Antiferomagnetismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antiferomagnetické uspořádání

U materiálů, které se vyznačují antiferomagnetismem, jsou atomy nebo molekuly uspořádány do struktury, kde jsou spiny sousedících částic protisměrné. Obvykle se antiferomagnetismus může vyskytovat za nízkých teplot. Po překročení Néelovy teploty (pojmenované podle Louise Néela, který tento typ magnetického uspořádání objevil) se stává materiál paramagnetický.

Antiferomagnetické materiály[editovat | editovat zdroj]

Antiferromagnetické materiály se běžně vyskytují mezi sloučeninami přechodných kovů, zejména oxidy. Příklady jsou hematit, chróm, slitina feromangan (FeMn) nebo oxid nikelnatý (NiO). Za vzácných okolností se antiferomagnetický jev může objevit i u organických sloučenin (například u 5-dehydro-m-xylylenu).

Další vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Antiferomagnetismus hraje hlavní roli v obří magnetorezistenci, která byla objevena roku 1988 nositeli Nobelovy ceny Albertem Fertem a Peterem Grünbergem.