Přeskočit na obsah

Svijonožci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
verze 21764640 uživatele Podzemnik (diskuse) zrušena
značky: vrácení zpět editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
přepracování
Řádek 11: Řádek 11:
| nezařazená třída = [[Pancrustacea]]
| nezařazená třída = [[Pancrustacea]]
}}
}}
'''Svijonožci''' (Cirripedia) jsou taxon ze skupiny [[Pancrustacea]], tradičně řazený mezi [[Korýši|korýše]] (Crustacea). Jsou to přisedlí korýši, kteří se usazují na exponovaných skalách, [[molo|molech]] a [[ponton]]ech. Zatímco většina jejich [[larva|larválních]] forem žije na kůži [[velryby|velryb]] či [[želvy|želv]], zvláštní paraziti [[kořenohlavci]] (Rhizocephala) žijí ve vnitřnostech [[krabi|krabů]]. Největší druhy svijonožců žijí ve stále zatopené zóně mořského dna.
'''Svijonožci''' (Cirripedia) jsou skupinou mořských korýšů ze skupiny [[Pancrustacea]]. Žijí přisedlým způsobem života na exponovaných skalách, [[molo|molech]], [[ponton]]ech a také na pomalu se pohybujících živočiších jako jsou [[Mořské želvy|želvy]] a [[Velryba|velryby]]. Zvláštní paraziti [[kořenohlavci]] (Rhizocephala) žijí ve vnitřnostech [[krabi|krabů]].


== Popis ==
== Systematika ==
Jedná se o jednu z nejvíce diverzifikovaných skupin korýšů. Obecně by je šlo rozdělit na svijonožce bez stopky a se stopkou, zvláštní skupinu tvoří parazitičtí kořenohlavci.<ref>{{Citace periodika
Měkké tělíčko přikrývá korunka čtyř nebo šesti vápenitých desek. Na otvoru jsou dva páry uzavíracích destiček, které svijonožce chrání po dobu [[odliv]]u před vyschnutím. Penis je osmkrát delší jak jeho tělo.
| příjmení = Chan
| jméno = Benny K K
| příjmení2 = Dreyer
| jméno2 = Niklas
| příjmení3 = Gale
| jméno3 = Andy S
| titul = The evolutionary diversity of barnacles, with an updated classification of fossil and living forms
| periodikum = Zoological Journal of the Linnean Society
| datum vydání = 2021-02-25
| ročník = 193
| číslo = 3
| strany = 789–846
| issn = 0024-4082
| doi = 10.1093/zoolinnean/zlaa160
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa160
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref> Druhově největší skupinu tvoří svijonožci bez stopky.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = What are barnacles?
| periodikum = oceanservice.noaa.gov
| vydavatel = National Oceanic and Atmospheric Administration
| url = https://oceanservice.noaa.gov/facts/barnacles.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref> Ke svijonožcům se řadí více než 1400 druhů.<ref name=":0" /> Základní monografii o svijonožcích vypracoval už [[Charles Darwin]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Darwin Online: Darwin's Study of the Cirripedia
| periodikum = darwin-online.org.uk
| url = http://darwin-online.org.uk/EditorialIntroductions/Richmond_cirripedia.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref>


== Potrava ==
== Rozšíření ==
Svijonožci žijí výhradně v moři, přichycení na nejrůznějších substrátech jako jsou skály, korály či kořeny mangrovů. Často je lze nalézt na tělech jiných živočichů jako jsou korýši, želvy nebo velryby. S oblibou osidlují i lidské stavby a předměty jako jsou lodě, mola a náčiní na mořských farmách, pročež jsou někdy považováni za invazivní druh.<ref name=":1">{{Citace periodika
Vzhledem k přisedlému způsobu života se tito tvorové zvlášť přizpůsobili k přijímání [[potrava|potravy]]. Obrovské vějíře, které dohromady tvoří hustý koš, [[filtrace|filtrují]] rytmickým máváním z vody [[mikroorganismus|mikroorganismy]] a jiné volně se vznášející potravní částečky.
| příjmení = Pochai
| jméno = Ashitapol
| příjmení2 = Kingtong
| jméno2 = Sutin
| příjmení3 = Sukparangsi
| jméno3 = Woranop
| titul = The diversity of acorn barnacles (Cirripedia, Balanomorpha) across Thailand’s coasts: The Andaman Sea and the Gulf of Thailand
| periodikum = Zoosystematics and Evolution
| datum vydání = 2017-11-01
| ročník = 93
| číslo = 1
| strany = 13–34
| issn = 1860-0743
| doi = 10.3897/zse.93.10769
| jazyk = en
| url = https://zse.pensoft.net/article/10769/
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref> Vyhledávají pohyblivé vody jako jsou přílivové oblasti.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| titul = Sea Wonder: Barnacle
| url = https://marinesanctuary.org/blog/sea-wonder-barnacle/
| vydavatel = National Marine Sanctuary Foundation
| datum přístupu = 2022-10-14
| jazyk = en
}}</ref>


