Kávovník arabský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
MastiBot (diskuse | příspěvky)
39 726 editací
m r2.7.1) (robot změnil: ru:Кофе аравийский
Komplexní rozšíření článku
Řádek 3: Řádek 3:
| jméno = Kávovník arabský
| jméno = Kávovník arabský
| obrázek = Starr 070308-5471 Coffea arabica.jpg
| obrázek = Starr 070308-5471 Coffea arabica.jpg
| popis obrázku = Nezralé plody s listy
| popis obrázku = Větévka s nezralými plody
| šířka obrázku = 250px
| šířka obrázku = 250px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
Řádek 15: Řádek 15:
| druh popsal = [[Carolus Linnaeus|L.]], [[1768]]
| druh popsal = [[Carolus Linnaeus|L.]], [[1768]]
}}
}}
'''Kávovník arabský''' (''Coffea arabica'') je rostlina z čeledi [[mořenovité]] (''Rubiaceae''). Pochází z horských oblastí [[Etiopie]]<ref name="valíček">{{Citace monografie
'''Kávovník arabský''' (''Coffea arabica'') je rostlina z čeledi [[mořenovité]] (''Rubiaceae''). Z hlediska produkce kávy je nejvýznamnějším druhem.

[[Soubor:Coffea arabica.JPG|thumb|230px|květy kávovníku arabského]]
== Charakteristika ==
Kávovník arabský je stálezelený keř až strom dorůstající výšky 5 až 8 metrů. Větévky jsou zploštělé až téměř okrouhlé, lysé. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, poněkud tužší, oboustranně lysé. [[čepel listová|Čepel]] listů je oválná, protáhle oválná nebo vejčitě kopinatá, na bázi klínovitá až zaokrouhlená, na vrcholu dlouze zašpičatělá, nejčastěji 6 až 14 cm dlouhá a 3,5 až 5 cm široká. Okraj listů je někdy zvlněný. [[Žilnatina]] je zpeřená, nejčastěji se 7 až 10 páry postranních žilek. [[Palist]]y jsou široce trojúhelníkovité, 3 až 8 mm dlouhé.

Květenství jsou složena z 1 až několika téměř hlávkovitých nebo okolíkovitých vrcholíků, obsahujících nejčastěji 2 až 5 květů. [[kalich (botanika)|Kalich]] je lysý, uťatý nebo zoubkatý. [[koruna (botanika)|koruna]] je bílá, nálevkovitá, nejčastěji pětičetná, s 5 až 15 mm dlouhou korunní trubkou. Korunní cípy jsou lžicovitě oválné, 9 až 20 mm dlouhé, tupé. [[Peckovice]] je za zralosti červená až červenofialová, oválná až téměř kulovitá, 11 až 16 mm dlouhá a 9 až 14 mm široká, obsahující 1 až 2 semena s podélnou rýhou, korunovaná zaschlým kalichem. Existují i kultivary se žlutými plody. Semena obsahují asi 1,3 % bílkovin, 12% tuku, 9 % sacharidů a 1 až 1,5 % kofeinu.<ref name="flchina">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Flora of China: Coffea arabica
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200022076
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref><ref name="urtas"/>

<gallery>
Image:Starr 070906-8368 Coffea arabica.jpg|vzrůstný vrchol kávovníku arabského
Image:Coffea arabica.JPG|květy kávovníku arabského
Image:Starr 070617-7327 Coffea arabica.jpg|detail plodů kávovníku
Image:Starr 080304-3188 Coffea arabica.jpg|semenáčky kávovníku
Image:
</gallery>

