Spájivky: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m {{Autoritní data}}; formát zápisu šablon; kosmetické úpravy
doplnění, aktualizace + ref
Řádek 9: Řádek 9:
| třídu popsal = C. van den Hoek, D.G. Mann, & H.M. Jahns
| třídu popsal = C. van den Hoek, D.G. Mann, & H.M. Jahns
}}
}}
'''Spájivky''', též '''spájivé řasy''' (''Zygnematophyceae'', ''Conjugatophyceae'') jsou sladkovodní [[zelené řasy]].
'''Spájivky''', též '''spájivé řasy''' (''Zygnematophyceae'', dříve ''Conjugatophyceae'') jsou sladkovodní [[zelené řasy]]. Podle komplexních fylogenetických analýz jsou ze zelených řas původem nejbližší (sesterskou) skupinou k vyšším rostlinám (embryofytům)<ref name="1000PTI_2022">{{Citace elektronického periodika
| autor1 = One Thousand Plant Transcriptomes Initiative
| titul = One thousand plant transcriptomes and the phylogenomics of green plants
| periodikum = Nature
| vydavatel = Springer Nature Limited
| ročník = 574
| číslo = 7780
| datum_vydání = 2019-10-31
| strany = 679–685
| issn = 1476-4687
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1038/s41586-019-1693-2
}}</ref><ref name="Cheng_2019">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Cheng
| jméno1 = Shifeng
| příjmení2 = Xian
| jméno2 = Wenfei
| příjmení3 = Fu
| jméno3 = Yuan
| příjmení4 = Marin
| jméno4 = Birger
| příjmení5 = Keller
| jméno5 = Jean
| příjmení6 = Wu
| jméno6 = Tian
| příjmení7 = Sun
| jméno7 = Wenjing
| příjmení8 = Li
| jméno8 = Xiuli
| příjmení9 = Xu
| jméno9 = Yan
| příjmení10 = Zhang
| jméno10 = Yu
| příjmení11 = Wittek
| jméno11 = Sebastian
| příjmení12 = Reder
| jméno12 = Tanja
| příjmení13 = Günther
| jméno13 = Gerd
| příjmení14 = Gontcharov
| jméno14 = Andrey
| příjmení15 = Wang
| jméno15 = Sibo
| příjmení16 = Li
| jméno16 = Linzhou
| příjmení17 = Liu
| jméno17 = Xin
| příjmení18 = Wang
| jméno18 = Jian
| příjmení19 = Yang
| jméno19 = Huanming
| příjmení20 = Xu
| jméno20 = Xun
| příjmení21 = Delaux
| jméno21 = Pierre-Marc
| příjmení22 = Melkonian
| jméno22 = Barbara
| příjmení23 = Wong
| jméno23 = Gane Ka-Shu
| příjmení24 = Melkonian
| jméno24 = Michael
| titul = Genomes of Subaerial Zygnematophyceae Provide Insights into Land Plant Evolution
| periodikum = Cell
| vydavatel = Elsevier Inc.
| ročník = 179
| číslo = 5
| datum_vydání = 2019-11
| strany = 1057–1067.e14
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0092867419311699
| url2 = https://europepmc.org/article/med/31730849
| issn = 0092-8674
| datum_přístupu = 2022-09-27
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/j.cell.2019.10.019
| pmid = 31730849
}}</ref><ref name="Hess_2022">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Hess
| jméno1 = Sebastian
| příjmení2 = Williams
| jméno2 = Shelby K.
| příjmení3 = Busch
| jméno3 = Anna
| příjmení4 = Irisarri
| jméno4 = Iker
| příjmení5 = Delwiche
| jméno5 = Charles F.
| příjmení6 = de Vries
| jméno6 = Sophie
| příjmení7 = Darienko
| jméno7 = Tatyana
| příjmení8 = Roger
| jméno8 = Andrew J.
| příjmení9 = Archibald
| jméno9 = John M.
| příjmení10 = Buschmann
| jméno10 = Henrik
| příjmení11 = von Schwartzenberg
| jméno11 = Klaus
| příjmení12 = de Vries
| jméno12 = Jan
| titul = A phylogenomically informed five-order system for the closest relatives of land plants
| periodikum = Current Biology
| vydavatel = Elsevier Inc.
| datum_vydání = 2022-09
| strany = S0960982222012994
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0960982222012994
| url2 = https://www.researchgate.net/publication/363199477_A_phylogenomically_informed_five-order_system_for_the_closest_relatives_of_land_plants
| issn = 0960-9822
| datum_přístupu = 2022-09-27
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/j.cub.2022.08.022
| poznámky = online před tiskem
| pmid = 36055238
}}</ref>


