Blíživští z Blíživy
| Blíživští z Blíživy | |
|---|---|
| Země |  České království |
| Tituly | vladykové |
| Rok založení | 1324 |
| Konec vlády | po 1633 |
| Poslední vládce | Václav Heraklius z Kumburku a Blíživy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blíživští z Blíživy, také z Blíživé nebo z Blíživa byl český šlechtický rod vladyků a později rytířů, pocházející z jihozápadních Čech a doložený od 14. do 17. století.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Prvními písemně doloženými příslušníky rodu byli tři bratři Uha, Sdenek a Beneda "de Bliznia", kteří listinou z roku 1324 prohlašují, že jejich sestra Daruše nemá žádná práva na ves Lešina, kterou její manžel Buško se svými bratry prodal Chotěšovskému klášteru.[1] Svůj původ odvozovali Blíživští od vsi Blíživa/Blíživá, později psané ve tvaru Blížejov, u Horšovského Týna, kde byl jako první doložen Hroch z Blíživa, v letech 1379–1402 jako patron kostela.[2]
Významní členové rodu[editovat | editovat zdroj]
- Beneš z Blíživy, rytíř a poustevník, kolem roku 1540 [3]
- Ludmila Blíživská z Blíživy, nejvýznamnější žena rodu, řeholnice řádu benediktinek, v letech 1550–1562 abatyše kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, titulovaná a korunovaná kněžna, což byl výhradní a dědičný titul všech svatojiřských abatyší. Převzala vedení kláštera po velkém požáru Pražského hradu a Malé Strany (1541) a musela řešit opravy budov.
Roku 1587 zemřel Jan Blíživský z Těchobuzi.
Bratři Jiří, Jan, Hynek, Fridrich a Adam byli v době předbělohorské věrnými katolíky a drželi drobná panství ve středních Čechách a na Královéhradecku. Posledními příslušníky rodu byli bratři Jiřík (zabit † 1615) a Václav Heraklius z Kumburku a Blíživy; ten byl roku 1611 králem Matyášem pasován na rytíře a jako katolík roku 1623 získal z konfiskátu statek Zvíkovec na Plzeňsku, který roku 1633 prodal.[4]
Erb[editovat | editovat zdroj]
Měli ve štítu jelení parohy s růžky dovnitř obrácenými.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RBM III, s. 374, č. 962
- ↑
Encyklopedické heslo Blíživští z Blíživa v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- ↑ Historie Blíživy podle Bohuslava Balbína
- ↑ MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I A–M. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0294-9.
- ↑ Martin Kolář - August Sedláček, Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s. 175.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I A–M. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0294-9.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: VIGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Zvíkovec, s. 249–250.
- Martin Kolář – August Sedláček, Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s. 175, 329.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Encyklopedické heslo Blíživští z Blíživa v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích