Acutiramus bohemicus
 Acutiramus bohemicusStratigrafický výskyt: konec siluru (geol. oddělení přídolí), asi před 423–416 miliony let | |
|---|---|
 Porovnání velikosti druhu Acutiramus bohemicus s člověkem | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
| Řád | kyjonožci (Eurypterida) |
| Nadčeleď | Pterygotioidea |
| Čeleď | Pterygotidae |
| Rod | Acutiramus Ruedemann, 1935 |
| Binomické jméno | |
| Acutiramus bohemicus Barrande, 1872 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Acutiramus bohemicus byl druh obřího kyjonožce žijícího na území České republiky v období na konci siluru (starší prvohory, před 423–416 miliony let). Jeho typovou lokalitou je Karlštejn, ale je znám z mnoha dalších lokalit v Barrandienu.
Popis[editovat | editovat zdroj]
A. bohemicus je naším nejhojnějším kyjonožcem. Bylo nalezeno mnoho zkamenělých úlomků, ale žádný kompletní jedinec. Z nalezených částí známe chelicery, plovací končetiny, části dalších končetin, nekompletní metastomu (velký plát, který je součástí zadečku), pohlavní přívěsky, část zadečku a nekompletní telson.[1] Acutiramus měl poměrně gracilní chelicery a špatný zrak. To naznačuje, že se specializoval na lov živočichů s měkkým tělem (např. primitivní pancířnaté ryby) a že svou kořist přepadával z úkrytu ve špatných světelných podmínkách.[2] Dorůstal délky asi 210 centimetrů a jedná se tak o největšího známého živočicha z Barrandienu, kde býval na vrcholu potravního řetězce.[1]
Klasifikace[editovat | editovat zdroj]
A. bohemicus je zařazen do čeledi Pterygotidae v nadčeledi Pterygotioidea. Rod Acutiramus je velmi podobný dalším dvěma rodům obřích kyjonožců, Pterygotus a Jaekelopterus, patřících k největším známým členovcům vůbec.[3] Na základě podobnosti jejich pohlavních přívěsků bylo navrženo, aby se tyto tři rody staly synonymem. Jejich hlavní morfologické rozdíly se nacházejí na chelicerách, ale není zřejmé, zda by se chelicery měly používat jako rozlišovací znak.[4]
Následující kladogram je založený na devíti nejvíce známých pterygotidních druzích a dvou dalších (Slimonia acuminata and Hughmilleria socialis). Také ukazuje největší dosažené délky jednotlivých druhů.[5]
| Pterygotioidea |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Ivo Chlupáč. Pterygotid eurypterids (Arthropoda, Chelicerata) in the Silurian and Devonian of Bohemia. Journal of the Czech Geological Society. 1994, s. 147-162.
- ↑ MCCOY, Victoria E.; LAMSDELL, James C.; POSCHMANN, Markus; ANDERSON, Ross P.; BRIGGS, Derek E. G. All the better to see you with: eyes and claws reveal the evolution of divergent ecological roles in giant pterygotid eurypterids. Biology Letters. 2015-08-01, s. 20150564. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2015.0564. PMID 26289442. (anglicky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Největší členovci všech dob. OSEL.cz [online]. 27. května 2022. Dostupné online. (česky)
- ↑ Lamsdell, James C.; Legg, David A. (2010/11). "An isolated pterygotid ramus (Chelicerata: Eurypterida) from the Devonian Beartooth Butte Formation, Wyoming". Journal of Paleontology. 84 (6): 1206–1208. doi:10.1666/10-040.1.
- ↑ BRADDY, Simon J.; POSCHMANN, Markus; TETLIE, O. Erik. Giant claw reveals the largest ever arthropod. Biology Letters. 2007, s. 106–109. DOI 10.1098/rsbl.2007.0491. PMID 18029297.