Adriaen van Wesel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adriaen van Wesel
Narození1417
Utrecht
ÚmrtíDesetiletí od 1490
Utrecht
Povolánísochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Adriaen van Wesel (* kolem 1415, Utrecht ? - po 1490, Utrecht) byl severonizozemský řezbář, který působil hlavně v okolí Utrechtu.

Život[editovat | editovat zdroj]

O jeho narození a školení nejsou doklady. Roku 1447 byl zvolen mezi představené sedlářského cechu v Utrechtu, kam patřili i sochaři. Později vykonával veřejné funkce i jako člen domobrany a radní města Utrecht. O jeho díla byl značný zájem a mohl za ně žádat astronomické ceny. O zakázce na oltář Panny Marie Virgin pro Svaté bratrstvo při katedrále sv. Jana v 's-Hertogenbosch se zachovaly detailní záznamy, které dokládají postup a systém práce ve středověké sochařské dílně. Roku 1487 dodal oltář pro klášter sv. Agnietenbergu u Zwolle na objednávku biskupa Davida Burgundského (David van Bourgondië), nemanželského potomka Filipa Dobrého.

Řada děl Adriaena van Wesel byla zničena během ikonoklastického řádění kalvinistů roku 1566.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Van Wesel je považován za nejvýznamnějšího sochaře severního Nizozemska v době, kdy zde byli aktivní malíři Dieric Bouts, Albert van Ouwater a Geertgen tot Sint Jans. V jeho díle se projevuje sochařský cit pro plasticitu figur a prostorovou organizaci kompozice a lze ho považovat za protějšek expresivně realistické malby Huga van der Goes. V tomto ohledu vyniká skupina Sv. Josef a hrající andělé[1] na oltáři Panny Marie v 's-Hertogenboschu.[2]

Lidské postavy hrají u van Wesela ústřední roli. Vyznačují se velkou živostí výrazů a gest obličeje a pestrostí lidských typů. Práce Adriena van Wesela má řadu charakteristických rysů: postavy mají husté a dlouhé vlnité vlasy a mírně pokleslá oční víčka.

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1471 Hlavní oltář pro chrám Sv. Marie v Utrechtu
  • 1475-1477 Mariánský oltář v katedrále sv. Jana v 's-Hertogenboschu, Rijksmuseum
  • 1484 Hlavní oltář pro Nieuwe Kerk v Delftu
  • 1487 Oltář pro klášter sv. Agnietenbergu u Zwolle
  • 1489-1490 Sedm skupin soch pro predelu oltáře v Katedrále svatého Martina z Tours v Utrechtu
  • Poslední večeře, Museum Boijmans van Beuningen

Reference[editovat | editovat zdroj]

Přeloženo z Wikipedie a zdrojů uvedených v odkazech.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alastair Smart, The Renaissance and Mannerism Outside Italy, Thames and Hudson, London 1972
  • Hans Sibbelee; J.J.M. Timmers, Houten beelden: de houtsculptuur in de Noordelijke Nederlanden tijdens de late Middeleeuwen, Amsterdam en Antwerpen, 1949

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]