Ħalfa Rock
| Ħalfa Rock | |
|---|---|
| Il-Ġebla tal-Ħalfa (maltština) | |
 | |
  Ħalfa Rock | |
| Stát |  Malta |
| Topografie | |
| Rozloha | 0,0048 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 36°1′45″ s. š., 14°19′51″ v. d. |
| Nejvyšší vrchol | (95 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 0 |
| Hustota zalidnění | 0 obyv./km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ħalfa Rock (maltština: Il-Ġebla tal-Ħalfa nebo Il-Blata tal-Ħalfa) je opuštěný malý ostrůvek a vápencová skála na jihovýchodním pobřeží ostrova Gozo v Maltském souostroví. Je typický vegetací typu garrigue s výskytem endemických rostlin rudohlávek jehlancovitý [1][2].
Skála má rozlohu přibližně 0,0048 km², o maximální délce 95 a průměrné šířce asi 50 m. Je součástí stejné geologické formace jako například ostrov Comino. Ħalfa Rock se nachází přibližně 65 m od obce Qala na jižním pobřeží Goza.
Původ jména[editovat | editovat zdroj]
Původ jména Tal-Ħalfa je předmětem dohadů. Slovo 'ħalfa' znamená v maltštině přísaha' nebo slib'. Místní legenda spojuje jméno ostrůvku s Turgut Reisem, slavným osmanským pirátským válečníkem a admirálem, který přísahal, že se pomstí za smrt svého bratra na ostrově Gozo.[3] Podle této legendy byl Dragutův bratr zabit na Gozu při nájezdu na ostrov v roce 1544. Slavný pirát požádal o bratrovu mrtvolu, aby ji slavnostně pohřbil. Gozitané však odmítli a spálili ho před Dragutovýma očima na v citadelle ostrova Gozo.[4]. Říká se, že když Turci se chystali na lodích opouštěli město Gozo, Dragut vystoupil na nedalekou velkou skálu, nyní známou jako il-Ġebla tal-Ħalfa ( Vow Rock), kde přísahal, že se vrátí a vykoná svou pomstu na lidu ostrova.[4]. V roce 1551 Dragut obléhal město Mdinu, ale poté, co si vzpomněl na svůj slib, ukončil obléhání a odplul, aby zaútočil na Gozo, kde poté vzal téměř celou populaci ostrova do otroctví.[4]
Další legenda vypráví, že Dragut po nájezdu na maltské ostrovy proplouval kolem pobřeží Gozo a na této části pobřeží uviděl vinici. Zatoužil po jejích hroznech, zeptal se, zda by se některý z jeho námořníků nabídl, že pro hrozny na břeh doplave.[5] Jeden z jeho synů se k tomu zavázal. Když se vrátil na loď, daroval otci hrozen i s listy a kořeny vytrhanými z úrodné půdy. Dragutovi nezbývalo nic jiného, než odsoudit svého syna k smrti, protože muslimovi bylo zakázáno zakořenit vinnou révu. Zarmoucený Dragut přísahal, že už nikdy v životě nebude jíst hrozny a dal nedalekému skalnatému ostrůvku jméno.[5]
Přírodní prostředí a život[editovat | editovat zdroj]
Zdá se, že ostrůvek postrádá pozůstatky činnost lidí a neexistují žádné záznamy o jeho obyvatelích. Nicméně ostrůvek byl zřejmě součástí obranného systému hřebene Tal-Qassis s výhledem na kanál mezi Qalou a Comino.[6]. Ħalfa Rock leží poblíž odlehlé oblázkové pláže s velkými oblázky a zlatým pískem a v moři leží řetěz ponořených skal, souhrnně známý jako Ġebel tal-Ħalfa.[7]. Skála také sloužila jako značka v každoroční soutěži v plavání ve volné vodě na trati Malta-Gozo-Malta.[8][9]
Na ostrůvku existují dvě odlišná vegetační společenstva. Ve spodní oblasti dominují spíše keřovité porosty druhu Tecticornia arbuscula a rostliny druhu slanomil velkoklasý (Arthrocnemum macrostachyum), zatímco rostliny svlačcovité (Convolvulus oleifolius) převládají v centrální oblasti ostrova.[2][10] Mezi další důležité druhy vyskytující se v oblasti patří limonka (Limonium melitensis) a mrkev (Daucus rupestris), která je na Maltských ostrovech subendemická. Horní oblast ostrůvku je značně kolonizována lipnicovou trávou (Lygeum spartum) a najdeme zde také svlačec olivovolistý, rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis urvilleana), maltský česnek (Allium melitense), pupavu obecnou (Carlina involucrata) a dva zakrslé stromy druhu řečík lentišek (Pistacia lentiscus).
