Šácholan viržinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Šácholan viržinský

Šácholan viržinský
Šácholan viržinský
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád: šácholanotvaré (Magnoliales)
Čeleď: šácholanovité (Magnoliaceae)
Rod: šácholan (Magnolia)
Binomické jméno
Magnolia virginiana
L.

Šácholan viržinský (Magnolia virginiana), též nazývaný magnólie viržinská, je opadavý až stálezelený keř či strom z čeledi šácholanovitých. Pochází z jihovýchodních oblastí USA a vyznačuje se tuhými kožovitými listy. V Česku je zřídka pěstován v teplých oblastech jako okrasná dřevina.

Mapa rozšíření šácholanu viržinského
Kresba šácholanu viržinského z roku 1731

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Šácholan viržinský je opadavý, poloopadavý nebo stálezelený keř až malý strom dorůstající obvykle výšky 2 až 9 metrů, výjimečně až přes 20 metrů. Borka je tmavě šedá, hladká. Letorosty jsou tenké, hedvábitě chlupaté až lysé. Listy jsou zřetelně střídavé a nejsou nahloučené na koncích větví. Listy jsou kožovité a poněkud tuhé, podlouhlé, eliptické, vejčité nebo obvejčité, s 6 až 22 cm dlouhou a 2,6 až 7 cm širokou čepelí, na bázi klínovité, na vrcholu špičaté až tupé. Listy jsou na líci zelené a lesklé, na rubu nasivělé, v mládí hedvábitě chlupaté, později olysávající. Řapíky jsou 1 až 2 cm dlouhé. Květy jsou bílé, vonné, 5 až 8 cm široké, polokulovité. Okvětí je složeno ze 12 až 15 okvětních plátků, 3 vnější plátky jsou kratší a odstálé. Tyčinky jsou 5,5 až 11 mm dlouhé, s bílými nitkami. Kvete v červnu až červenci, po olistění. Souplodí jsou tmavě červená, elipsoidní, 4 ař 5 cm dlouhá. Měchýřky jsou oválné až téměř kulovité, s krátkým zobánkem, lysé. Semena jsou asi 5 mm dlouhá, obalená tmavě červeným míškem.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Šácholan viržinský je rozšířen ve východních a jihovýchodních oblastech USA. Roste na bažinách a v v bažinatých lesích, v zálivech a na savanách v nadmořských výškách do 540 metrů.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V současné klasifikaci rodu Magnolia je šácholan viržinský řazen podobně jako známější šácholan velkokvětý (Magnolia grandiflora) do podrodu Magnolia a sekce Magnolia.[3] Šácholan viržinský se v Severní Americe vyskytuje ve dvou formách, které byly některými autory klasifikovány jako variety nebo i poddruhy. V severní části areálu bývá opadavý a často vícekmenný, zatímco jižní forma je stálezelená a obyčejně s jediným hlavním kmenem. V místě překryvu obou populací existují plynulé přechodové formy, které není možno jasně morfologicky ani geograficky vymezit.[1]

Kříženci[editovat | editovat zdroj]

Kříženec šácholanu viržinského se šácholanem tříplátečným, nazvaný Magnolia x thompsoniana, byl vůbec prvním známým křížencem magnólií. Vznikl v Anglii. V roce 1838 byl popsán jako nová varieta šácholanu viržinského (Magnolia virginiana var. thompsoniana) a teprve později, v roce 1876, popsán jako kříženec nazvaný Magnolia x thompsoniana. Později byly při pokusném opylení získány další podobné rostliny. V roce 1931 byl získán nový hybrid opylením šácholanu viržinského pylem z šácholanu velkokvětého (Magnolia grandiflora). Tento kříženec nemá botanické jméno a označuje se Magnolia virginiana x M. grandiflora, případně pouze jmény kultivarů.[4] Existují také kříženci se šácholanem obvejčitým (Magnolia obovata, syn. Magnolia hypoleuca).[1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Šácholan viržinský byl první druh šácholanu přivezený do Evropy, a sice roku 1688 do Anglie. Největší exemplář tohoto druhu je znám z okresu Union v Arkansasu. Je 28 metrů vysoký a jeho kmen měří v průměru 1,4 metru.[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Domorodá indiáni z kmenů Houma a Rappahannock používali odvar z listů, větévek a kůry při ošetřování nachlazení, k prohřátí krve a jako halucinogen.[1] V Česku je šácholan viržinský zřídka pěstován v teplých oblastech jako okrasná dřevina. Je vysazen v Dendrologické zahradě v Průhonicích, v Pražské botanické zahradě v Tróji a v Arboretu Žampach.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Flora of North America: Magnolia virginiana [online]. . Dostupné online.  
  2. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  3. Magnolia Society: Classification of Magnoliaceae [online]. 2004, rev. 2007. Dostupné online.  
  4. SPONGBERG, Stephen A.. Some Old and New Interspecific Magnolia Hybrids. Arnoldia. 1976, roč. 36, čís. 4.  
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Magnolia virginiana ve Wikimedia Commons