== Zástupci ==
== Charakteristika ==
Jedná se o malé, přisedle žijící živočichy. Měkké tělíčko je pokryto systém vápenatých destiček (4–8 v závislosti na druhu<ref name=":1" />) vylučovaných pláštěm, který je rozšířeninou carapaxu. Destičky tvoří schránku pyramidového či kónického tvaru, která objímá celé tělo. Na vrcholu schránky se nachází víčko tvořené dvěma páry destiček, který je ovládáno pomocí svalů. V případě vyrušení se svijonožec stáhne do schránky a víčko zaklapne. Pokud se svijonožec nachází v přílivové oblasti, víčko chrání jeho tělo v době [[odliv]]u před vyschnutím.{{sfn|ref=Smrž|Smrž|2015|p=Smrž}} Pokud se stane, že tělo svijonožce začne velikostně přerůstat svou schránku, začne ji postupně svlékat a nahrazovat větší.<ref name=":2" /> Na spodní straně schránky se nachází cementová žláza, pomocí které se svijonožec přichytí k substrátu.{{sfn|ref=Smrž|Smrž|2015|p=Smrž}}
* V Evropě je zdaleka nejhojnější [[svijonožec obecný]] (''Semibalanus balanoides'').
* [[Vilejš stvolnatý]] (''Lepas anatifera'') má přední část hlavy protaženou v dlouhý stvol, celkem měří až 15 cm.


Svijonožci se krmí zachycování mikroskopických organismů (planktonu) z vody pomocí extrémně prodloužených, mnohočlánkových hrudních přívěsků (''[[cirri]]''). Tyto péřovité, vějířovité útvary svijonožci rytmicky rychle vysouvají a zasouvají ze své schránky, čímž dochází k filtraci a přihánění mikroskopických organismů k ústům.<ref name=":0" />{{sfn|ref=Smrž|Smrž|2015|p=Smrž}} Svijonožci nemají žábra, kyslík získávají ze svých hrudních přívěsků.<ref>{{Citace elektronického periodika
Základní monografii o svijonožcích vypracoval [[Charles Darwin]].
| titul = Acorn Barnacle
| periodikum =
| vydavatel = University of Puget Sound
| url = https://www2.pugetsound.edu/academics/academic-resources/slater-museum/exhibits/marine-panel/acorn-barnacle/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref>


<gallery mode="packed" caption="Ukázky druhové rozmanitosti">
== Externí odkazy ==
File:Sacculina carcini (double infection).jpg|Parazitický [[kořenohlavec krabí]] na [[krab veslonohý|krabu veslonohém]] (''Liocarcinus holsatus'')
File:Gooseneckbarnacles.jpg|Stopkové svijonožci druhu ''[[Lepas anatifera]]''
File:Barnacles.jpg|Bezstopkoví svijonožci druhu ''[[Semibalanus balanoides]]''
File:Anim1032 - Flickr - NOAA Photo Library.jpg|Svijonožci přichycení na kůži [[keporkak]]a
File:Balanus improvisus on Mya arenaria shell.jpg|''[[Balanus improvisus]]'' přilepená na schránce [[Rozchlipkovití|rozchlipky]] ''[[Mya arenaria]]''
</gallery>