Fauna na tomto ostrůvku zahrnuje izolovanou populaci endemické ještěrky maltské (Podarcis filfolensis) a endemického mlže (Muticaria macrostoma forma oscitáni). Tyto živočišné druhy jsou izolovány od pevninských populací a mají tedy potenciál si vyvinout a uchovat specifické vlastnosti.
Studie mořského dna kolem skály naznačily existenci silné vrstvy podmořského jílu na skalním podloží, který podporuje výskyt druhu místních krevet (Upogebia mediterranea), které si v jílu vyhrabávají úkryty.[6] Na mnoha místech se pod hladinou se kolonie pomořských řas mísí s rostlinami druhu posidonie mořská (Posidonia oceanica), rostoucí na zdejším jemném písku.[6]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Ħalfa Rock je na seznamu přírodního dědictví Maltských ostrovů,[11] a zachovává si status oblasti vysokého ekologického významu, pročež je předmětem zvláštní oblastní ochrany.[12] Úředně je skála Ħalfa místem vědeckého významu 1. úrovně z hlediska (ekologie) a místo vědeckého významu 2. úrovně z pohledu (geomorfologie) na základě vládního nařízení č. 827/02 ve vládním věstníku ze dne 20. září 2002.[11]
Média a umění[editovat | editovat zdroj]
Ostrůvek se objevuje v dobrodružné knize pro děti s názvem Il-Ġebla tal-Halfa od Pawlu Mizziho.[13]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MEPA’s Special areas of conservation. The Malta Independent. 2004-12-19. Dostupné online [cit. 2017-06-11].
- ↑ a b SCIBERRAS, Jeffrey; SCIBERRAS, Arnold; PISANI, Luca. Updated checklist of flora of the satellite islets surrounding the Maltese Archipelago. Biodiversity Journal. December 2012, s. 385–396. Dostupné online.
- ↑ Gozo’s Beauty: As Seen from the Sea [online]. 2012-03-09 [cit. 2017-06-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c ATTARD, Anton F. The lore of Turkish raids on Gozo. The Gozo Observer. Summer 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Focus: Illegal Dumping - Gozo’s silent killer. The Malta Independent. 2008-01-18. Dostupné online.
- ↑ a b c Co-ordinated Report [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Sailing directions for the Mediterranean: France, west coast of Italy, Corsica, Sardinia and Sicily, including adjacent islands. [s.l.]: United States. Naval Oceanographic Office, 1958. S. 508.
- ↑ Local Notice to Mariners: No. 58 of 2016 [online]. 2016-08-09 [cit. 2017-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Swimming - Gozo-Malta Open Water Challenge for 22 August. The Malta Independent. 2009-07-20. Dostupné online [cit. 2017-06-11].
- ↑ SCIBERRAS, Jeffrey; SCIBERRAS, Arnold. Topography and Flora of the Satellite Islets surrounding the Maltese Archipelago. The Central Mediterranean Naturalist. December 2010, s. 31–42. Dostupné online.
- ↑ a b Il-Gebla tal-Halfa (24) [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Il-Ġebla tal-Ħalfa - Protected Planet [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Il-Ġebla tal-Ħalfa [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ħalfa Rock na Wikimedia Commons
