Anežka Francouzská (1171)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb Kapetovců (vitráž katedrály v Chartres)
Příbuzenstvo
otec Ludvík VII. Francouzský
matka Adéla ze Champagne
I. manžel Alexios II. Komnenos
II. manžel Andronikos I. Komnenos
III. manžel Theodor Branas

Anežka Francouzská (1171 - po 1204) byla byzantská císařovna a francouzská princezna z dynastie Kapetovců.

Život v Byzantské říši[editovat | editovat zdroj]

Anežka se narodila z třetího manželství francouzského krále Ludvíka VII. s Adélou ze Champagne. Anežčině matce se podařilo naplnit královu dlouholetou snahu o početí následníka 21. srpna 1165. Dlouze očekávaný Filip pojmenovaný po pradědečkovi se narodil po osmadvaceti letech od uzavření otcova prvního manželství a z tohoto důvodu byl nazýván Božím darem.[1] Ludvík VII. byl roku 1179 postižen záchvatem mrtvice, po kterém ochrnul[2] a ztratil i schopnost vlády.

Anežka se o velikonocích roku 1179 vydala na cestu do Byzantské říše, kde měla být provdána za svého vrstevníka[3] Alexia Komnéna, jediného syna byzantského císaře. Sňatek byl domluven z iniciativy Alexiova otce Manuela, který doufal v navázání spojenectví se západní Evropou. Obřad proběhl 2. března 1180[4] a Anežka byla přejmenována na Annu. Císař Manuel téhož roku zemřel a zanechal po sobě nesnadné dědictví. Četná vojenská tažení si vyžádala množství finančních i lidských zdrojů. Říše potřebovala silného panovníka, který by dokázal čelit vnějšímu ohrožení a zkonsolidoval by vyčerpanou císařskou pokladnu. Vládu převzala císařovna vdova Marie jako regentka za nezletilého syna.

Roku 1183 došlo k násilnému převratu a vlády se zmocnil strýc mladého císaře Andronikos Komnenos. Neoblíbená regentka byla zavražděna[5] a Alexius uvězněn. Zemřel po měsících věznění,[5] kdy byl uškrcen.

Dvanáctiletá vdova Anežka se téhož roku stala znovu císařovnou, když byla provdána za vraha svého muže, který proslul neobyčejnou krutostí. Andronikus byl oproti své dětské nevěstě starcem nad hrobem[6] a na byzantském trůnu se příliš neohřál. Byl svržen lidovým povstáním a po nepodařeném útěku s manželkou a s milenkou byl dopaden, vrácen do Konstantinopole a 12.září 1185 umučen k smrti.

Anežce se podařilo manželův pád přežít a zřejmě i najít životní štěstí. Dle informací od západních kronikářů si okolo roku 1193 našla milence. Byl jím Theodore Branas,[7] vojenský vůdce, který bojoval na severní hranici impéria. Vzali se až v létě 1204 na naléhání císaře Balduina I. Branas se nadále věnoval vojenské kariéře, poslední písemná zmínka je o něm z roku 1219, kdy Anežka již není zmiňována. Měli alespoň jednu dceru, která se provdala za Narjota z Toucy.[8]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLEKTIV. Francouzští králové v období středověku. Praha : Argo, 2003. ISBN 80-7203-465-0. S. 147.  
  2. kolektiv, str. 147
  3. www.roman-emperors.org
  4. www.mittelalter-genealogie.de
  5. a b www.mittelalter-genealogie.de
  6. www.mittelalter-genealogie.de
  7. Alberic z Trois-Fontaines, Kronika
  8. Alberic z Trois-Fontaines, Kronika