== Rozšíření ==
Kávovník arabský pochází ze severovýchodní Afriky. Centrum genetické diverzity je v horách jz. [[Etiopie]] a na Boma Plateau v [[Súdán]]u. Divoké populace byly zaznamenány také na Mount Imatong v [[Súdán]]u a Mount Marsabit v [[Keňa|Keni]].<ref name="breedpl"/> Kávovník roste typicky v podrostu horských lesů a na březích vodních toků v nadmořských výškách 1300 až 2000 metrů. V oblastech jeho původu je 4 až 5měsíční období sucha, teplé dny a chladné noci, průměrná teplota 20 až 25<sup>o</sup>C, nejnižší teplota 4<sup>o</sup>C a nejvyšší 31<sup>o</sup>C. Roční srážky jsou 1500 až 1800 mm.<ref name="agrofo"/>

== Kultivace ==
Kultivace kávovníku začala v jz. Etiopii asi před 1200 až 1500 lety, kdy ji pěstovali Arabové v oblasti dnešní provincie Harar.

Od 14. až 15. století byl kávovník pěstován i v jižním Jemenu, kde musel být vzhledem k suššímu klimatu kultivován v zástinu. V průběhu 16. a 17. století se spolu s expanzí islámu rozšířil kávovník i do jihovýchodní Asie. V 18. a 19. století Holanďané a následně i Britové založili plantáže kávovníku v Indii a na Cejlonu. V tropické Americe je kávovník pěstován od 19. století.<ref name="agrofo"/>

Kávovník arabský je dnes pěstován v klimaticky příhodných oblastech celého světa. Největšími producenty kávy jsou v současnosti Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Indie, Pobřeží Slonoviny, Indonésie a Etiopie.<ref name="urtas"/>

Moderní kultivary kávovníku pocházejí ze 2 základních populací, známých jako ''Coffea arabica'' var. ''typica'' a ''C. arabica'' var. ''bourbon'', které byly během 18. století rozšířeny v příhodných oblastech celého světa.<ref name="breedpl"/> Varieta ''typica'' má užší listy, které jsou při rašení bronzově zbarvené, var. ''bourbon'' má širší a při rašení světle zelené listy. K varietě ''typica'' náleží odrůdy 'Blue Mountain', 'San Ramon', 'Maragogipe', k varietě ''bourbon'' odrůdy 'French Mission', 'Kent', 'Catura'. 'Mundo Novo', nejrozšířenější odrůda v Brazílii, je kříženec obou variet.<ref name="urtas"/>

V druhé polovině 20. století se začaly pěstovat zakrslejší odrůdy s menšími požadavky na zastínění a vyšší hustotou výsadby. Jako stínící stromy jsou často používány rychle rostoucí druhy z čeledi [[bobovité|bobovitých]] (''Fabaceae''), zejména z rodů ''Erythrina'', ''Inga'' a ''Gliricidia'', které po ořezání rychle obrážejí, obohacují půdu dusíkem a snadno se množí. Způsob a intenzita zastínění plantáží je dán především místními klimatickými podmínkami. Nezřídka jsou jako zastínění pěstovány doplňkové plodiny, např. [[banán]]y, [[avokádo]], [[citrus]]y, [[mango]], [[kakao]] nebo palma ''[[Bactris gasipaes]]''.<ref name="agrofo">{{Citace monografie
| příjmení = Schroth
| jméno = Gotz et al.
| odkaz na autora =
| titul = Agroforestry and Biodiversity Conservation in Tropical Landscapes
| vydavatel = Island Press
| místo = USA
| rok = 2004
| isbn = 1559633573
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>

<gallery>
Image:
Image:Coffea arabica 004.JPG|nepražená kávová zrnka
Image:Bourbon Coffee.jpg|žlutoplodá odrůda variety ''bourbon''
Image:CoffeeCatucai.jpg|odrůda 'Red Catuai'
</gallery>

== Škůdci a choroby ==
[[Soubor:Hemileia vastatrix.jpg|thumb|200px|listy kávovníku napadené rzí ''Hemileia vastatrix'']]
Obě v dnešní době pěstované variety kávovníku arabského jsou velmi náchylné k některým onemocněním, zejména kávové rzi ''Hemileia vastatrix'', která zlikvidovala kávové plantáže na Cejlonu.<ref name="agrofo"/>

