Augustine Bulteau
| Augustine Bulteau | |
|---|---|
 Augustine Bulteau, portrét, malíř Fernand Khnopff | |
| Rodné jméno | Augustine Mathilde Victoire Bulteau |
| Narození | 29. února 1860 Neuilly-sur-Seine, Francie |
| Úmrtí | 29. září 1922 (ve věku 62 let) Paříž, Francie |
| Země | Francie |
| Národnost | francouzská |
| Povolání | spisovatelka, saloniérka, fotografka a novinářka |
| Rodiče | Auguste Bulteau |
| Manžel(ka) | Jules Ricard |
| Ocenění | Řád čestné legie |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Augustine Mathilde Victoire Bulteau (29. února 1860, Neuilly-sur-Seine, Francie – 22. září 1922, Paříž, Francie) byla francouzská novinářka a prozaička. Podepisovala své texty pod pseudonymy Fœmina, Cleg nebo Jacque Vontade.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Augustine Bulteau, narozená 29. února 1860 v Neuilly-sur-Seine se 18. září 1880 se provdala za spisovatele Julesa Ricarda; rozvod byl oznámen 19. listopadu 1896, ale rozešli se mnohem dříve. Augustine přezdívaná „Toche“ shromáždila od konce 80. let 19. století na svém panství v Léry v Burgundsku okruh umělců a spisovatelů. Učila se fotografovat, pořádala živá vystoupení a zanechávala důležité ikonografické svědectví, částečně uchované ve Francouzské národní knihovně. Psala například o umělci Maxime Dethomasovi, který byl jedním z jejích nejvěrnějších přátel.[1][2] Bulteauová je také úzce spjata s Isabellou Crombezovou z La Baume-Pluvinel (1858-1911), která publikovala pod jménem „Laurent Évrard“; tyto dvě ženy obývaly palác Dario v Benátkách a přijímaly tam mnoho osobností ze světa umění a kultury.[3]
_with_Agustine_Bulteau_at_L%C3%A9ry,_C%C3%B4te-d%27Or_(c.1890).jpg)
V roce 1898 pod pseudonymem "Cleg" psala pravidelné sloupky do týdeníku La Vie parisienne a vydala svůj román Les Histoires amoureuses d'Odile en feuilleton.
Souběžně s tím v roce 1899 slavnostně zahájila ve společenském deníku "Le Gaulois" sloupek s názvem „Foemina“ , který psala do roku 1901, poté následující rok pokračovala v listu Le Figaro až do roku 1914. Podporovala zejména kandidaturu Marie Curie-Skłodowské na francouzskou akademii[4]
V roce 1900 se pod jiným pseudonymem, pod jménem „Jacque Vontade“, vydala na dráhu romanopisce vydáním Les Histoires amoureuses d'Odile v Ollendorffu.
Dne 11. ledna 1913 byla jmenována rytířkou čestné legie.
Zemřela v Paříži 29. září 1922. Její monografie se objevily v letech 1922 až 1929. Znovuobjevená a důležitá je její korespondence, která odhaluje její vazby na Louise Duchesneho (od 1902 do 1922), Jeana de Tinana, Paula-Jeana Touleta a další osobnosti.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Augustine Bulteau na francouzské Wikipedii.
- ↑ « Maxime Dethomas - Augustine Bulteau. Livre d'or du château de Léry, 1883-1902 », vente du 13. 12. 2012 — sur Artcurial[nedostupný zdroj].
- ↑ « Recueil. Album de photographies d'Augustine Bulteau, femme de lettres », sur Gallica.
- ↑ Laurent Évrard (1858-1911), na stránkách data.bnf.fr
- ↑ Parmi les hommes|Parmi les hommes, le Figaro, 24. 11. 1910
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Augustine Bulteau na Wikimedia Commons - Jean-Louis Vaudoyer, P. J. Toulet et Madame Bulteau [suivi de] Lettres de P. J. Toulet à Madame Bulteau, Éditions de la Revue de Paris, 1924 ; nouvelle édition par Claude Sicard, chez Honoré Champion, 2019.
- Bruno Neveu, « Mgr Duchesne et Madame Bulteau : une amitié (1902-1922) », in: Publications de École française de Rome, Řím, École française de Rome, 1975, str.271-303, – lire en ligne.
- Louis Duchesne. Correspondance avec Madame Bulteau, 1902-1922, édition établie et annotée par Florence Callu, Rome, École française de Rome, 2009.