Buňka spájivek má silnou buněčnou stěnu, jedno jádro a jeden nebo dva mohutné [[chloroplast]]y. Mají [[chlorofyl]] a, b a [[betakaroten]]. Většinou tvoří vláknité, nevětvené trichální a kokální [[stélka|stélky]], výjimkou jsou [[krásivky]], které jsou jednobuněčné. Nikdy netvoří bičíkaté buňky.
Buňka spájivek má silnou buněčnou stěnu, jedno jádro a jeden nebo dva mohutné [[chloroplast]]y. Mají [[chlorofyl]] a, b a [[betakaroten]]. Nikdy netvoří bičíkaté buňky. Většina druhů je jednobuněčných (např. [[krásivky]]), časté jsou však také vláknité, nevětvené trichální a kokální [[stélka|stélky]]. Genomické analýzy ukazují, že tvorba pravých vláknitých stélek vznikla několikrát nezávisle na sobě (aspoň pětkrát).<ref name="Hess_2022"/>


Pro spájivky je typický způsob [[pohlavní rozmnožování|pohlavního rozmnožování]], tzv. ''konjugace'', neboli ''spájení''. Při konjugaci splývají celé [[protoplast]]y, které se chovají jako isogamety. Po splynutí a následné [[karyogamie|karyogamii]] vzniká silnostěná [[zygota]] s inkrustovanou buněčnou stěnou, která vyklíčí po uplynutí klidového období.
Pro spájivky je typický způsob [[pohlavní rozmnožování|pohlavního rozmnožování]], tzv. ''konjugace'', neboli ''spájení''. Při konjugaci splývají celé [[protoplast]]y, které se chovají jako isogamety. Po splynutí a následné [[karyogamie|karyogamii]] vzniká silnostěná [[zygota]] s inkrustovanou buněčnou stěnou, která vyklíčí po uplynutí klidového období.
Řádek 20: Řádek 133:
Spájivky žijí ve sladkých, mírně kyselých vodách, jen málo druhů je součástí [[fytoplankton]]u.
Spájivky žijí ve sladkých, mírně kyselých vodách, jen málo druhů je součástí [[fytoplankton]]u.


== Systém ==
== Systém a fylogeneze ==
Spájivky jako celek jsou monofyletická skupina. Původní členění na dva řády, ''Desmidiales'' a ''Zygnematales'' bylo již prvními genetickými analýzami odhaleno jako nepřirozené (''Zygnematales'' v původním pojetí byli [[polyfyletismus|polyfyletičtí]]), což si vyžádalo revizi těchto řádů i podřazených čeledí. Také mnoho rodů bylo odhaleno jako nepřirozených – níže označeny závorkou (P) – a s postupem dalších genomických analýz lze očekávat jejich revizi a přeřazování jednotlivých druhů či celých rodů mezi čeleděmi, možná i řády.
Spájivky jako celek jsou monofyletická skupina. Dnes se dělí zpravidla na dva řády, ''Desmidiales'' a ''Zygnematales'', a šest čeledí:<ref>[http://www.algaebase.org/browse/taxonomy/?id=113648 Class: Conjugatophyceae] na ''AlgaeBase'' (anglicky)</ref>