== Taxonomie ==
V rámci taxonomického členění rodu [[kávovník]] (''Coffea'') spadá kávovník arabský do sekce ''Eucoffea'' a podsekce ''Erythrocoffea''.<ref name="urtas">{{Citace monografie
| příjmení = Valíček
| příjmení = Valíček
| jméno = Pavel
| jméno = Pavel a kol
| odkaz na autora = Pavel Valíček
| odkaz na autora =
| titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů
| titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů
| vydavatel = Academia
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 2004
| rok = 2002
| isbn = 80-200-0939-6
| isbn = 80-200-0939-6
| strany = 262
| kapitola =
| strany =
}}
| jazyk =
</ref> a dorůstá výšky 5–6 m, v kultuře 2–3 m.{{chybí zdroj}} Je to [[Stálezelená rostlina|stálezelený]] [[keř]] s eliptickými tužšími listy dosahující až 15 cm délky.{{chybí zdroj}} Listy bývají zvlněné položené vstřícně na [[řapík|řapících]]. Několika četné květy vyrůstají ve svazečcích v [[úžlabí (botanika)|úžlabí]] [[list]]ů, [[koruna (botanika)|korunní plátky]] jsou bílé. Plodem je 1,5 cm velká [[peckovice]], nejprve zelené barvy, v průběhu se barva mění přes žlutou, červenou či fialovou.{{chybí zdroj}} Uvnitř plodů se nachází 1–2 semena s podélnou rýhou. Ta obsahují značné množství [[Bílkoviny|bílkovin]], [[Lipidy|lipidů]], [[sacharidy|sacharidů]] a 0,5–1,7 % [[kofein]]u.{{chybí zdroj}} Proto se dnes kávovník také pěstuje po celém světě v tropech a subtropech jako [[Pochutiny|pochutina]]. V poslední době se objevuje i v [[agrolesnictví|agrolesnických]] soustavách, protože snáší do určité míry zastínění a sám poskytuje stín jiným [[plodina|plodinám]], nejčastěji zeleninám. Kávovník arabský je dnes nejrozšířenějším [[kávovník]]em pěstovaným pro výrobu [[káva|kávy]].{{chybí zdroj}}
}}</ref>

Kávovník arabský je [[ploidie|tetraploid]] a je samosprašný na rozdíl od ostatních druhů, které jsou [[ploidie|diploidní]] a vesměs cizosprašné. Molekulární analýzou za použití metody GISH bylo zjištěno, že kávovník arabský je nepříliš starý přirozený hybrid mezi druhy ''Coffea eugenioides'' a ''Coffea canephora''. Genetická diverzita kávovníku arabského je v porovnání např. s rodičovským druhem ''Coffea canephora'' velmi nízká.<ref name="breedpl">{{Citace monografie
| příjmení = Jain
| jméno = S. Mohan
| příjmení2 = Priyadarshan
| jméno2 = P.M.
| odkaz na autora =
| titul = Breeding Plantantions Tree Crops
| vydavatel = Springer
| místo =
| rok = 2009
| isbn = 978-0-387-71199-7
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>

== Význam ==
Káva náleží mezi nejhodnotnější světové vývozní komodity. V roce 2002 poskytovala v Africe, Asii a tropické Americe živobytí asi 125 milionům lidí a celosvětový obchod činil v roce 2003 70 bilionů amerických dolarů. Kávovník arabský se podílí na celkové světové produkci kávy 66 až 70%, zbytek připadá především na [[kávovník statný]] (''Coffea canephora'').<ref name="breedpl"/>


Občas je kávovník pěstován jako pokojová rostlina. V domácím prostředí nasazuje i plody, v suchém vzduchu má tendenci shazovat listy a je napadán vlnatkou a puklicemi.
Druh se dělí na dvě [[Varieta (biologie)|variety]]: ''C. arabica'' var. ''typica'' a ''C. arabica'' var. ''bourbon'', které se vzájemně kříží. Nejznámějšími [[kultivar]]y jsou: 'Blue Mountain', 'San Ramon', 'Maragogipe', 'French Mission', 'Kent', 'Cattura' či 'Mundo Novo'. Taxonomicky spadá ''Coffea arabica'' do sekce ''Eucoffea'', podsekce ''Erythrocoffea''.<ref name="valíček" />


