Analytická etika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Analytická etika je označení pro morální filosofii v kontextu analytické filosofie. Jde o směr etiky 20. století, zaměřující se na analýzu mravního jazyka po stránce logické, sémantické, pragmatické nebo lingvistické.[1] Na počátku 20. století se značná část analytické filozofie orientovala přírodovědecky (naturalisticky), empiricky a racionalisticky. Často se tak také vyvíjely utilitaristické nebo dokonce antirealistické morální teorie.

To se dnes (přelom 21. století) zcela změnilo. Jednotliví analytici morální teorie vypracovali a obhajují širokou škálu přístupů, přičemž se stále diskutuje o všech kategoriích klasické etiky, klasických etických postojích.

Vzhledem k tomu, že je již několik desetiletí mezinárodní debata o morálně filozofických otázkách vedena do značné míry teoretiky s analytickým vzdělaním, nepanuje shoda na tom, jak analytickou etiku vymezit, a odlišit ji tak od kontinentální filosofie. Morální filosofie a „analytická etika“ se tak dodnes (začátek 20. let 21. století) do značné míry shodují.

Mezi klasiky analytické etiky patří:

  • všichni klasičtí utilitaristé
  • Alfred Jules Ayer, který hájil metaetický emotivismus: Morální výroky nejsou ověřitelné, nejsou to tedy výroky o skutečnosti (tvrzení věcná, faktická). Vyjadřují pouze pocity. „Neměl bys zabíjet!“ vyjadřuje pouze emoční nelibost[2]
  • John Leslie Mackie, který mimo jiné argumentoval proti objektivitě etiky morálním skepticismem v etice

Pro přehled současných základních morálně filosofických hledisek (koncepcí) viz hlavní články Morálka a Etika.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Analytische Ethik na německé Wikipedii a Analytická etika na slovenské Wikipedii.

  1. Fve:Etika analytická. dai.fmph.uniba.sk [online]. [cit. 2021-09-06]. Dostupné online. 
  2. MACDONALD, Graham; KRISHNA, Nakul. Alfred Jules Ayer. Příprava vydání Edward N. Zalta. Fall 2018. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dieter Birnbacher: Analytische Einführung in die Ethik; Berlin: de Gruyter, 2003. (německy)
  • Dieter Birnbacher und Norbert Hoerster (Hg.): Texte zur Ethik, München: Deutscher Taschenbuch Verlag GmbH & Co. 1997. (německy)
  • William K. Frankena: Analytische Ethik. Eine Einführung. 5. Aufl. München: dtv, 1994. (německy)
  • Franz von Kutschera: Grundlagen der Ethik Berlin: Walter de Gruyter, 2. A. 1999. (německy)
  • Georg Meggle und Günther Grewendorf (Hrsg.): Sprache und Ethik, Frankfurt a. M., Suhrkamp (stw 91), 1974. (německy)
  • John Leslie Mackie: Ethik – Die Erfindung des moralisch Richtigen und Falschen, Stuttgart: Reclam 1983. (německy)
  • Julian Nida-Rümelin und Thomas Schmidt: Rationalität in der praktischen Philosophie – Eine Einführung; Berlin: Akademie Verlag, 2000. (německy)
  • Jean-Claude Wolf und Peter Schaber: Analytische Moralphilosophie. Freiburg: Alber, 1998 (Alber-Reihe praktische Philosophie; Bd. 54), ISBN 3-495-47497-8. (německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]