=== Rozmnožování ===
Řada svijonožců jsou [[Hermafrodit|harmafrodité]].{{sfn|ref=Smrž|Smrž|2015|p=Smrž}} Přisedlí svijonožci zdělili po svých předcích nutnost vnitřního oplodnění, což je pro ně nepraktické v tom, že nemůžou jednoduše opustit své schránky a dojít oplodnit sousedního svijonožce. Evoluce tento problém vyřešila tak, že nadělila řadě druhů svijonožců velmi dlouhý penis vyrůstající z thoraxu, který svijonožec vystrčí ze své schránky a nahodilými pohyby kolem sebe hmatá po dalším svijonožci, do kterého by vypustil sperma.<ref name=":3" /> V extrémních případech jako u druhu ''[[Cryptophialus minutus]]'' může penis dosahovat až osminásobku délky těla, což je vůbec nejdelší poměr délky penisu k délce těla z celé živočišné říše.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Neufeld
| jméno = Christopher J
| příjmení2 = Palmer
| jméno2 = A. Richard
| titul = Precisely proportioned: intertidal barnacles alter penis form to suit coastal wave action
| periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences
| datum vydání = 2008-05-07
| ročník = 275
| číslo = 1638
| strany = 1081–1087
| pmid = 18252665
| doi = 10.1098/rspb.2007.1760
| jazyk = en
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2007.1760
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref> U některých druhů jako je přisedlý bezstopkový druh ''[[Semibalanus balanoides]]'' po inseminaci souseda penis odpadává a vyvíjí se znovu příští rok před obdobím rozmnožování.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Common rock barnacle (Semibalanus balanoides)
| periodikum = www.marlin.ac.uk
| vydavatel = MarLIN - The Marine Life Information Network
| url = https://www.marlin.ac.uk/species/detail/1376
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref> Zdaleka ne všichni svijonožci však disponují takto dlouhými penisy a takový penis druhu ''[[Pollicipes polymerus]]'' je dokonce kratší než hrudní přívěsky.<ref name=":3">{{Citace periodika
| příjmení = Barazandeh
| jméno = Marjan
| příjmení2 = Davis
| jméno2 = Corey S.
| příjmení3 = Neufeld
| jméno3 = Christopher J.
| titul = Something Darwin didn't know about barnacles: spermcast mating in a common stalked species
| periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences
| datum vydání = 2013-03-07
| ročník = 280
| číslo = 1754
| strany = 20122919
| pmid = 23325777
| doi = 10.1098/rspb.2012.2919
| jazyk = en
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2012.2919
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref>[[Soubor:Semibalanus balanoides upernavik 2007-07-05.ogv|náhled|Video zachycující krmení svijonožců]]Někteří svijonožci navíc žijí osamoceně a přesto u nich byly zaznamenána oplozená vajíčka, což vedlo řadu vědců názoru, že se jedná o formu samooplodnění.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Barnes
| jméno = H.
| příjmení2 = Crisp
| jméno2 = D. J.
| titul = Evidence of self-fertilization in certain species of barnacles
| periodikum = Journal of the Marine Biological Association of the United Kingdom
| datum vydání = 1956-10
| ročník = 35
| číslo = 3
| strany = 631–639
| issn = 1469-7769
| doi = 10.1017/S002531540001047X
| jazyk = en
| url = https://www.cambridge.org/core/journals/journal-of-the-marine-biological-association-of-the-united-kingdom/article/abs/evidence-of-selffertilization-in-certain-species-of-barnacles/8DE86DE97D3973823985674C25DEC65D
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref> Novější výzkum (2013) však ukazuje, že někteří svijonožci (jako je ''[[Pollicipes polymerus]]'') se mohou rozmnožovat vypuštěním spermatu do vodního sloupce, které je poté zachyceno jiným jedincem téhož druhu. Ze studie druhu ''P. polymerus'' vyplynulo, že i část jedinců žijících v dosahu penisů svých sousedů oplodnila svá vajíčka zachycením spermatu z vody.<ref name=":3" />

