Cercopithecus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ref
info
Řádek 18: Řádek 18:
}}
}}
'''''Cercopithecus''''' (česky kočkodan, toto jméno je však užíváno pro větší množství různých rodů) je [[rod (biologie)|rod]] [[úzkonosí|úzkonosé opice]] z [[čeleď|čeledi]] [[kočkodanovití]] (Cercopithecidae).<ref>{{Citace monografie
'''''Cercopithecus''''' (česky kočkodan, toto jméno je však užíváno pro větší množství různých rodů) je [[rod (biologie)|rod]] [[úzkonosí|úzkonosé opice]] z [[čeleď|čeledi]] [[kočkodanovití]] (Cercopithecidae).<ref>{{Citace monografie
⚫
| příjmení1 = Fleagle
⚫
| jméno = John G
⚫
| vydání = 3
⚫
| titul = Primate Adaptation and Evolution
⚫
| rok = 2013
⚫
| url = https://archive.org/details/primateadaptatio0000flea_x7z7
⚫
| vydavatel = Elsevier
⚫
| místo = San Diego
⚫
| isbn = 978-0-12-378632-6
⚫
| rok_vydání = 2013
⚫
| strany = 129–133
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kingdon
| příjmení = Kingdon
| jméno = Jonathan & kol
| jméno = Jonathan & kol
Řádek 39: Řádek 27:
| místo = Bloomsbury
| místo = Bloomsbury
| strany = 303–305
| strany = 303–305
}}</ref><ref>{{Citace monografie
⚫
| příjmení1 = Vančata
⚫
| jméno = Václav
⚫
| titul = Primatologie&nbsp;– Díl 2. Catarrhina - opice a lidoopi
⚫
| vydavatel = Univerzita Karlova
⚫
| místo = Praha
⚫
| rok_vydání = 2003
⚫
| ref = harv
⚫
| strany = 59–63
}}</ref>
}}</ref>
== Systematika a evoluce ==
== Systematika a evoluce ==
Za taxonomickou autoritu rodu ''Cercopithecus'' je považován [[Carl Linné]], jenž tento taxon určil již roku 1758. Vnitřní systematika rodu ''Cercopithecus'' je v současnosti problematická a nestálá, a to na základě komplikované evoluční historie těchto afrických opic.
Za [[Taxonomie (biologie)|taxonomickou]] autoritu rodu ''Cercopithecus'' je považován [[Carl Linné]], jenž tento taxon vytyčil již roku 1758. Systematika rodu ''Cercopithecus'' je problematická a nestálá, a to na základě jejich komplikované evoluční historie. V rámci vnitřního systému patří tento rod do tribu [[Cercopithecini]], jenž zahrnuje větší množství různých [[Kočkodanovití|kočkodanovitých]] opic. Vyjma „pralesních kočkodanů“ rodu ''Carcopithecus'' jde o kočkodany rodů ''[[Miopithecus]]'' a ''[[Kočkodan Allenův|Allenopithecus]]'' (nejspíš bazální<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Springer
| jméno = Mark S.
| příjmení2 = Meredith
| jméno2 = Robert W.
| příjmení3 = Gatesy
| jméno3 = John
| titul = Macroevolutionary Dynamics and Historical Biogeography of Primate Diversification Inferred from a Species Supermatrix
| periodikum = PLOS ONE
| datum vydání = 16. 11. 2012
| ročník = 7
| číslo = 11
⚫
| strany = e49521
| issn = 1932-6203
| pmid = 23166696
| doi = 10.1371/journal.pone.0049521
| jazyk = en
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0049521
| datum přístupu = 2023-10-07
}}</ref>), „stepní kočkodany“ rodu ''[[Kočkodan husarský|Erythrocebus]]'' a „lesostepní kočkodany“ rodu ''[[Chlorocebus]]''.<ref name=":1">{{Citace monografie
⚫
| jméno = Václav
⚫
| titul = Primatologie&nbsp;– Díl 2. Catarrhina - opice a lidoopi
⚫
| vydavatel = Univerzita Karlova
⚫
| místo = Praha
| strany =
⚫
| ref = harv
⚫
| příjmení1 = Vančata
⚫
| rok_vydání = 2003
}}</ref> Na základě molekulárně-fylogenetických studií vyplývá, že rod ''Cercopithecus'' je v rámci tohoto členění [[Parafyletismus|parafyletický]], resp. některé jeho druhy se jeví být příbuznější určitým výše uvedeným rodům spíše než ostatním zástupcům rodu ''Cercopithecus''.<ref name=":0" /> Konkrétně trojice druhů, tradičně zařazena v rámci rodu ''Cercopithecus'', tvoří spíše samostatný rod ''[[Allochrocebus]]'', blíže spřízěný s kočkodany ''Erythrocebus'' sp. a ''Chlorocebus'' sp.<ref name=":2">{{Citace monografie
⚫
| jméno = John G
⚫
| titul = Primate Adaptation and Evolution
⚫
| url = https://archive.org/details/primateadaptatio0000flea_x7z7
⚫
| vydání = 3
⚫
| vydavatel = Elsevier
⚫
| místo = San Diego
⚫
| strany = 129–133
⚫
| isbn = 978-0-12-378632-6
⚫
| příjmení1 = Fleagle
⚫
| rok = 2013
⚫
| rok_vydání = 2013
}}</ref>