V současnosti se za přirozené považuje členění do pěti řádů, jeden z nich se kvůli bazálnímu postavení obvykle vyděluje do zvláštní podtřídy:<ref name="Hess_2022"/><ref name="Cheng_2019"/>
'''Třída: ''Zygnematophyceae'' (syn. ''Conjugatophyceae'') – spájivky'''
* řád: ''[[Desmidiales]]'' – dvojčatkotvaré
** čeleď: ''[[Closteriaceae]]'' – vřetenovkovité
** čeleď: ''[[Desmidiaceae]]'' – dvojčatkovité, též krásivky
** čeleď: ''[[Gonatozygaceae]]''
** čeleď: ''[[Peniaceae]]''
* řád: ''[[Zygnematales]]''
** čeleď: ''[[Mesotaeniaceae]]''
** čeleď: ''[[Zygnemataceae]]''


'''Třída: ''Zygnematophyceae''''' <small>Round 1971 ex Guiry 2013 emend. Melkonian, Gontcharov & Marin 2019</small> (syn. '''''Conjugatophyceae''''', též '''''Zygnemophyceae'''''<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/Taxonomy/Browser/wwwtax.cgi?mode=Info&id=131209 NCBI Taxonomy Browser]</ref>) – '''spájivky'''
=== Fylogenetické vztahy ===
* podtřída: '''''Spirogloeophycidae''''' <small>Melkonian, Gontcharov & Marin 2019</small>
Z řádů jsou monofyletickou skupinou jsou pouze ''Desmidiales''; ''Zygnematales'' jsou parafyletickou skupinou – ''Desmidiales'' se patrně odvětvují uvnitř jedné z jejich fylogenetických větví. Vztahy mezi čeleděmi nejsou dosud zcela vyjasněné. Čeledi ''Mesotaeniaceae'' a ''Zygnemataceae'' se z pohledu nových analýz nejeví jako přirozené. Přirozenou by mohla být pouze větev ''Zygnemataceae'' zahrnující [[šroubatka|šroubatky (''Spirogyra'')]]. Současné představy o příbuznosti lze zobrazit následujícím [[fylogenetický strom|fylogenetickým stromem]]:<ref name="Stancheva_2014">{{Citace elektronického periodika
** řád: ''[[Spirogloeales]]'' <small>Melkonian, Gontcharov & Marin 2019</small> (1 druh)
| příjmení = Stancheva
*** čeleď: ''Spirogloeaceae'' <small>Melkonian, Gontcharov & Marin 2019</small>
| jméno = Rosalina
**** rod: ''Spirogloea''
| příjmení2 = Hall
* podtřída: '''''Zygnematophycidae''''' <small>Melkonian, Gontcharov & Marin 2019</small>
| jméno2 = John D.
** řád: ''[[Serritaeniales]]'' <small>S. Hess & J. de Vries 2022</small> (3 druhy)
| příjmení3 = Herburger
*** čeleď: ''Serritaeniaceae'' <small>S. Hess & J. de Vries 2022</small>
| jméno3 = Klaus
**** rody: ''Serritaenia, Mougeotiopsis''
| spoluautoři = LEWIS, Louise A.; McCOURT, Richard M.; SHEATH, Robert G.; HOLZINGER, Andreas.
** řád: ''[[Zygnematales]]'' <small>Bessey 1907 emend. S. Hess & J. de Vries 2022</small> (cca 650 druhů)
| titul = Phylogenetic position of ''Zygogonium ericetorum'' (Zygnematophyceae, Charophyta) from a high alpine habitat and ultrastructural characterization of unusual aplanospores
*** čeleď: ''Zygnemataceae'' <small>(Meneghini) Kützing 1843</small> – jařmatkovité
| periodikum = Journal of Phycology