Po oplození vajíček dochází k vylíhnutí naupliové larvy, která se po šesti svlékáních přetvoří do velmi živé cypridové larvy se složenýma očima. Cypridová larva pak vyhledává vhodný substrát k přisednutí.{{sfn|ref=Smrž|Smrž|2015|p=Smrž}} Zatímco naupliová larva je volně vznášející a s omezenými možnostmi pohybu, cypridová larva se dokáže ve vodě hbitě pohybovat pomocí hrudních končetin, které používá k plavání. Ke zkoumání povrchu využívá dlouhé antény.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sacherová
| jméno = Veronika
| titul = Tento útvar jsem našla na pláži na Floridě. O co se jedná?
| periodikum =
| vydavatel = Prirodovedci.cz
| url = https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/1133
| datum vydání = 2015-10-08
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref> Po jeho nalezení substrátu dojde k pevnému, doživotnímu přichycení a jedinec postupně dospívá.{{sfn|ref=Smrž|Smrž|2015|p=Smrž}}

Výrazně jiný životní cyklus mají [[kořenohlavci]].

== Vztah k lidem ==
Adhezivum, které produkuje cementová žláza, je natolik pevné a odolné, že i po zemření svijonožce zůstává jeho prázdná schránka pevně přichycená k povrchu. Výdrž tohoto adheziva v extrémních podmínkách (různé teploty, vodní prostředí aj.) podnítila řadu výzkumů, jejichž cílem je porozumění vlastností a tvorby adheziva s cílem vytvoření produktu na podobných principech a jeho následné komerční využití.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Liang
| jméno = Chao
| příjmení2 = Strickland
| jméno2 = Jack
| příjmení3 = Ye
| jméno3 = Zonghuang
| titul = Biochemistry of Barnacle Adhesion: An Updated Review
| periodikum = Frontiers in Marine Science
| datum vydání = 2019
| ročník = 6
| issn = 2296-7745
| doi = 10.3389/fmars.2019.00565
| jazyk = en
| url = https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmars.2019.00565
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bio-inspired, blood-repelling tissue glue could seal wounds quickly
| periodikum = MIT News {{!}} Massachusetts Institute of Technology
| url = https://news.mit.edu/2021/barnacle-glue-wound-seal-0809
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref> Vědci z [[Massachusettský technologický institut|MIT]] již vyvinuli pastu na zastavení krvácení, které bylo inspirováno adhezivem svijonožců.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Yuk
| jméno1 = Hyunwoo
| příjmení2 = Wu
| jméno2 = Jingjing
| příjmení3 = Sarrafian
| jméno3 = Tiffany L.
| příjmení4 = Mao
| jméno4 = Xinyu
| příjmení5 = Varela
| jméno5 = Claudia E.
| příjmení6 = Roche
| jméno6 = Ellen T.
| příjmení7 = Griffiths
| jméno7 = Leigh G.
| příjmení8 = Nabzdyk
| jméno8 = Christoph S.
| příjmení9 = Zhao
| jméno9 = Xuanhe
| titul = Rapid and coagulation-independent haemostatic sealing by a paste inspired by barnacle glue
| periodikum = Nature Biomedical Engineering
| ročník = 5
| číslo = 10
| datum_vydání = 2021-10
| strany = 1131–1142
| datum_přístupu = 2022-10-14
| jazyk = en
| doi = 10.1038/s41551-021-00769-y
}}</ref> Kolonie svijonožců mohou dosahovat masivních rozměrů; obrovské kolonie na lodních trupech mohou navýšit hydrodynamický odpor vody až o 60 %, což podle odhadů může vést až ke 40% nárůstů spotřeby paliva.<ref name=":2" />