Následující systém vychází z <ref name="Groves">{{Citace sborníku
Následující systém vychází z <ref name="Groves">{{Citace sborníku
Řádek 73: Řádek 92:
| url = http://www.departments.bucknell.edu/biology/resources/msw3/browse.asp?id=12100434
| url = http://www.departments.bucknell.edu/biology/resources/msw3/browse.asp?id=12100434
| datum přístupu = 2023-10-06
| datum přístupu = 2023-10-06
}}</ref>, je doplněn o popis [[Lesula|lesuly]] (''C. lomamiensis'')<ref>{{Citace periodika
}}</ref>, je doplněn o popis [[Lesula|lesuly]] (''C. lomamiensis'') z roku 2012<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hart
| příjmení = Hart
| jméno = John A.
| jméno = John A.
Řádek 92: Řádek 111:
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0044271
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0044271
| datum přístupu = 2023-10-06
| datum přístupu = 2023-10-06
}}</ref> a novější taxonomické poznámky týkající se konkrétních druhů. Systém zároveň nezohledňuje taxonomii v rámci zde uvedených druhů, tj. členění na poddruhy aj.
}}</ref> a některé novější taxonomické poznámky. Zahrnuje tak i druhy spadající do výše uvedeného rodu ''Allochrocebus'', jehož zástupci jsou vyznačeni. Systém nezohledňuje taxonomii v rámci zde uvedených druhů, tj. členění na poddruhy aj.
* druh ''Cercopithecus albogularis'' <small>Sykes, 1831</small> – [[kočkodan bělohrdlý]]; pokládán spíše za poddruh ''C. mitis''<ref>{{Citace elektronické monografie
* druh ''Cercopithecus albogularis'' <small>Sykes, 1831</small> – [[kočkodan bělohrdlý]]; pokládán spíše za poddruh ''C. mitis''<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zanzibar Sykes’ Monkey
| titul = Zanzibar Sykes’ Monkey
Řádek 154: Řádek 173:
}}</ref>
}}</ref>
* druh ''Cercopithecus wolfi'' <small>A. Meyer, 1891</small> – [[kočkodan Wolfův]]
* druh ''Cercopithecus wolfi'' <small>A. Meyer, 1891</small> – [[kočkodan Wolfův]]

== Charakteristika ==
[[Soubor:ZOO Bojnice - Maciak.jpg|náhled|Kočkodan Rolowayův, jeden z největších zástupců rodu]]
Kočkodani rodu ''Cercopithecus'' představují značně proměnlivé opice co do zbarvení a obecného vzhledu srsti, nicméně velikost a tělesné proporce zůstávají u všech druhů vesměs jednotné stavby. Většina těchto kočkodanů dosahuje průměrné hmotnosti 4–5&nbsp;kg, ačkoli zvláště hmotnost mohutných samců některých druhů může sahat k 8 či 9&nbsp;kg. [[Pohlavní dimorfismus]] demonstrují rovněž výraznější špičáky samčího pohlaví. Trup je štíhlé stavby a ocas dosahuje značné délky, u žádného zástupce přičemž není redukován ani zkrácen. Dlouhé jsou rovněž zadní končetiny, jež svou délkou přesahují končetiny přední. Lebka není nijak mohutná, ve srovnání s většími kočkodany se také relativně zkracuje čenich. Morfologie lebky a zubů zůstává napříč druhy poměrně uniformní. Špičáky bývají dlouhé a štíhlé, s již zmíněným pohlavním dimorfismem. Třenové zuby jsou relativně úzké, stejně jako stoličky, přičemž třetí stolička zůstává nejmenší.<ref name=":1" /><ref name=":2" />

=== Ekologie & etologie ===


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 7. 10. 2023, 11:44

ikona
Na této stránce se právě pracuje.
Prosíme, needitujte tuto stránku, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než 2 dny, neváhejte ji odstranit.
Jak číst taxoboxKočkodan
alternativní popis obrázku chybí
Kočkodan diadémový (Cercopithecus mitis)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
PodřádHaplorhini
Infrařádopice (Simmiformes)
Odděleníúzkonosí (Catarrhini)
Čeleďkočkodanovití (Cercopithecidae)
Rodkočkodan (Cercopithecus)
Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cercopithecus (česky kočkodan, toto jméno je však užíváno pro větší množství různých rodů) je rod úzkonosé opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae).[1]

