Bernadeta Pánčiová
| Bernadeta Pánčiová | |
|---|---|
| Narození | 12. června 1924 Mužla  Československo |
| Úmrtí | 30. března 2015 (ve věku 90 let) |
| Povolání | řeholnice |
| Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka _BAR.svg){kind=small} IV. třídy (1991) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bernadeta Pánčiová, vlastním jménem Aurélia-Štefánia Pánčiová (12. června 1924, Mužla – 30. března 2015) byla slovenská řeholnice z Kongregace Milosrdných sester svatého Vincence de Paul, zakladatelka hnutí Rodina Neposkvrněné.
V roce 1940 vstoupila do kongregace vincentek-satmárek jako kandidátka, absolvovala Učitelkou akademii v Bratislavě a několik let úspěšně učila. Ještě jako kandidátka utrpěla ve škole v tělocviku úraz a musela se podrobit náročné operaci. Tím začaly její zdravotní problémy. [1]
Po roce 1950 musela jako ostatní řeholní sestry školství opustit.[2]
Rok bola v internačním táboře v Rožňavě, potom byla spolu s ostatními sestrami vyvezena do Varnsdorfu. Zde ji provinciální představená jmenovala magistrou novicek, tuto službu zastávala až do roku 1989.[1] V roce 1958 se vrátila na Slovensko a pracovala jako účetní v charitním domově v Dolním Smokovci. V roce 1973 se vrátila do Ružomberoka. Vzhledem k narůstajícím zdravotním problémům se musela několikrát podrobit těžkým operacím.[1]
Na svatodušní svátky v roce 1975 založila hnutí Rodina Neposkvrněné – skupina nemocných tehdy reagovala na výzvu papeže Pavla VI., aby se celý svět zapálil evangelizací lásky. Na tento úmysl se začali denně modlit růženec. Z modliteb vytvořili duchovní kytici, kterou jako vánoční dárek odeslali do Vatikánu.[1] Toto hnutí se začalo rychle šířit a v roce 1991 bylo oficiálně schváleno papežem Janem Pavlem druhým.
I když byla sama tělesně postižena, pomáhala nemocným zabezpečovat jejich potřeby a pomůcky, organizovala pro ně duchovní cvičení, které sama vedla. V roce 1991 se z její iniciativy uskutečnila první slovenská vlaková pouť nemocných do Lurd.[2]
V roce 1991 se stala nositelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka IV. třídy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Život plný lásky: Sr. Bernadeta Pánčiová [online]. zasvatenyzivot.sk [cit. 2017-06-17]. Dostupné online.
- ↑ a b PERSTICKÁ, Dagmar. OSOBNOSTI. Nositelé Řádu Tomáše Garrigue Masaryka 1991 a 1992. Brno: Státní vědecká knihovna, 1993. 435 s. ISBN 80-7051-067-6. S. 178–179.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PERSTICKÁ, Dagmar. OSOBNOSTI. Nositelé Řádu Tomáše Garrigue Masaryka 1991 a 1992. Brno: Státní vědecká knihovna, 1993. 435 s. ISBN 80-7051-067-6. S. 178–179.