Maso svijonožců je v některých zemích běžně konzumováno. K těmto zemím patří Portugalsko a Španělsko, kde se běžně konzumuje ''[[Pollicipes pollicipes]]''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Molares
| jméno = José
| příjmení2 = Freire
| jméno2 = Juan
| titul = Development and perspectives for community-based management of the goose barnacle (Pollicipes pollicipes) fisheries in Galicia (NW Spain)
| periodikum = Fisheries Research
| datum vydání = 2003-12-01
| ročník = 65
| číslo = Life Histories, Assessment and Management of Crustacean Fisheries
| strany = 485–492
| issn = 0165-7836
| doi = 10.1016/j.fishres.2003.09.034
| jazyk = en
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0165783603002637
| datum přístupu = 2022-10-14
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Percebes: The Most Expensive Seafood In The World!
| url = https://www.sunnysidecircus.com/countries/spain/food-drinks-spain/percebes/
| datum vydání = 2020-01-27
| datum přístupu = 2022-10-14
| jazyk = en-US
}}</ref> V Chile je s oblibou konzumován ''Austromegabalanus psittacus''.
<gallery mode="packed" caption="">
File:Percebes.iguaria.jpg|Porkm připravený ze svijonožců druhu ''[[Pollicipes pollicipesg]]''
File:Siuslaw River-1.jpg|Svijonožci na pontonu
</gallery>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení1 = Sedlák
| jméno1 = Edmund
| titul = Zoologie bezobratlých
| vydavatel = Přírodovědecká fakulta MU
| místo = Brno
| rok = 2002
| isbn = 80-210-2892-0
| ref = Sedlák
}}
* {{Citace monografie
| příjmení1 = Smrž
| jméno1 = Jaroslav
| titul = Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů
| vydavatel = Karolinum Press
| místo = Praha
| rok = 2015
| isbn = 8024622580
| isbn2 = 9788024622583
| ref = Smrž
}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id32686/ Svijonožci na webu Biolib]
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id32686/ Svijonožci na webu Biolib]

Verze z 14. 10. 2022, 11:16

Jak číst taxoboxSvijonožci
alternativní popis obrázku chybí
Svijonožec, čeleď Balanidae
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenkorýši (Crustacea)
(nezařazeno)Pancrustacea
PodtřídaThecostraca
Infratřídasvijonožci (Cirripedia)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svijonožci (Cirripedia) jsou skupinou mořských korýšů ze skupiny Pancrustacea. Žijí přisedlým způsobem života na exponovaných skalách, molech, pontonech a také na pomalu se pohybujících živočiších jako jsou želvy a velryby. Zvláštní paraziti kořenohlavci (Rhizocephala) žijí ve vnitřnostech krabů.

Systematika

Jedná se o jednu z nejvíce diverzifikovaných skupin korýšů. Obecně by je šlo rozdělit na svijonožce bez stopky a se stopkou, zvláštní skupinu tvoří parazitičtí kořenohlavci.[1] Druhově největší skupinu tvoří svijonožci bez stopky.[2] Ke svijonožcům se řadí více než 1400 druhů.[2] Základní monografii o svijonožcích vypracoval už Charles Darwin.[3]

Rozšíření

Svijonožci žijí výhradně v moři, přichycení na nejrůznějších substrátech jako jsou skály, korály či kořeny mangrovů. Často je lze nalézt na tělech jiných živočichů jako jsou korýši, želvy nebo velryby. S oblibou osidlují i lidské stavby a předměty jako jsou lodě, mola a náčiní na mořských farmách, pročež jsou někdy považováni za invazivní druh.[4] Vyhledávají pohyblivé vody jako jsou přílivové oblasti.[5]

Charakteristika

Jedná se o malé, přisedle žijící živočichy. Měkké tělíčko je pokryto systém vápenatých destiček (4–8 v závislosti na druhu[4]) vylučovaných pláštěm, který je rozšířeninou carapaxu. Destičky tvoří schránku pyramidového či kónického tvaru, která objímá celé tělo. Na vrcholu schránky se nachází víčko tvořené dvěma páry destiček, který je ovládáno pomocí svalů. V případě vyrušení se svijonožec stáhne do schránky a víčko zaklapne. Pokud se svijonožec nachází v přílivové oblasti, víčko chrání jeho tělo v době odlivu před vyschnutím.[6] Pokud se stane, že tělo svijonožce začne velikostně přerůstat svou schránku, začne ji postupně svlékat a nahrazovat větší.[5] Na spodní straně schránky se nachází cementová žláza, pomocí které se svijonožec přichytí k substrátu.[6]

Svijonožci se krmí zachycování mikroskopických organismů (planktonu) z vody pomocí extrémně prodloužených, mnohočlánkových hrudních přívěsků (cirri). Tyto péřovité, vějířovité útvary svijonožci rytmicky rychle vysouvají a zasouvají ze své schránky, čímž dochází k filtraci a přihánění mikroskopických organismů k ústům.[2][6] Svijonožci nemají žábra, kyslík získávají ze svých hrudních přívěsků.[7]