**** rody: ''Cylindrocystis'' (P), ''Mesotaenium'' (P), ''Mougeotia, Zygnema, Zygnemopsis'', bez fylogenomického potvrzení též ''Aleteverrucosispora, Ancylonema, Balmeella, Brazilea, Choaspis, Circulisporites, Concentricystes, Conjugata, Craterospermum, Cycloovoidites, Debarya, Degagnya, Diporina, Endospira, Entospira, Euzygogonium, Fusilites, Gelasinicysta, Geniculus, Genuflexa, Ghosella, Globulina, Gonatonema, Hallasia, Hemisphaerium, Jugalis, Kagulubeites, Lawnalites, Leda, Lloydiella, Lloydina, Lucernaria, Mesocarpus, Mesogerron, Mougeotiella, Neozygnema, Ovoidites, Plagiospermum, Pleurodiscus, Polytaenia, Rhynchonema, Roya, Rundinella, Sangirellum, Serpentinaria, Sirocladium, Sphaerocarpus, Sphaerospermum, Spirotaenia, Staurocarpus, Staurospermum, Stigmozygodites, Temnogametum, Temnogyra, Tortitaenia, Transeauina, Trigonum, Tyndaridea, Zygogonium''
| rok vydání = 2014
*** původně uváděná čeleď ''Mesotaeniaceae'' <small>Oltmanns 1904</small> se jako polyfyletická rozpadla
| měsíc vydání = září
** řád: ''[[Desmidiales]]'' <small>Bessey 1907 emend. S. Hess & J. de Vries 2022</small> – dvojčatkotvaré (cca 3000 druhů)
| den vydání = 18
*** čeleď: ''Desmidiaceae'' <small>Ralfs 1848</small> – dvojčatkovité, též krásivky
| ročník = 50
**** rody: ''Bambusina, Closterium, Cosmarium'' (P), ''Cosmocladium, Desmidium, Euastrum, Micrasterias, Netrium, Nucleotaenium, Onychonema, Penium'' (P), ''Phymatodocis, Planotaenium, Pleurotaenium, Staurastrum, Staurodesmus'' (P), ''Xanthidium'', bez fylogenomického potvrzení též ''Actinodontum, Actinotaenium, Allorgeia, Amscottia, Aptogonum, Arthrodesmus, Asteroxanthium, Botryocystis, Bourellyodesmus, Brachytheca, Calocylindrus, Cosmaridium, Cosmoastrum, Croasdalea, Cruciangulum, Cylindriastrum, Dichotomum, Didymidium, Didymocladon, Didymoprium, Docidium, Dysphinctium, Euastridium, Eucosmium, Groenbladia, Gymnozyga, Haplotaenium, Heimansia, Holacanthum, Holocystis, Hoplozyga, Hyalotheca, Ichthyocercus, Ichthyodontum, Isthmosira, Leptozosma, Leuronema, Mateola, Mesotrema, Nothocosmarium, Octacanthium, Oocardium, Pachyphorium, Pentasterias, Phycastrum, Pithiscus, Pleurenterium, Pleurotaeniopsis, Pleurotaenium, Prescottiella, Pseudomicrasterias, Raphidiastrum, Schizacanthum, Sphaerozosma, Spinocosmarium, Spondylosium, Stephanoxanthium, Streptonema, Teilingia, Temperea, Tetmemorus, Tetrachastrum, Trapezodesmus, Trichodictyon, Triplastrum, Triploceras, Ursinella, Vincularia''
| typ ročníku = svazek
*** rod ''Closterium'' je někdy vyčleňován do fylogenomicky nepotvrzené čeledi ''Closteriaceae'' <small>Bessey 1907</small> – vřetenovkovité
| číslo = 5
**** rody: ''Closterium'', bez fylogenomického potvrzení též ''Echinella, Eutomia, Paleoclosterium, Spinoclosterium, Stauroceras''
| strany = 790–803
*** podobně je někdy vyčleňována genomicky nepotvrzená čeleď ''Gonatozygaceae'' <small>G. S. West 1927</small>
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jpy.12229/full
**** rody (bez fylogenomického potvrzení): ''Genicularia, Genicularina, Gonatozygon, Leptocystinema''
| issn = 1529-8817
*** původně uváděná čeleď ''Peniaceae'' <small>Haeckel 1894</small>, stejně jako její jediný rod ''Penium'', byla odhalena jako nepřirozená.
| doi = 10.1111/jpy.12229
** řád: ''[[Spirogyrales]]'' <small>Clements 1909 emend. S. Hess & J. de Vries, 2022</small> (přes 550 druhů)
| jazyk = anglicky
*** čeleď: Spirogyraceae Bessey 1907 emend. S. Hess & J. de Vries 2022
}}</ref>
**** rody: ''Spirogyra'', bez fylogenomického potvrzení též ''Sirogonium''

