Přeskočit na obsah

Erciyes Dağı: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m prohození šablon
Úprava textu, doplnění vnitřních odkazů, literatury a referencí.
Řádek 14: Řádek 14:
| prvovýstup = 1837, William John Hamilton
| prvovýstup = 1837, William John Hamilton
}}
}}
'''Erciyes Dağı''' (výslovnost tureckého názvu je ''Erdžijes Daji'') je vyhaslý{{Fakt/dne|20200130140948|}} [[stratovulkán]] ležící v provincii [[Kayseri (provincie)|Kayseri]] asi 25 km jižně od hlavního města provincie [[Kayseri]] ve středním [[Turecko|Turecku]].
'''Erciyes Dağı''' (výslovnost tureckého názvu je ''Erdžijes Daji'') je vyhaslý{{Fakt/dne|20200130140948|}} [[stratovulkán]] ve středním [[Turecko|Turecku]]. Leží v [[:Kategorie:Provincie v Turecku|provincii]] [[Kayseri (provincie)|Kayseri]], asi 25 km jižně od hlavního města provincie [[Kayseri]]. Jedná se o velký stratovulkán, který je celkově vzhledově [[Eroze půdy|erodovaný]] a obklopený [[Lávový dóm|lávovými (sopečnými) dómy]], jedním [[Maar|maarem]] a mnoha monogenetickými vulkanickými poli – skupinou malých monogenetických sopek, z nichž každá vybuchla pouze jednou. V minulosti se část vrcholu zřítila směrem na východ.{{sfn|Pinar-Erdem|Nuriye|Ilhan|Emin|1977|s=297}}


== Původ jména ==
== Původ jména ==
Řádek 20: Řádek 20:


== Geologie ==
== Geologie ==
Vulkán začal být aktivní přibližně před 900 000 lety, je vybudován na starší [[Kaldera|kaldeře]]. Na severní stavbě vulkánu se nacházejí četné parazitické [[Sopečný kráter|krátery]] a [[Láva|lávové]] dómy. Nejmladší datovaná hornina pochází z 83 000 let starého [[dacit]]ového proudu, ale poslední aktivita se odehrála na východní straně, kde došlo ke kolapsu stěny a produkci velké laviny kamení, což však není přesněji datováno.
Vulkán začal být aktivní přibližně před 900&nbsp;000&nbsp;lety a leží na starší [[Kaldera|kaldeře]]. Na severním svahu vulkánu se nacházejí četné [[Parazitický kráter|parazitické (sopečné) krátery]], lávové (sopečné) dómy a jako součást [[Pyroklastický proud|pyroklastického proudu]] [[Obsidián|obsidiány]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Drápalová
| jméno = Radka
| titul = Petrografická a geochemická charakteristika zdrojů obsidiánu v Turecku
| url = https://is.muni.cz/th/g4hln/Diplomova_prace.pdf
| vydavatel = [[Ústav geologických věd]], [[Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity|Přírodovědecká fakulta]], [[Masarykova univerzita v Brně]]
| místo = [[Brno]]
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2021-12-17
| poznámka = Vedoucí práce: prof. RNDr. Antonín Přichystal, CSc.
}}</ref>.

Na severovýchodvýchod se táhne [[suťová lavina]], která vznikla zřícením vrcholu [[Svahový pohyb|svahovým pohybem]].{{sfn|Şen|Erdal|Kürkcüoglu|Biltan|Aydar|Erkan, et. all|2003|s=229}} Vytvořila se tak 2 km široká [[Brázda (geomorfologie)|brázda]] ve tvaru podkovy, která tvoří horní část východního údolí Üçker. Aksu – druhé hlavní údolí, se táhne na severozápad. Menší údolí Öksüzdere leží severně, Topaktaş jižně a Saraycık jihozápadně od vrcholu.{{sfn|Sarikaya|2009-11|s=2329}}

Pokud v historických dobách došlo k vulkanické činnosti, pravděpodobně se jednalo o vývěr [[Parazitický kráter|parazitickými krátery]], protože hlavní kužel je silně erodovaný.{{sfn|Pinar-Erdem|Nuriye|Ilhan|Emin|1977|s=297}}

Nejmladší datovaná hornina pochází z 83 000 let starého [[dacit]]ového proudu, ale poslední aktivita se odehrála na východní straně, kde došlo ke kolapsu stěny a produkci velké laviny kamení, což však není přesněji datováno.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 26: Řádek 42:
=== Reference ===
=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=sk|článek=Erciyes Dağı|revize=5278286|4=en|5=Mount Erciyes|6=767900062}}
{{Překlad|jazyk=sk|článek=Erciyes Dağı|revize=5278286|4=en|5=Mount Erciyes|6=767900062}}
<references />

