Břehouš velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBřehouš velký
alternativní popis obrázku chybí
Břehouš velký
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádbahňáci (Charadrii)
Čeleďslukovití (Scolopacidae)
Rodbřehouš (Limosa)
Binomické jméno
Limosa fedoa
(Linnaeus, 1758)
Areál rozšíření      hnízdiště      zimoviště
Areál rozšíření
     hnízdiště
     zimoviště
Areál rozšíření
     hnízdiště
     zimoviště
Synonyma
  • Scolopax fedoa Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břehouš velký (Limosa fedoa) je bahňák z rodu břehouš (Limosa) z čeledi slukovití (Scolopacidae). Jedná se o největšího zástupce břehoušů. Páří se ve středních částech severních Spojených států, na Aljašce a na jihu střední Kanady, na zimu migruje hlavně do pobřežních oblastí Spojených států, Mexika a střední Ameriky.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

První popis druhu pochází z roku 1758 z pera švédského přírodovědce Carla Linného, který druh zařadil do svého přelomového 10. vydání knihy Systema Naturae.[2]

Binomické jméno druhu zní Limosa fedoa. Rodové jméno Limosa pochází z latiny a znamená „bahnitý“ (z latinského limus, „bahno“) a odkazuje k upřednostňovanému biotopu břehoušů. Druhové jméno fedoa pochází ze staroangličtiny; jedná se o synonymum pro břehouše (v moderní angličtině godwit).[3]

Rozeznávají se dva poddruhy:[4]

  • L. f. beringiae (Gibson & Kessel, 1989), páří se na Aljašském poloostrově
  • L. f. fedoa (Linnaeus, 1758), páří se v Kanadě a ve Spojených státech

Popis[editovat | editovat zdroj]

Břehouši velcí jsou statní bahňáci s tělem aerodynamického tvaru, dlouhýma tenkýma nohama a dlouhým tenkým zobákem jemně zahnutým nahoru. Měří kolem 42–48 cm, rozpětí křídel dosahuje 74–78 cm, váží kolem 285–454 g. Samice jsou o něco větší než samci.[5]

Svatební šat je na svrchní straně skořicově žlutohnědý s tmavým kropením. Spodní strana je světle skořicová. Krk, hruď a boky mají jemné světle hnědé kropení. Prostý šat má stejné vzorování jako svatební s tím rozdílem, že je mnohem bledší a vzorování je jednodušší. Skořicová barva prostého šatu vyniká hlavně za letu, když kontrastuje s černými konci primárních letek. Juvenilní jedinci mívají podobné zbarvení jako dospělci v prostém šatu, jen svrchní části mají o něco sytější žlutohnědé barvy a spodní části ještě o něco sytější skořicové.[6]

Je podobný břehoušovi rudém, od kterého se liší hlavně bledě bílou hlavou a bílým kostřecem.[7]

Rozšíření a habitat[editovat | editovat zdroj]

Břehouš velký v typickém habitatu

Jsou rozšíření hlavně ve středních částech severních Spojených států amerických, jižní Aljašky a jižní části střední Kanady, kde se páří. Vyhledávají hlavně otevřenou mokřadní krajinu s nepříliš hustou trávou. Vedle husté vegetace jim vadí i vysoké stromy. Občas je lze spatřit u rybníčků, na pastvinách a polích se senem.[5]

V zimních měsících se stahují do teplejších zimovišť, především při východním i západním pobřeží Spojených států, Mexika a střední Ameriky. Při migrační cestě je lze spatřit i ve vnitrozemských močálech a bažinách, mělkých rybníčcích, podél říčních delt a oceánských zátok.[5]

Celková populace se k roku 2012 odhadovala na cca 174 tisíc kusů.[4]

Biologie a chování[editovat | editovat zdroj]

Břehouš velký často tvoří hejna s jinými bahňáky (zde s vodouši břehoušovitými)

Rozmnožování začíná v dubnu a červnu namlouvacími lety samců, kteří předvádí své okružní lety nad hejnem a hlasitě se přitom projevují. Jakmile se o samce začne zajímat samice, samec začne s hloubením hnízda, který nejprve představuje jen důlek v zemi. Jakmile ho samice schválí a vztah začne být vážný, oba partneři nejdříve dokončí hnízdo, načež dochází ke kopulaci.[5]

Hnízda bývají na otevřených travnatých pláních, někdy si hnízdo postaví přímo na vegetaci na vodě. Samice klade 4 vejce, inkubují oba partneři.[7] Inkubace trvá kolem 24–26 dnů. Prvních cca 2–4 týdny po narození se o mláďata starají oba rodiče, avšak poté se většinou samice odděluje a samec zůstane s mláďaty až do doby, kdy se naučí létat.[5] Může se dožít až 29 let.[7]

Živí se hlavně bezobratlými živočichy, potravu doplňuje občas i rostlinami. Potravu hledá tak, že při vykračování bahnem či močálem zastrkuje do bláta svůj dlouhý citlivý zobák; občas zasune pod vodu celou hlavu.[5]

Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]

I když je populace na ústupu, populační trend není natolik výrazný, aby ho Mezinárodní svaz ochrany přírody považoval za zranitelný druh (zranitelný taxon je ten, jehož populace poklesne o více než 30 % za 10 let nebo během tří generací). I přes klesající trend je tedy druh hodnocen jako málo dotčený.[8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Břehouši při krmení v Kalifornii
    Břehouši při krmení v Kalifornii
  • Přistávání
    Přistávání
  • Jedinec v letu
    Jedinec v letu
  • Hejno břehoušů velkých
    Hejno břehoušů velkých
  • Břehouši ve spánku
    Břehouši ve spánku

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ LINNÉ, Carl von. Caroli Linnaei... Systema naturae per regna tria naturae: secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis.. www.biodiversitylibrary.org [online]. 1758 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. DOI 10.5962/bhl.title.542. (latinsky) 
  3. ↑ JOBLING, James A. The Helm dictionary of scientific bird names : from aalge to zusii. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 9781408133262. (anglicky) 
  4. ↑ a b OLSON, Bridget E.; SULLIVAN, Kimberly A.; FARMER, Adrian H. Marbled Godwit migration characterized with satellite telemetry. S. 185–194. The Condor [online]. 2014 [cit. 2021-05-06]. Roč. 116, čís. 2, s. 185–194. Dostupné online. ISSN 0010-5422. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e f KENNEDY, Brooks. Limosa fedoa (marbled godwit) [online]. Animal Diversity Web [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ HAYMAN, Peter; JOHN, Merchant; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. S. 134. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2020. Dostupné online. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 176. (anglicky) 
  8. ↑ Limosa fedoa [online]. BirdLife International: The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22693162A93387912, 2016-10-01 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22693162A93387912.en. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

česky
  • BURNIE, David. Ptáci: obrazová encyklopedie ptáků celého světa. Praha: Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2235-6. S. 228. 
anglicky
  • Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2020. Dostupné online. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 175. (anglicky) 
  • COLWELL, Mark A., 2010. Shorebird ecology, conservation, and management. Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-26640-7. (anglicky) 
  • ENGELMOER, Meinte; ROSELAAR, Cees S., 1998. Geographical variation in waders. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. ISBN 978-0-7923-5020-0. (anglicky) 
  • HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony, 2011. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm. ISBN 978-0-7136-3509-6. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Břehouš_velký&oldid=23168280“