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 12. 10. 2011, 22:31

Jak číst taxoboxKávovník arabský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříševyšší rostliny (Cormobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďmořenovité (Rubiaceae)
Rodkávovník (Coffea)
Binomické jméno
Coffea arabica
L., 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kávovník arabský (Coffea arabica) je rostlina z čeledi mořenovité (Rubiaceae). Z hlediska produkce kávy je nejvýznamnějším druhem.

květy kávovníku arabského

Charakteristika

Kávovník arabský je stálezelený keř až strom dorůstající výšky 5 až 8 metrů. Větévky jsou zploštělé až téměř okrouhlé, lysé. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, poněkud tužší, oboustranně lysé. Čepel listů je oválná, protáhle oválná nebo vejčitě kopinatá, na bázi klínovitá až zaokrouhlená, na vrcholu dlouze zašpičatělá, nejčastěji 6 až 14 cm dlouhá a 3,5 až 5 cm široká. Okraj listů je někdy zvlněný. Žilnatina je zpeřená, nejčastěji se 7 až 10 páry postranních žilek. Palisty jsou široce trojúhelníkovité, 3 až 8 mm dlouhé.

Květenství jsou složena z 1 až několika téměř hlávkovitých nebo okolíkovitých vrcholíků, obsahujících nejčastěji 2 až 5 květů. Kalich je lysý, uťatý nebo zoubkatý. koruna je bílá, nálevkovitá, nejčastěji pětičetná, s 5 až 15 mm dlouhou korunní trubkou. Korunní cípy jsou lžicovitě oválné, 9 až 20 mm dlouhé, tupé. Peckovice je za zralosti červená až červenofialová, oválná až téměř kulovitá, 11 až 16 mm dlouhá a 9 až 14 mm široká, obsahující 1 až 2 semena s podélnou rýhou, korunovaná zaschlým kalichem. Existují i kultivary se žlutými plody. Semena obsahují asi 1,3 % bílkovin, 12% tuku, 9 % sacharidů a 1 až 1,5 % kofeinu.[2][3]

  • vzrůstný vrchol kávovníku arabského
    vzrůstný vrchol kávovníku arabského
  • květy kávovníku arabského
    květy kávovníku arabského
  • detail plodů kávovníku
    detail plodů kávovníku
  • semenáčky kávovníku
    semenáčky kávovníku

Rozšíření

Kávovník arabský pochází ze severovýchodní Afriky. Centrum genetické diverzity je v horách jz. Etiopie a na Boma Plateau v Súdánu. Divoké populace byly zaznamenány také na Mount Imatong v Súdánu a Mount Marsabit v Keni.[4] Kávovník roste typicky v podrostu horských lesů a na březích vodních toků v nadmořských výškách 1300 až 2000 metrů. V oblastech jeho původu je 4 až 5měsíční období sucha, teplé dny a chladné noci, průměrná teplota 20 až 25oC, nejnižší teplota 4oC a nejvyšší 31oC. Roční srážky jsou 1500 až 1800 mm.[5]

Kultivace

Kultivace kávovníku začala v jz. Etiopii asi před 1200 až 1500 lety, kdy ji pěstovali Arabové v oblasti dnešní provincie Harar.