=== Vnitřní fylogenetické vztahy ===
Současné představy o příbuznosti po provedené revizi systému lze zobrazit následujícím [[fylogenetický strom|fylogenetickým stromem]]:<ref name="Hess_2022"/>
{{Klad
{{Klad
|popisek1='''''Zygnematophyceae'''''
|popisek1='''''Zygnematophyceae'''''
|1={{Klad
|1={{Klad
|popisek1=''Spirogloeophycidae''
|1={{Klad
|1=''[[Spirogloeales]]''
|1={{Klad
|popisek1=''Desmidiales''
|popisek2=''Zygnematophycidae''
|1={{Klad
|2={{Klad
|1={{Klad
|1=''[[Serritaeniales]]''
|1={{Klad
|2={{Klad
|1=''Desmidiaceae''
|1=''[[Zygnematales]]''
|2=''Peniaceae''
|2={{Klad
}}
|1=''[[Desmidiales]]''
|2=''Closteriaceae''
|2=''[[Spirogyrales]]''
}}
}}
}}
}}
}}

=== Vnější fylogenetické vztahy ===
Spájivky patří do streptofytní linie zelených řas a podle komplexních fylogenetických analýz jsou ze zelených řas původem nejbližší (sesterskou) skupinou k vyšším rostlinám (embryofytům):<ref name="1000PTI_2022"/><ref name="Cheng_2019"/>
{{Klad
|popisek1='''''Streptophyta'''''
|1={{Klad
|1=''[[Mesostigmatophyceae]]''
|2={{Klad |1=''[[Klebsormidiophyceae]]''
|popisek2=''Phragmoplastophyta''
|2={{Klad
|1=''[[Parožnatky|Charophyceae]]''
|2={{Klad
|1=''[[Coleochaetophyceae]]''
|2={{Klad
|1='''''Zygnematophyceae'''''
|2=''[[Vyšší rostliny|Embryophyta]]''
}}
}}
|2=''Gonatozygaceae''
}}
}}
|2=''Mesotaeniaceae'' I (''Netrium'')
}}
}}
|2=''Mesotaeniaceae'' II (kromě ''Netrium'') + '' Zygnemataceae'' I (kromě ''Spirogyra'')
}}
}}
|2=''Zygnemataceae'' II (''Spirogyra'')
}}
}}
}}
}}

Z této představy vychází i kladistická definice spájivek jako [[klad]]u:<ref name="Phylonyms_2020">{{Citace monografie
| příjmení1 = de Queiroz
| jméno1 = K.
| příjmení2 = Cantino
| jméno2 = P. D.
| příjmení3 = Gauthier
| jméno3 = J. A.
| titul = Phylonyms: A companion to the PhyloCode
| vydavatel = CRC PressTaylor & Francis Group
| datum_vydání = 2020
| místo = Boca Raton, FL
| kapitola = Section 2, položka 154
| jazyk = anglicky
| isbn = 978-1-138-33293-5
}}</ref>

