Bílkoviny ve výživě člověka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bílkoviny v lidské výživě jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání organizmu, jsou součástí enzymů a hormonů, zajišťují transport látek v organizmu a jsou zdrojem energie“.[1] Nejmenší stavební složkou bílkovin jsou aminokyseliny. Teprve ty jsou dále v organismu využitelné, podle jejich množství a skladby určujeme jejich kvalitu.[2] Aminokyseliny dělíme na esenciální, semiesenciální a neesenciální. Aminokyseliny, které si naše tělo není schopno vyrobit samo, nazýváme esenciální. Podle počtu zastoupení esenciálních aminokyselin se dále bílkoviny rozdělují na plnohodnotné a neplnohodnotné.[1] Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy ve výrobcích z mléka (mléčné výrobky), syrovátky a vajec. Dále sem řadí maso vepřové, hovězí, skopové, drůbeží, zvěřinové, rybí a další. Neplnohodnotné bílkoviny jsou zastoupeny v luštěninách, obilovinách, zelenině a bramborách. Semiesenciální jsou důležité pro růst a neesenciální si tělo dokáže samo vyrobit z esenciálních.[3]

Bílkoviny jsou dvojího původu: živočišného (maso, mléko, vejce) a rostlinného (luštěniny, obiloviny, brambory, těstoviny a sója). „Poměr živočišných a rostlinných bílkovin by měl být optimálně 1 : 2, pro děti a fyzicky velmi aktivní jedince je pak doporučovaný poměr 1 : 1“.[3]

Potřeba bílkovin[1]
Skupina DDD bílkovin
Děti 0,9-2,7 g/kg/den
Dospělí 0,8 g/kg/den
Senioři 1,0-1,2 g/kg/den
Kojící matky 1,5 g/kg/den
Sportovci 1,3 g/kg/den (ne více než 2g/kg/den)
Onemocnění jater, ledvin individuálně dle zdravotního stavu

Pozn. DDD = doporučená denní dávka

Nadbytek bílkovin a zvýšený příjem soli může způsobit zvýšení krevního tlaku a tím se zvyšuje glomerulární filtrace v ledvinách, a více jsou zatěžována i játra.[4]

Nedostatek bílkovin ve stravě se často vyskytuje současně s nedostatečným přívodem energie. Bílkoviny „jako zdroj energie jsou méně důležité než ostatní živiny, protože v dobře sestavené stravě hradí obvykle jen 12–20 % energie“.[3] Energetická hodnota 1g bílkovin je přibližně 17 kJ.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PIŤHA & POLEDNE. Zdravá výživa pro každý den. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009.
  2. KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. Praha: Grada Publishing, 2004.
  3. a b c KLIMEŠOVÁ & STELZER. Fyziologie výživy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.
  4. ROKYTA ET AL.. Fyziologie (2nd ed.). Praha: ISV nakladatelství, 2008.