Shockleyova rovnice
Vzhled
Shockleyova rovnice (též Shockleyho) je rovnicí voltampérové charakteristiky reálné diody. Platí jak pro propustný, tak i pro závěrný směr. Je pojmenovaná podle Williama Shockleyho, který ji jako první odvodil. Vyjadřuje celkový proud PN přechodem.
Tvar rovnice
[editovat | editovat zdroj]- V základním tvaru, kdy vyjadřuje proud jako funkci napětí:
- ,[1] kde
- i - proud přechodem
- u - napětí přiložené na přechod
- I0 - saturační proud
- UT - teplotní napětí
- Propustný směr:
- Závěrný směr:
- ,[1] kde
Saturační proud
[editovat | editovat zdroj]- Roste s plochou přechodu a jeho teplotou
- Klesá se šířkou zakázaného pásu a s koncentrací akceptorů a donorů
- ,[1] kde
- q – elementární náboj (= 1,602 176 634×10−19 C)
- A – plocha přechodu
- Dn , Dp – difúzní koeficient
- Ln , Lp – střední difúzní délka minorit. nosičů
- NA , ND – koncentrace donorů a akceptorů
- ni – vlastní (intrinsická) koncentrace
Teplotní napětí
[editovat | editovat zdroj]- Nesmí být zaměňováno s difúzním napětím
- ,[2] kde
- n – emisní koeficient
- k – Boltzmannova konstanta (= 1,380 649×10−23 J·K−1)
- T – absolutní teplota (v Kelvinech)
- q – elementární náboj (= 1,602 176 634×10−19 C)
- Pro 25 °C je cca UT ≈ 25 mV[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b PN přechod [online]. Masarykova univerzita [cit. 2022-08-26]. Dostupné online.
- ↑ ŠRUT, Martin. Knihovna prvků s vlastním ohřevem pro PSpice. Brno, 2011 [cit. 2022-08-26]. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně - Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Vedoucí práce prof. Dr. Ing. Zdeněk Kolka. Dostupné online.
- ↑ RUBÁŠ, Ladislav. Přípravek pro měření dynamických charakteristik diod. Plzeň, 2016 [cit. 2022-08-26]. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni - Fakulta elektrotechnická. Vedoucí práce Ing. Tomáš Blecha, Ph.D.. Dostupné online.