'''''Zygnematophyceae''''' <small>C. van den Hoek, D. G. Mann, and H. M. Jahns 1995: 461 [J. D. Hall, R. M. McCourt and K. G. Karol]</small>
* Nejobsáhlejší korunový [[klad]] zahrnující ''Zygnema cruciatum'', ale nezahrnující ''Marchantia polymorpha'' (''[[Embryophyta]]'') ani ''Chara vulgaris'' (''[[Charophyceae]]'') ani ''Coleochaete scutata'' (''[[Coleochaetophyceae]]'') ani ''Entransia fimbriata'' ani ''Klebsormidium faccidum'' (''[[Klebsormidiophyceae]]'').


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 27. 9. 2022, 18:10

Jak číst taxoboxSpájivky
alternativní popis obrázku chybí
šroubatka (Spirogyra spp.)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
OdděleníCharophyta
Třídaspájivky (Zygnematophyceae)
C. van den Hoek, D.G. Mann, & H.M. Jahns
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spájivky, též spájivé řasy (Zygnematophyceae, dříve Conjugatophyceae) jsou sladkovodní zelené řasy. Podle komplexních fylogenetických analýz jsou ze zelených řas původem nejbližší (sesterskou) skupinou k vyšším rostlinám (embryofytům)[1][2][3]

Buňka spájivek má silnou buněčnou stěnu, jedno jádro a jeden nebo dva mohutné chloroplasty. Mají chlorofyl a, b a betakaroten. Nikdy netvoří bičíkaté buňky. Většina druhů je jednobuněčných (např. krásivky), časté jsou však také vláknité, nevětvené trichální a kokální stélky. Genomické analýzy ukazují, že tvorba pravých vláknitých stélek vznikla několikrát nezávisle na sobě (aspoň pětkrát).[3]

Pro spájivky je typický způsob pohlavního rozmnožování, tzv. konjugace, neboli spájení. Při konjugaci splývají celé protoplasty, které se chovají jako isogamety. Po splynutí a následné karyogamii vzniká silnostěná zygota s inkrustovanou buněčnou stěnou, která vyklíčí po uplynutí klidového období. U vláknitých spájivek konjuguje sousední buňky jednoho vlákna i buňky různých vláken navzájem, jednobuněčné druhy konjugují ve vytvořeném slizu.

Konjugace se odehrává až na konci vegetačního období, mnohem častějším způsobem rozmnožování je nepohlavní dělení (jednobuněčné) a rozpad stélky.

Spájivky žijí ve sladkých, mírně kyselých vodách, jen málo druhů je součástí fytoplanktonu.

Systém a fylogeneze

Spájivky jako celek jsou monofyletická skupina. Původní členění na dva řády, Desmidiales a Zygnematales bylo již prvními genetickými analýzami odhaleno jako nepřirozené (Zygnematales v původním pojetí byli polyfyletičtí), což si vyžádalo revizi těchto řádů i podřazených čeledí. Také mnoho rodů bylo odhaleno jako nepřirozených – níže označeny závorkou (P) – a s postupem dalších genomických analýz lze očekávat jejich revizi a přeřazování jednotlivých druhů či celých rodů mezi čeleděmi, možná i řády.

V současnosti se za přirozené považuje členění do pěti řádů, jeden z nich se kvůli bazálnímu postavení obvykle vyděluje do zvláštní podtřídy:[3][2]

Třída: Zygnematophyceae Round 1971 ex Guiry 2013 emend. Melkonian, Gontcharov & Marin 2019 (syn. Conjugatophyceae, též Zygnemophyceae[4]) – spájivky

