Anthony Réveillère

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anthony Réveillère
Anthony Réveillère
Anthony Réveillère
Osobní informace
Datum narození10. listopadu 1979 (44 let)
Místo narozeníDoué-la-Fontaine, Francie
Výška1,81 m
Klubové informace
Současný klubSSC Neapol
Číslo dresu2
Pozicepravý obránce
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1998–2003
2003
2003–2013
2013–
Francie Stade Rennes
Španělsko Valencia CF
Francie Olympique Lyon
Itálie SSC Neapol
14000(2)
01800(2)
28600(3)
01000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)

2003–
Francie Francie U21
Francie Francie

02000(1)
Úspěchy
Mistrovství Evropy U21
Stříbrná medaile ME U21 2002 Francie U21
1. francouzská fotbalová liga
Zlatá medaile 2003/2004 Olympique Lyon
Zlatá medaile 2004/2005 Olympique Lyon
Zlatá medaile 2005/2006 Olympique Lyon
Zlatá medaile 2006/2007 Olympique Lyon
Zlatá medaile 2007/2008 Olympique Lyon
Francouzský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2007/2008 Olympique Lyon
Zlatá medaile 2011/2012 Olympique Lyon
Francouzský superpohár
Zlatá medaile 2003 Olympique Lyon
Zlatá medaile 2004 Olympique Lyon
Zlatá medaile 2005 Olympique Lyon
Zlatá medaile 2006 Olympique Lyon
Zlatá medaile 2007 Olympique Lyon
Zlatá medaile 2012 Olympique Lyon
Italský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2013/2014 SSC Neapol
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k květen 2014
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k květen 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anthony Réveillère (* 10. listopadu 1979, Doué-la-Fontaine, Francie) je francouzský fotbalový obránce a reprezentant, který v současné době působí v italském klubu SSC Neapol. Hraje na postu ofensivního pravého obránce, avšak dokáže zahrát i na levé straně. Díky své rychlosti je schopen účinně podporovat útoky svého mužstva. Podstatnou část své kariéry strávil v klubu Olympique Lyon.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Debutoval v profesionálním fotbale 3. února 1998 v dresu Stade Rennes, kde nakonec odehrál šest let. Od ledna do června 2003 hostoval ve španělském klubu Valencia CF. Poté se vrátil do vlasti a v červenci 2003 podepsal kontrakt s Olympique Lyon.

Réveillère byl součástí veleúspěšného týmu Olympique Lyon, který na začátku milénia sbíral jednu trofej za druhou. V letech 2004–2008 vyhrál s Lyonem pětkrát Ligue 1[1] a v sezónách 2007/08 a 2011/12 Coupe de France (francouzský fotbalový pohár).[2] Šestkrát vyhrál s Lyonem i Trophée des champions (francouzský Superpohár, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2012).[3]

V červnu 2013 odešel z Lyonu, nový klub si našel až v listopadu 2013, stal se jím italský SSC Neapol, kde podepsal smlouvu do konce sezóny 2013/14.[4] S Neapolí nepostoupil ze základní skupiny F do vyřazovacích bojů Ligy mistrů 2013/14, italský tým v ní obsadil třetí místo, přestože měl stejný počet bodů (12) jako první Borussia Dortmund a druhý Arsenal FC.[5] V sezóně 2013/14 vyhrál s SSC Neapol italský pohár Coppa Italia, ve finále SSC porazil Fiorentinu 3:1, Réveillère nehrál.[6]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Anthony Réveillère (vpravo) v souboji se španělským hráčem Pedrem Rodríguezem na Euru 2012.

Zúčastnil se Mistrovství Evropy hráčů do 21 let v roce 2002 ve Švýcarsku, kde Francie podlehla ve finále české jedenadvacítce v penaltovém rozstřelu a získala stříbro.[7]

Réveillère debutoval v A-týmu Francie 11. října 2003 v kvalifikačním utkání proti reprezentaci Izraele (výhra 3:0), nastoupil v základní sestavě a odehrál kompletní zápas.[8]

Mistrovství světa 2010[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační trenér Francie Raymond Domenech jej vzal na Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice, které se Francii nevyvedlo.[9] Francie na něj postoupila po sporné baráži s Irskem, kde Thierry Henry nahrával na rozhodující gól Williamu Gallasovi po zpracování míče rukou.[10] Na turnaji skončila poslední v základní skupině A, Réveillère nenastoupil ani v jednom zápase.

Mistrovství Evropy 2012[editovat | editovat zdroj]

Na EURU 2012 konaném v Polsku a na Ukrajině postoupila Francie se 4 body ze druhého místa základní skupiny do čtvrtfinále. Trenér Laurent Blanc jej nasadil pouze ve čtvrtfinále 23. června proti největšímu favoritu turnaje Španělsku, s nímž Francie prohrála 0:2.[11]

Reprezentační góly[editovat | editovat zdroj]

Góly Anthonyho Réveillère za A-tým Francie
Gól Datum Stadion Soupeř Skóre Výsledek Soutěž
010 7. 10. 2011 Stade de France, Saint-Denis, Francie Albánie
3:0
Francie 3:0 Albánie
Kvalifikace na Euro 2012[12]
Platí k 20. srpnu 2013

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

  • Tým roku Ligue 1 podle UNFP – 2010/11[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anthony Réveillère na anglické Wikipedii.

  1. Ligue 1 - List of champions, soccerway.com (anglicky)
  2. French Cup final - Evian v Bordeaux as it happened Archivováno 7. 9. 2013 na Wayback Machine., Live text commentary, BBC.co.uk, citováno 5. 8. 2013 (anglicky)
  3. Trophée des champions - seznam vítězů, soccerway.com, citováno 16. 8. 2013 (anglicky)
  4. Reveillere sa stal hráčom Neapolu Archivováno 9. 11. 2013 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 9. 11. 2013 (slovensky)
  5. Dortmund se v Lize mistrů vypořádal s prohrou Arsenalu, trefil se Jun, iDNES.cz, citováno 11. 12. 2013
  6. Coppa Italia 2013-14 - Finale Archivováno 31. 3. 2020 na Wayback Machine., legaseriea.it, citováno 4. 5. 2014 (italsky)
  7. France 0 - 0 Czech Republic (1:3 PSO)[nedostupný zdroj], UEFA.com, citováno 18. 8. 2013 (anglicky)
  8. France - Israel 3:0, Footballdatabase.eu (anglicky)
  9. FIFA World Cup South Africa 2010 - List of players Archivováno 17. 5. 2020 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 18. 8. 2013 (anglicky)
  10. Francúz Henry sa priznal k ruke, Íri kritizujú FIFA, SME.sk, citováno 18. 8. 2013 (slovensky)
  11. Spain - France 2:0 Archivováno 2. 2. 2014 na Wayback Machine., Footballdatabase.eu (anglicky)
  12. France - Albania 3:0, Footballdatabase.eu (anglicky)
  13. Trophées UNFP 2011 … Lille rafle encore la mise (PALMARES). PRBK [online]. 2011-05-23 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]