Atmosféra Merkuru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Atmosféra Merkuru
Atmosféra Merkuru[1]
Molekulární kyslík 42 %
sodík 29 %
vodík 22 %
helium 6 %
draslík 0,5 %
voda stopové množství
Pravděpodobný výskyt Argon, neon, oxid uhličitý

dusík, xenon, krypton

Merkur měl nejspíše krátce po zformování atmosféru, která ale rychle zmizela vlivem nízké gravitace planety, vysoké teploty a interakcí molekul se slunečním větrem. V současnosti je kolem planety jen velmi slabá atmosféra dosahující pouze 10-15 baru, která je tvořena převážně vodíkem, héliem, kyslíkem, sodíkem, vápníkem, draslíkem a vodní párou.

Na rozdíl od pozemské atmosféry či jiných hustých atmosfér, se atmosféra Merkuru nečlení na jednotlivé vrstvy, ale povrch Merkuru je současně hranicí exosféry. Atomy se v atmosféře pohybují po balistických drahách a častější jsou jejich srážky s povrchem než mezi sebou.[2] Exosféra Merkuru je velmi různorodá a nesymetrická, a to jak v rozložení částic, prvků tak i v mocnosti.[3]

Složení atmosféry[editovat | editovat zdroj]

Atmosféra Merkuru není dlouhodobě stabilní, atomy v ní obsažené jsou neustále obnovovány z několika různých zdrojů. Atomy vodíku a helia pocházejí pravděpodobně ze Slunce. Do atmosféry se dostávají dočasně skrze výrony slunečního větru zachycené v magnetosféře planety. Dalším zdrojem by mohl být radioaktivní rozpad některých prvků v kůře Merkuru, čímž by docházelo k emisi helia, sodíku a draslíku do atmosféry. V červenci 2008 objevila během svého průletu sonda MESSENGER, že se v horních vrstvách atmosféry vyskytuje i vodní pára.[4]

Sonda současně zjistila, že se za planetou táhne dlouhý chvost tvořený převážně vodíkem, ale také sodíkem a vápníkem. Určitý druh symetrie v rozložení vodíku a sodíku ve chvostě napovídá, že atmosféra planety je neustále v interakci se slunečním větrem, který ji ovlivňuje.[5]

Teplota[editovat | editovat zdroj]

U těles, které mají velmi slabou atmosféru, což je i příklad Merkuru, teploty snadno mohou v krátké době překonávat značné rozdíly. Předpokládá se, že na přivrácené straně ke Slunci je teplota až 420 °C, zatímco na odvrácené straně je okolo -180 °C.[6] S ohledem na velké teplotní rozpětí se předpokládá, že na formování povrchu bude mít silný dopad teplotní zvětrávání.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mercury Fact Sheet
  2. Zdeněk Pokorný. Planetárne atmosféry. Kozmos. 1991, roč. XXII, čís. 4, s. strana: 111.  
  3. Martin Batelka: MESSENGER – Návrat na Merkur
  4. MESSENGER Scientists 'Astonished' to Find Water in Mercury's Thin Atmosphere from The Planetary Society, 2008-07-03
  5. MESSENGER po prvýkrát pri Merkúre. Kozmos. 2008, roč. XXXIX, čís. 2, s. strany: 21-24.  
  6. Povrch Merkuru [online]. Astronomia, [cit. 2009-01-15]. Dostupné online.  

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atmosphere of Mercury na anglické Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Merkúr na slovenské Wikipedii.