Arbitráž (finance)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Arbitráž je způsob jak využít výhody odlišných cen na různých trzích. V zásadě to mohou být místně oddělené trhy (pak se jedná o místní arbitráž), anebo časově oddělené trhy – spotový a termínový (pak se jedná o časovou arbitráž). Tím že identické zboží kupujeme na jednom trhu a prodáváme na jiném trhu za různé ceny, dosahujeme bezrizikového zisku. Působením arbitrů se však nakonec ceny srovnávají. Aby nebylo možno provádět arbitráž, může být rozdíl mezi cenami na jednotlivých trzích rovný maximálně transakčním nákladům převedení zboží mezi těmito trhy.

Příklad na místní arbitráž[editovat | editovat zdroj]

V Praze se prodává (i vykupuje) jeden kus určitého zboží za 2000 Kč. V Brně se totéž zboží prodává (i vykupuje) za 3000 Kč. Tedy koupíme co nejvíc tohoto zboží v Praze za 2000 Kč a odvezeme jej do Brna, kde za něj dostaneme 3000 Kč za kus. Bezrizikově jsme vydělali na jednom kusu 1000 Kč minus náklady na dopravu a další související náklady. Realizovali jsme „místní arbitráž“, tzn. využili jsme rozdílu ceny na trhu v Praze a ceny na trhu v Brně. Cena v Praze bude následkem těchto arbitrážních obchodů růst a v Brně klesat, dokud rozdíl mezi cenami nebude maximálně roven nákladům na dopravu tohoto zboží z Prahy do Brna (transakčním nákladům).

Časová arbitráž[editovat | editovat zdroj]

Časová arbitráž vypadá podobně, jen se nejedná o 2 místa, ale o 2 časy. Nicméně nikdo neví jistě jakou bude mít něco cenu za delší dobu, pokud na to ovšem nemá uzavřený finanční derivát. Tak může nyní na spotovém trhu vstoupit do jedné pozice a zároveň vstoupit na termínovém trhu do jiné pozice a díky rozdílům v ceně na těchto 2 trzích realizovat bezrizikový zisk. Transakční náklady vyplývají z doby od uzavření obou pozic do realizace termínového obchodu a mohou mít podobu nákladů skladovacích (pokud se jedná o komodity), úrokových (pokud se jedná např. o depozitum) atd.

Příklad na časovou arbitráž[editovat | editovat zdroj]

Určité zboží se prodává za cenu 2000 Kč za kus. Máme možnost vstoupit do derivátu, který nám zajistí prodej tohoto zboží za 3 měsíce za cenu 3000 Kč/ks. Přitom víme, že cena tohoto zboží na trhu se nemění. Nakoupíme tedy co nejvíce kusů tohoto zboží a na všechny uzavřeme derivát na jejich prodej za 3000 Kč. Realizovali jsme „časovou arbitráž“ - využili jsme rozdílu ceny na spotovém trhu (2000 Kč) a na termínovém trhu (3000 Kč).

V případě derivátů je jejich cena stanovena právě s ohledem na to, aby nebylo možno provádět takovouto časovou arbitráž. Cena derivátů je samozřejmě utvářena nabídkou a poptávkou, ale vždy se bude pohybovat v mezích nedovolujících arbitráž, jinak bude právě působením arbitražérů do těchto mezí brzy vrácena. Možnosti arbitráže jsou s rostoucí globalizací stále nižší, protože se zvětšujícím se množstvím hráčů na trhu se zvyšuje také jeho likvidita i efektivita.