  • podtřída: Spirogloeophycidae Melkonian, Gontcharov & Marin 2019
    • řád: Spirogloeales Melkonian, Gontcharov & Marin 2019 (1 druh)
      • čeleď: Spirogloeaceae Melkonian, Gontcharov & Marin 2019
        • rod: Spirogloea
  • podtřída: Zygnematophycidae Melkonian, Gontcharov & Marin 2019
    • řád: Serritaeniales S. Hess & J. de Vries 2022 (3 druhy)
      • čeleď: Serritaeniaceae S. Hess & J. de Vries 2022
        • rody: Serritaenia, Mougeotiopsis
    • řád: Zygnematales Bessey 1907 emend. S. Hess & J. de Vries 2022 (cca 650 druhů)
      • čeleď: Zygnemataceae (Meneghini) Kützing 1843 – jařmatkovité
        • rody: Cylindrocystis (P), Mesotaenium (P), Mougeotia, Zygnema, Zygnemopsis, bez fylogenomického potvrzení též Aleteverrucosispora, Ancylonema, Balmeella, Brazilea, Choaspis, Circulisporites, Concentricystes, Conjugata, Craterospermum, Cycloovoidites, Debarya, Degagnya, Diporina, Endospira, Entospira, Euzygogonium, Fusilites, Gelasinicysta, Geniculus, Genuflexa, Ghosella, Globulina, Gonatonema, Hallasia, Hemisphaerium, Jugalis, Kagulubeites, Lawnalites, Leda, Lloydiella, Lloydina, Lucernaria, Mesocarpus, Mesogerron, Mougeotiella, Neozygnema, Ovoidites, Plagiospermum, Pleurodiscus, Polytaenia, Rhynchonema, Roya, Rundinella, Sangirellum, Serpentinaria, Sirocladium, Sphaerocarpus, Sphaerospermum, Spirotaenia, Staurocarpus, Staurospermum, Stigmozygodites, Temnogametum, Temnogyra, Tortitaenia, Transeauina, Trigonum, Tyndaridea, Zygogonium
      • původně uváděná čeleď Mesotaeniaceae Oltmanns 1904 se jako polyfyletická rozpadla
    • řád: Desmidiales Bessey 1907 emend. S. Hess & J. de Vries 2022 – dvojčatkotvaré (cca 3000 druhů)
      • čeleď: Desmidiaceae Ralfs 1848 – dvojčatkovité, též krásivky
        • rody: Bambusina, Closterium, Cosmarium (P), Cosmocladium, Desmidium, Euastrum, Micrasterias, Netrium, Nucleotaenium, Onychonema, Penium (P), Phymatodocis, Planotaenium, Pleurotaenium, Staurastrum, Staurodesmus (P), Xanthidium, bez fylogenomického potvrzení též Actinodontum, Actinotaenium, Allorgeia, Amscottia, Aptogonum, Arthrodesmus, Asteroxanthium, Botryocystis, Bourellyodesmus, Brachytheca, Calocylindrus, Cosmaridium, Cosmoastrum, Croasdalea, Cruciangulum, Cylindriastrum, Dichotomum, Didymidium, Didymocladon, Didymoprium, Docidium, Dysphinctium, Euastridium, Eucosmium, Groenbladia, Gymnozyga, Haplotaenium, Heimansia, Holacanthum, Holocystis, Hoplozyga, Hyalotheca, Ichthyocercus, Ichthyodontum, Isthmosira, Leptozosma, Leuronema, Mateola, Mesotrema, Nothocosmarium, Octacanthium, Oocardium, Pachyphorium, Pentasterias, Phycastrum, Pithiscus, Pleurenterium, Pleurotaeniopsis, Pleurotaenium, Prescottiella, Pseudomicrasterias, Raphidiastrum, Schizacanthum, Sphaerozosma, Spinocosmarium, Spondylosium, Stephanoxanthium, Streptonema, Teilingia, Temperea, Tetmemorus, Tetrachastrum, Trapezodesmus, Trichodictyon, Triplastrum, Triploceras, Ursinella, Vincularia
      • rod Closterium je někdy vyčleňován do fylogenomicky nepotvrzené čeledi Closteriaceae Bessey 1907 – vřetenovkovité
        • rody: Closterium, bez fylogenomického potvrzení též Echinella, Eutomia, Paleoclosterium, Spinoclosterium, Stauroceras
      • podobně je někdy vyčleňována genomicky nepotvrzená čeleď Gonatozygaceae G. S. West 1927
        • rody (bez fylogenomického potvrzení): Genicularia, Genicularina, Gonatozygon, Leptocystinema
      • původně uváděná čeleď Peniaceae Haeckel 1894, stejně jako její jediný rod Penium, byla odhalena jako nepřirozená.
    • řád: Spirogyrales Clements 1909 emend. S. Hess & J. de Vries, 2022 (přes 550 druhů)
      • čeleď: Spirogyraceae Bessey 1907 emend. S. Hess & J. de Vries 2022
        • rody: Spirogyra, bez fylogenomického potvrzení též Sirogonium