Rozmnožování

Řada svijonožců jsou harmafrodité.[6] Přisedlí svijonožci zdělili po svých předcích nutnost vnitřního oplodnění, což je pro ně nepraktické v tom, že nemůžou jednoduše opustit své schránky a dojít oplodnit sousedního svijonožce. Evoluce tento problém vyřešila tak, že nadělila řadě druhů svijonožců velmi dlouhý penis vyrůstající z thoraxu, který svijonožec vystrčí ze své schránky a nahodilými pohyby kolem sebe hmatá po dalším svijonožci, do kterého by vypustil sperma.[8] V extrémních případech jako u druhu Cryptophialus minutus může penis dosahovat až osminásobku délky těla, což je vůbec nejdelší poměr délky penisu k délce těla z celé živočišné říše.[9] U některých druhů jako je přisedlý bezstopkový druh Semibalanus balanoides po inseminaci souseda penis odpadává a vyvíjí se znovu příští rok před obdobím rozmnožování.[10] Zdaleka ne všichni svijonožci však disponují takto dlouhými penisy a takový penis druhu Pollicipes polymerus je dokonce kratší než hrudní přívěsky.[8]

Video zachycující krmení svijonožců

Někteří svijonožci navíc žijí osamoceně a přesto u nich byly zaznamenána oplozená vajíčka, což vedlo řadu vědců názoru, že se jedná o formu samooplodnění.[11] Novější výzkum (2013) však ukazuje, že někteří svijonožci (jako je Pollicipes polymerus) se mohou rozmnožovat vypuštěním spermatu do vodního sloupce, které je poté zachyceno jiným jedincem téhož druhu. Ze studie druhu P. polymerus vyplynulo, že i část jedinců žijících v dosahu penisů svých sousedů oplodnila svá vajíčka zachycením spermatu z vody.[8]

Po oplození vajíček dochází k vylíhnutí naupliové larvy, která se po šesti svlékáních přetvoří do velmi živé cypridové larvy se složenýma očima. Cypridová larva pak vyhledává vhodný substrát k přisednutí.[6] Zatímco naupliová larva je volně vznášející a s omezenými možnostmi pohybu, cypridová larva se dokáže ve vodě hbitě pohybovat pomocí hrudních končetin, které používá k plavání. Ke zkoumání povrchu využívá dlouhé antény.[12] Po jeho nalezení substrátu dojde k pevnému, doživotnímu přichycení a jedinec postupně dospívá.[6]

Výrazně jiný životní cyklus mají kořenohlavci.

Vztah k lidem

Adhezivum, které produkuje cementová žláza, je natolik pevné a odolné, že i po zemření svijonožce zůstává jeho prázdná schránka pevně přichycená k povrchu. Výdrž tohoto adheziva v extrémních podmínkách (různé teploty, vodní prostředí aj.) podnítila řadu výzkumů, jejichž cílem je porozumění vlastností a tvorby adheziva s cílem vytvoření produktu na podobných principech a jeho následné komerční využití.[13][14] Vědci z MIT již vyvinuli pastu na zastavení krvácení, které bylo inspirováno adhezivem svijonožců.[15] Kolonie svijonožců mohou dosahovat masivních rozměrů; obrovské kolonie na lodních trupech mohou navýšit hydrodynamický odpor vody až o 60 %, což podle odhadů může vést až ke 40% nárůstů spotřeby paliva.[5]

Maso svijonožců je v některých zemích běžně konzumováno. K těmto zemím patří Portugalsko a Španělsko, kde se běžně konzumuje Pollicipes pollicipes.[16][17] V Chile je s oblibou konzumován Austromegabalanus psittacus.