Systematika a evoluce

Za taxonomickou autoritu rodu Cercopithecus je považován Carl Linné, jenž tento taxon vytyčil již roku 1758. Systematika rodu Cercopithecus je problematická a nestálá, a to na základě jejich komplikované evoluční historie. V rámci vnitřního systému patří tento rod do tribu Cercopithecini, jenž zahrnuje větší množství různých kočkodanovitých opic. Vyjma „pralesních kočkodanů“ rodu Carcopithecus jde o kočkodany rodů Miopithecus a Allenopithecus (nejspíš bazální[2]), „stepní kočkodany“ rodu Erythrocebus a „lesostepní kočkodany“ rodu Chlorocebus.[3] Na základě molekulárně-fylogenetických studií vyplývá, že rod Cercopithecus je v rámci tohoto členění parafyletický, resp. některé jeho druhy se jeví být příbuznější určitým výše uvedeným rodům spíše než ostatním zástupcům rodu Cercopithecus.[2] Konkrétně trojice druhů, tradičně zařazena v rámci rodu Cercopithecus, tvoří spíše samostatný rod Allochrocebus, blíže spřízěný s kočkodany Erythrocebus sp. a Chlorocebus sp.[4]

Následující systém vychází z [5][6], je doplněn o popis lesuly (C. lomamiensis) z roku 2012[7] a některé novější taxonomické poznámky. Zahrnuje tak i druhy spadající do výše uvedeného rodu Allochrocebus, jehož zástupci jsou vyznačeni. Systém nezohledňuje taxonomii v rámci zde uvedených druhů, tj. členění na poddruhy aj.

Charakteristika

Kočkodan Rolowayův, jeden z největších zástupců rodu

Kočkodani rodu Cercopithecus představují značně proměnlivé opice co do zbarvení a obecného vzhledu srsti, nicméně velikost a tělesné proporce zůstávají u všech druhů vesměs jednotné stavby. Většina těchto kočkodanů dosahuje průměrné hmotnosti 4–5 kg, ačkoli zvláště hmotnost mohutných samců některých druhů může sahat k 8 či 9 kg. Pohlavní dimorfismus demonstrují rovněž výraznější špičáky samčího pohlaví. Trup je štíhlé stavby a ocas dosahuje značné délky, u žádného zástupce přičemž není redukován ani zkrácen. Dlouhé jsou rovněž zadní končetiny, jež svou délkou přesahují končetiny přední. Lebka není nijak mohutná, ve srovnání s většími kočkodany se také relativně zkracuje čenich. Morfologie lebky a zubů zůstává napříč druhy poměrně uniformní. Špičáky bývají dlouhé a štíhlé, s již zmíněným pohlavním dimorfismem. Třenové zuby jsou relativně úzké, stejně jako stoličky, přičemž třetí stolička zůstává nejmenší.[3][4]

Ekologie & etologie

Odkazy

Reference

  1. ↑ KINGDON, Jonathan & kol. Mammals of Africa – Primates. Bloomsbury: Bloomsbury Natural History, 2013. ISBN 9781408122570. S. 303–305. (anglicky) 
  2. ↑ a b SPRINGER, Mark S.; MEREDITH, Robert W.; GATESY, John. Macroevolutionary Dynamics and Historical Biogeography of Primate Diversification Inferred from a Species Supermatrix. PLOS ONE. 16. 11. 2012, roč. 7, čís. 11, s. e49521. Dostupné online [cit. 2023-10-07]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0049521. PMID 23166696. (anglicky) 
  3. ↑ a b VANČATA, Václav, 2003. Primatologie – Díl 2. Catarrhina - opice a lidoopi. Praha: Univerzita Karlova. 
  4. ↑ a b FLEAGLE, John G. Primate Adaptation and Evolution. 3. vyd. San Diego: Elsevier, 2013. Dostupné online. ISBN 978-0-12-378632-6. S. 129–133. 
  5. ↑ GROVES, C. P. Order Primates. In: WILSON, D. E.; REEDER, D. M. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-8221-0. S. 154–158. (anglicky)
  6. ↑ Cercopithecus. Mammal Species of the World, 3rd ed. [online]. www.departments.bucknell.edu [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ HART, John A.; DETWILER, Kate M.; GILBERT, Christopher C. Lesula: A New Species of Cercopithecus Monkey Endemic to the Democratic Republic of Congo and Implications for Conservation of Congo’s Central Basin. PLOS ONE. 12. 9. 2012, roč. 7, čís. 9, s. e44271. Dostupné online [cit. 2023-10-06]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0044271. PMID 22984482. (anglicky) 
  8. ↑ Zanzibar Sykes’ Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ Doggett’s Blue Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dryas Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Golden Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ L'Hoest's Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ Preuss’s Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ Sun-tailed Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cercopithecus&oldid=23249545“