Od 14. až 15. století byl kávovník pěstován i v jižním Jemenu, kde musel být vzhledem k suššímu klimatu kultivován v zástinu. V průběhu 16. a 17. století se spolu s expanzí islámu rozšířil kávovník i do jihovýchodní Asie. V 18. a 19. století Holanďané a následně i Britové založili plantáže kávovníku v Indii a na Cejlonu. V tropické Americe je kávovník pěstován od 19. století.[5]

Kávovník arabský je dnes pěstován v klimaticky příhodných oblastech celého světa. Největšími producenty kávy jsou v současnosti Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Indie, Pobřeží Slonoviny, Indonésie a Etiopie.[3]

Moderní kultivary kávovníku pocházejí ze 2 základních populací, známých jako Coffea arabica var. typica a C. arabica var. bourbon, které byly během 18. století rozšířeny v příhodných oblastech celého světa.[4] Varieta typica má užší listy, které jsou při rašení bronzově zbarvené, var. bourbon má širší a při rašení světle zelené listy. K varietě typica náleží odrůdy 'Blue Mountain', 'San Ramon', 'Maragogipe', k varietě bourbon odrůdy 'French Mission', 'Kent', 'Catura'. 'Mundo Novo', nejrozšířenější odrůda v Brazílii, je kříženec obou variet.[3]

V druhé polovině 20. století se začaly pěstovat zakrslejší odrůdy s menšími požadavky na zastínění a vyšší hustotou výsadby. Jako stínící stromy jsou často používány rychle rostoucí druhy z čeledi bobovitých (Fabaceae), zejména z rodů Erythrina, Inga a Gliricidia, které po ořezání rychle obrážejí, obohacují půdu dusíkem a snadno se množí. Způsob a intenzita zastínění plantáží je dán především místními klimatickými podmínkami. Nezřídka jsou jako zastínění pěstovány doplňkové plodiny, např. banány, avokádo, citrusy, mango, kakao nebo palma Bactris gasipaes.[5]

  • nepražená kávová zrnka
    nepražená kávová zrnka
  • žlutoplodá odrůda variety bourbon
    žlutoplodá odrůda variety bourbon
  • odrůda 'Red Catuai'
    odrůda 'Red Catuai'

Škůdci a choroby

listy kávovníku napadené rzí Hemileia vastatrix

Obě v dnešní době pěstované variety kávovníku arabského jsou velmi náchylné k některým onemocněním, zejména kávové rzi Hemileia vastatrix, která zlikvidovala kávové plantáže na Cejlonu.[5]

Taxonomie

V rámci taxonomického členění rodu kávovník (Coffea) spadá kávovník arabský do sekce Eucoffea a podsekce Erythrocoffea.[3]

Kávovník arabský je tetraploid a je samosprašný na rozdíl od ostatních druhů, které jsou diploidní a vesměs cizosprašné. Molekulární analýzou za použití metody GISH bylo zjištěno, že kávovník arabský je nepříliš starý přirozený hybrid mezi druhy Coffea eugenioides a Coffea canephora. Genetická diverzita kávovníku arabského je v porovnání např. s rodičovským druhem Coffea canephora velmi nízká.[4]

Význam

Káva náleží mezi nejhodnotnější světové vývozní komodity. V roce 2002 poskytovala v Africe, Asii a tropické Americe živobytí asi 125 milionům lidí a celosvětový obchod činil v roce 2003 70 bilionů amerických dolarů. Kávovník arabský se podílí na celkové světové produkci kávy 66 až 70%, zbytek připadá především na kávovník statný (Coffea canephora).[4]

Občas je kávovník pěstován jako pokojová rostlina. V domácím prostředí nasazuje i plody, v suchém vzduchu má tendenci shazovat listy a je napadán vlnatkou a puklicemi.

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ↑ Flora of China: Coffea arabica [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  4. ↑ a b c d JAIN, S. Mohan; PRIYADARSHAN, P.M. Breeding Plantantions Tree Crops. [s.l.]: Springer, 2009. ISBN 978-0-387-71199-7. 
  5. ↑ a b c d SCHROTH, Gotz et al. Agroforestry and Biodiversity Conservation in Tropical Landscapes. USA: Island Press, 2004. ISBN 1559633573. 

Logo Wikimedia Commons Galerie kávovník arabský na Wikimedia Commons CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“. CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kávovník_arabský&oldid=7491435“