Odkazy

Reference

  1. ↑ CHAN, Benny K K; DREYER, Niklas; GALE, Andy S. The evolutionary diversity of barnacles, with an updated classification of fossil and living forms. Zoological Journal of the Linnean Society. 2021-02-25, roč. 193, čís. 3, s. 789–846. Dostupné online [cit. 2022-10-14]. ISSN 0024-4082. DOI 10.1093/zoolinnean/zlaa160. (anglicky) 
  2. ↑ a b c What are barnacles?. oceanservice.noaa.gov [online]. National Oceanic and Atmospheric Administration [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Darwin Online: Darwin's Study of the Cirripedia. darwin-online.org.uk [online]. [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b POCHAI, Ashitapol; KINGTONG, Sutin; SUKPARANGSI, Woranop. The diversity of acorn barnacles (Cirripedia, Balanomorpha) across Thailand’s coasts: The Andaman Sea and the Gulf of Thailand. Zoosystematics and Evolution. 2017-11-01, roč. 93, čís. 1, s. 13–34. Dostupné online [cit. 2022-10-14]. ISSN 1860-0743. DOI 10.3897/zse.93.10769. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Sea Wonder: Barnacle [online]. National Marine Sanctuary Foundation [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e f Smrž 2015, s. Smrž.
  7. ↑ Acorn Barnacle. www2.pugetsound.edu [online]. University of Puget Sound [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c BARAZANDEH, Marjan; DAVIS, Corey S.; NEUFELD, Christopher J. Something Darwin didn't know about barnacles: spermcast mating in a common stalked species. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 2013-03-07, roč. 280, čís. 1754, s. 20122919. Dostupné online [cit. 2022-10-14]. DOI 10.1098/rspb.2012.2919. PMID 23325777. (anglicky) 
  9. ↑ NEUFELD, Christopher J; PALMER, A. Richard. Precisely proportioned: intertidal barnacles alter penis form to suit coastal wave action. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 2008-05-07, roč. 275, čís. 1638, s. 1081–1087. Dostupné online [cit. 2022-10-14]. DOI 10.1098/rspb.2007.1760. PMID 18252665. (anglicky) 
  10. ↑ Common rock barnacle (Semibalanus balanoides). www.marlin.ac.uk [online]. MarLIN - The Marine Life Information Network [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ BARNES, H.; CRISP, D. J. Evidence of self-fertilization in certain species of barnacles. Journal of the Marine Biological Association of the United Kingdom. 1956-10, roč. 35, čís. 3, s. 631–639. Dostupné online [cit. 2022-10-14]. ISSN 1469-7769. DOI 10.1017/S002531540001047X. (anglicky) 
  12. ↑ SACHEROVÁ, Veronika. Tento útvar jsem našla na pláži na Floridě. O co se jedná?. www.prirodovedci.cz [online]. Prirodovedci.cz, 2015-10-08 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ LIANG, Chao; STRICKLAND, Jack; YE, Zonghuang. Biochemistry of Barnacle Adhesion: An Updated Review. Frontiers in Marine Science. 2019, roč. 6. Dostupné online [cit. 2022-10-14]. ISSN 2296-7745. DOI 10.3389/fmars.2019.00565. (anglicky) 
  14. ↑ Bio-inspired, blood-repelling tissue glue could seal wounds quickly. MIT News | Massachusetts Institute of Technology [online]. [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ YUK, Hyunwoo; WU, Jingjing; SARRAFIAN, Tiffany L.; MAO, Xinyu; VARELA, Claudia E.; ROCHE, Ellen T.; GRIFFITHS, Leigh G. Rapid and coagulation-independent haemostatic sealing by a paste inspired by barnacle glue. S. 1131–1142. Nature Biomedical Engineering [online]. 2021-10 [cit. 2022-10-14]. Roč. 5, čís. 10, s. 1131–1142. DOI 10.1038/s41551-021-00769-y. (anglicky) 
  16. ↑ MOLARES, José; FREIRE, Juan. Development and perspectives for community-based management of the goose barnacle (Pollicipes pollicipes) fisheries in Galicia (NW Spain). Fisheries Research. 2003-12-01, roč. 65, čís. Life Histories, Assessment and Management of Crustacean Fisheries, s. 485–492. Dostupné online [cit. 2022-10-14]. ISSN 0165-7836. DOI 10.1016/j.fishres.2003.09.034. (anglicky) 
  17. ↑ Percebes: The Most Expensive Seafood In The World! [online]. 2020-01-27 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • SEDLÁK, Edmund, 2002. Zoologie bezobratlých. Brno: Přírodovědecká fakulta MU. ISBN 80-210-2892-0. 
  • SMRŽ, Jaroslav, 2015. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. Praha: Karolinum Press. ISBN 8024622580, ISBN 9788024622583. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svijonožci&oldid=21765349“