Šlesvické plebiscity

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šlesvicko na mapě Jutska:      Severní Šlesvicko      Jižní Šlesvicko

Šlesvické plebiscity byly sérií dvou plebiscitů, které byly nařízeny Versailleskou smlouvou v roce 1920 k určení hranice mezi Německem a Dánskem na historickém území Šlesvicka.

Předcházející události[editovat | editovat zdroj]

Šlesvické vévodství bylo do roku 1864 součástí Dánska. Roku 1864 proběhla tzv. dánsko-německá válka, ve které Dánsko podlehlo spojenecké síle Rakouska a Pruska. Šlesvicko bylo pak na základě Vídeňské mírové smlouvy rozděleno mezi vítězné mocnosti. O necelé dva roky později v roce 1866 se rozhořel konflikt mezi bývalými spojenci Rakouskem a Pruskem. Tzv. prusko-rakouskou válku vyhráli Prusové a jejich spojenci a celé území Šlesvicka se dostalo pod německou správu. Němci drželi Šlesvicko do konce první světové války, která dopadla pro Němce porážkou.

Plebiscit[editovat | editovat zdroj]

Plebiscit na území Šlesvicka byl definován ve Versailleské smlouvě články 109 až 114. Byla vytvořena komise pro dohled nad konáním plebiscitu. Jejíž členové byli zástupci Francie, Velké Británie, Norska a Švédska. Plebiscitní území bylo rozděleno do dvou zón, které definovalo Dánsko. Hranice zóny I byla Dány položena co nejjižněji, aby první zóna zabírala i dnešní město Tønder. Zóna II byla v porovnání se zónou jedna nepoměrně menší a zabírala území Šlesvicka s převážně německým obyvatelstvem.

Plebiscit v zóně I proběhl 10. února 1920. Výsledky hovořily jednoznačně pro připojení této části Šlesvicka k Dánsku. Pro spojení s Dánskem hlasovalo 74,9% voličů (75 431 hlasů), pro připojení k Německu volilo 25,1% voličů (25 329 hlasů). Však ve třech ze čtyřech největších měst zóny I existovala velká německá většina (Tønder a Højer), a tak se po hlasování vedly ještě dlouhé diskuze. Na výsledku se však již nic nezměnilo a celá oblast byl přičleněna k Dánsku.

Plebiscit v zóně II se konal 14. března 1920. Výsledky byly opět jednoznačné, ale tentokrát ve prospěch Německa. Pro připojení k Německu hlasovalo 80,2% voličů (51 742 hlasů), pro spojení s Dánskem 19,8% voličů (12 800 hlasů). Pouze v několika vesnicích na ostrově Föhr se podařilo Dánům získat většinu hlasujících. Plebiscitní komise na základě výsledků rozhodla rozdělit Šlesvicko mezi Dánsko a Německo podle hranice mezi oběma zónami. Velice slabé výsledky v druhém plebiscitu, a to hlavně v největším městě Šlesvicka Flensburgu byly jedním z faktů, které vedly v Dánsku k ústavní krizi.

Plebiscit v nejjižnější části Šlesvicka (zóna II) se nekonal, protože místní obyvatelstvo bylo z drtivé většiny německé národnosti.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Výsledky plebiscitu v jednotlivých volebních okrscích:

Okrsek Německé jméno Dánské jméno pro Německo pro Dánsko
procenta hlasy procenta hlasy
Zóna I (Severní Šlesvicko), 10. únor 1920 25,1 % 25 329 74,9 % 75 431
Okrsek Hadersleben Haderslev 16,0% 6 585 84,0% 34 653
Město Hadersleben Haderslev 38,6% 3 275 61,4% 5 209
Okrsek Apenrade Aabenraa 32,3% 6 030 67,7% 12 653
Město Apenrade Aabenraa 55,1% 2 725 44,9% 2 224
Okrsek Sonderburg Sønderborg 22,9% 5 083 77,1% 17 100
Město Sonderburg Sønderborg 56,2% 2 601 43,8 % 2 029
Město Augustenburg Augustenborg 48,0% 236 52,0% 256
Severní část okrsku Tondern Tønder 40,9% 7 083 59,1% 10 223
Město Tondern Tønder 76,5% 2 448 23,5% 750
Město Hoyer Højer 72,6% 581 27,4% 219
Město Lügumkloster Løgumkloster 48,8% 516 51,2% 542
Severní část okrsku Flensburg Flensborg 40,6% 548 59,4% 802
Zóna II (Střední Šlesvicko), 14. březen 1920 80,2 % 51 742 19,8 % 12 800
Jižní část okrsku Tondern Tønder 87,9% 17 283 12,1% 2 376
Jižní část okrsku Flensburg Flensborg 82,6% 6 688 17,4% 1 405
Město Flensburg Flensborg 75,2% 27 081 24,8% 8 944
Severní část okrsku Husum Husum 90,0% 672 10,0% 75
Výsledky plebiscitu (německy)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schleswig Plebiscites na anglické Wikipedii.