Biokybernetika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Biokybernetika (z řeckých βίο, život a κυβερνητική, kormidelník), též biologická kybernetika, je aplikací kybernetiky v přírodních vědách, např. ve fyziologii, ve farmakologii nebo v neurovědách. Biokybernetika hraje klíčovou roli v systémové biologii, které se snaží zahrnout různé úrovně informací o biologickém objektu do modelu umožňujícího pochopit funkci objektu.

Biokybernetika jako abstraktní věda je součástí teoretické biologie.

Příklad aplikace[editovat | editovat zdroj]

Model termoregulace u savců

Termoregulace u savců[editovat | editovat zdroj]

Jako příklad kybernetického přístupu ke studiu biologických systémů lze uvést zjednodušené schéma regulace tělesné teploty u savců. Regulační centrum se nachází v hypotalamu (oranžový obdélník). Vstup představuje (vlevo nahoře) především set point, který může být měněn prostřednictvím signálních molekul (např. prostaglandinů a cytokinů). Hodnota set pointu je porovnávána (prvek f) jednak s hodnotou současné teploty (regulovaná veličina) organizmu (z prvku G_{BC} odpovídající senzorům) a jednak s hodnotou vyjadřující odhahu vývoje (z prvku G_{FF} - viz dopředná regulace). Takto vzniklá regulační odchylka je pak regulátorem (prvek G_{HT}) transformávána na signál pro změnu produkce tepla (akční veličina) do vlastního akčního členu (na obrázku je označen \frac{\alpha}{\omega + \beta}). Do jednoduchého regulačního obvodu zasahují poruchy, vlastně fyziologické i patologické děje ovlivňující teplotu organizmu.


Velkou výhodou takovéhoto modelu je poměrně snadný matematický zápis a tím i snadný převod do počítače. Na počítači je pak možné testovat shodu modelu se skutečností a provádět další experimenty.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Eck: Bionika. Nakladatelství ČVUT 1998
  • Holčík J: Modelování a simulace biologických systémů. Nakladatelství ČVUT 2006
  • Mařík V et al.: Umělá inteligence 1, Academia 2000
  • Mařík V et al.: Umělá inteligence 2, Academia 2001
  • Mařík V et al.: Umělá inteligence 3, Academia 2001
  • Mařík V et al.: Umělá inteligence 4, Academia 2003
  • Mařík V et al.: Umělá inteligence 5, Academia 2007
  • Wünsch Z, Dostál C, Veselý A: Základy lékařské kybernetiky. Avicenum 1977 (polovina k ničemu, ale hezky základy)