Vnitřní fylogenetické vztahy

Současné představy o příbuznosti po provedené revizi systému lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:[3]

Zygnematophyceae
Spirogloeophycidae

Spirogloeales

 
Zygnematophycidae
 

Serritaeniales

 
 
 

Zygnematales

 
 
 

Desmidiales

 
 

Spirogyrales

 
 
 
 
 

Vnější fylogenetické vztahy

Spájivky patří do streptofytní linie zelených řas a podle komplexních fylogenetických analýz jsou ze zelených řas původem nejbližší (sesterskou) skupinou k vyšším rostlinám (embryofytům):[1][2]

Streptophyta
 

Mesostigmatophyceae

 
 
 

Klebsormidiophyceae

 
Phragmoplastophyta
 

Charophyceae

 
 
 

Coleochaetophyceae

 
 
 

Zygnematophyceae

 
 

Embryophyta

 
 
 
 
 
 

Z této představy vychází i kladistická definice spájivek jako kladu:[5]

Zygnematophyceae C. van den Hoek, D. G. Mann, and H. M. Jahns 1995: 461 [J. D. Hall, R. M. McCourt and K. G. Karol]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b One Thousand Plant Transcriptomes Initiative. One thousand plant transcriptomes and the phylogenomics of green plants. S. 679–685. Nature [online]. Springer Nature Limited, 2019-10-31. Roč. 574, čís. 7780, s. 679–685. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-019-1693-2. (anglicky) 
  2. ↑ a b c CHENG, Shifeng; XIAN, Wenfei; FU, Yuan; MARIN, Birger; KELLER, Jean; WU, Tian; SUN, Wenjing. Genomes of Subaerial Zygnematophyceae Provide Insights into Land Plant Evolution. S. 1057–1067.e14. Cell [online]. Elsevier Inc., 2019-11 [cit. 2022-09-27]. Roč. 179, čís. 5, s. 1057–1067.e14. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN 0092-8674. DOI 10.1016/j.cell.2019.10.019. PMID 31730849. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d HESS, Sebastian; WILLIAMS, Shelby K.; BUSCH, Anna; IRISARRI, Iker; DELWICHE, Charles F.; DE VRIES, Sophie; DARIENKO, Tatyana. A phylogenomically informed five-order system for the closest relatives of land plants. S. S0960982222012994. Current Biology [online]. Elsevier Inc., 2022-09 [cit. 2022-09-27]. S. S0960982222012994. Online před tiskem. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. ISSN 0960-9822. DOI 10.1016/j.cub.2022.08.022. PMID 36055238. (anglicky) 
  4. ↑ NCBI Taxonomy Browser
  5. ↑ DE QUEIROZ, K.; CANTINO, P. D.; GAUTHIER, J. A. Phylonyms: A companion to the PhyloCode. Boca Raton, FL: CRC PressTaylor & Francis Group, 2020. ISBN 978-1-138-33293-5. Kapitola Section 2, položka 154. (anglicky) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spájivky&oldid=21716361“