Štěpánovská hora (přírodní památka)
 Štěpánovská hora | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 PP Štěpánovská hora | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 10. dubna 1946 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor v Bílině |
| Nadm. výška | 600–640 m n. m. |
| Rozloha | 0,64 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Teplice |
| Umístění | Hrobčice (k. ú. Radovesice u Bíliny), Lukov (k. ú. Štěpánov u Lukova) |
| Souřadnice | 50°32′5,66″ s. š., 13°52′19,93″ v. d. |
  Štěpánovská hora | |
| Další informace | |
| Kód | 441 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěpánovská hora (někdy též Štěpánská hora) je přírodní památka na úbočí stejnojmenné hory nad vesnicí Štěpánov v okrese Teplice.[3] Chráněné území s rozlohou 0,52 ha (podle databáze AOPK ČR 0,64 ha[3]) se nachází v nadmořské výšce 560–615 metrů a bylo vyhlášeno k ochraně jedné ze dvou nejvýše položených stepních lysin v Českém středohoří.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Chráněné území bylo poprvé vyhlášeno Úřadem Okresního národního výboru v Bílině v roce 1946 jako přírodní rezervace Štěpánský vrch a v roce 1952 jako státní přírodní rezervace Štěpánská hora. I přes chybný oficiální název vzniklý úřední chybou se od roku 1952 používá jméno Štěpánská hora. Během druhé poloviny 20. století území z velké části zarostlo křovinami (růže šípková, trnka, svída krvavá), ale po roce 2000 bylo provedeno několik asanačních a udržovacích zásahů. Bylo také navrženo rozšíření území o přihlehlé kamenné moře, ale vzhledem k jeho poloze v první ochranné zóně CHKO České středohoří k němu nedošlo.[4]
Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
Geologické podloží chráněného území tvoří olivinický nefelinit.[5] Povrch tvoří skeletovité půdy, na kterých se vyvinula stepní pleš s výchozy čedičových skal a s výskytem suchomilných a teplomilných druhů rostlin neobvyklých v nadmořských výškách okolo 600 m. Roční srážkové úhrny dosahují 600–700 mm.[4]
Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]
Na lokalitě byl zaznamenán výskyt křižáka pruhovaného a přástevníka medvědího. Inventarizační výzkumy naznačují přítomnost řady dalších vzácných hmyzích druhů.[6] Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin se vyskytují medovník meduňkolistý, koniklec luční český, hrachor panonský chlumní, modřenec tenkokvětý, lilie zlatohlavá, svída dřín, kavyl Ivanův, záraza síťnatá, záraza bílá šalvějová nebo mordovka písečná. V listnatých a smíšených lesích za hranicemi přírodní památky roste dub pýřitý, habr, buk, dřín, smrk a borovice.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b Štěpánovská hora [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Plán péče o přírodní památku Štěpánovská hora na období 2014–2029 [online]. Správa CHKO České středohoří, 2014-04-17 [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Štěpánovská hora, s. 445.
- ↑ Chráněná území ČR. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Ústecko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 350 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Štěpánská hora, s. 264.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpánovská hora na Wikimedia Commons