=== Související stránky ===

=== Literatura ===
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Şen
| jméno = Erdal
| příjmení2 = Kürkcüoğlu
| jméno2 = Biltan
| příjmení3 = Aydar
| jméno3 = Erkan, et. all
| titul = Volcanological evolution of Mount Erciyes stratovolcano and origin of the Valibaba Tepe ignimbrite (Central Anatolia, Turkey)
| periodikum = Journal of volcanology and geothermal research
| vydavatel = Amsterdam Elsevier
| url = https://www.worldcat.org/title/journal-of-volcanology-and-geothermal-research-an-international-journal-on-the-geophysical-geochemical-petrological-and-economic-aspects-of-geothermal-and-volcanological-research/oclc/960771948
| vydání = 3–4
| datum vydání = 2003
| strany = 225–246
| issn = 0377-0273
| doi = 10.1016/S0377-0273(03)00110-0
| bibcode = 2003JVGR..125..225S
| id =
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-12-17
}}

{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sarıkaya
| jméno = Mehmet Akif
| příjmení2 = Zreda
| jméno2 = Marek
| příjmení3 = Çiner
| jméno3 = Attila
| titul = Glaciations and paleoclimate of Mount Erciyes, central Turkey, since the Last Glacial Maximum, inferred from 36Cl cosmogenic dating and glacier modeling
| periodikum = Quaternary Science Reviews
| vydavatel = Elsevier Ltd.
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0277379109001425?via%3Dihub
| datum vydání = 2009-11
| strany = 2326–2341
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-12-17
}}

{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pinar-Erdem
| jméno = Nuriye
| příjmení2 = Ilhan
| jméno2 = Emin
| titul = Outlines of the Stratigraphy and Tectonics of Turkey, with Notes on the Geology of Cyprus
| url = https://link.springer.com/chapter/10.1007%2F978-1-4684-3036-3_7
| vydavatel = Springer
| místo = [[Boston|Boston, MA]]
| datum vydání = 1977
| datum přístupu = 2021-12-17
| edice = Nairn A.E.M., Kanes W.H., Stehli F.G. (eds) The Ocean Basins and Margins
| strany = 297
| isbn = 9781468430387
| doi = 10.1007/978-1-4684-3036-3_7
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 17. 12. 2021, 15:44

Erciyes Dağı

Vrchol3916 m n. m.
Prominence2419 m
SeznamyUltraprominentní hory
Nejvyšší hory Turecka #7
Poloha
SvětadílAsie
StátTureckoTurecko Turecko
Souřadnice
Erciyes Dağı
Erciyes Dağı
Prvovýstup1837, William John Hamilton
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erciyes Dağı (výslovnost tureckého názvu je Erdžijes Daji) je vyhaslý[zdroj⁠?] stratovulkán ve středním Turecku. Leží v provincii Kayseri, asi 25 km jižně od hlavního města provincie Kayseri. Jedná se o velký stratovulkán, který je celkově vzhledově erodovaný a obklopený lávovými (sopečnými) dómy, jedním maarem a mnoha monogenetickými vulkanickými poli – skupinou malých monogenetických sopek, z nichž každá vybuchla pouze jednou. V minulosti se část vrcholu zřítila směrem na východ.[1]

Původ jména

Historicky byl tento vulkán znám pod názvem Argaeus podle makedonského krále Argea (678 – 640 př. n. l.). Až do roku 1950 byla tato dominantní hora středního Turecka označována jako Erciyas. Podle jiné teorie pojmenování vulkánu pochází z chetitštiny a znamená Bílá hora.

Geologie

Vulkán začal být aktivní přibližně před 900 000 lety a leží na starší kaldeře. Na severním svahu vulkánu se nacházejí četné parazitické (sopečné) krátery, lávové (sopečné) dómy a jako součást pyroklastického proudu obsidiány[2].

Na severovýchodvýchod se táhne suťová lavina, která vznikla zřícením vrcholu svahovým pohybem.[3] Vytvořila se tak 2 km široká brázda ve tvaru podkovy, která tvoří horní část východního údolí Üçker. Aksu – druhé hlavní údolí, se táhne na severozápad. Menší údolí Öksüzdere leží severně, Topaktaş jižně a Saraycık jihozápadně od vrcholu.[4]

Pokud v historických dobách došlo k vulkanické činnosti, pravděpodobně se jednalo o vývěr parazitickými krátery, protože hlavní kužel je silně erodovaný.[1]

Nejmladší datovaná hornina pochází z 83 000 let starého dacitového proudu, ale poslední aktivita se odehrála na východní straně, kde došlo ke kolapsu stěny a produkci velké laviny kamení, což však není přesněji datováno.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Erciyes Dağı na slovenské Wikipedii a Mount Erciyes na anglické Wikipedii.

  1. a b Pinar-Erdem et al. 1977, s. 297.
  2. DRÁPALOVÁ, Radka. Petrografická a geochemická charakteristika zdrojů obsidiánu v Turecku [online]. Brno: Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita v Brně, 2010 [cit. 2021-12-17]. Vedoucí práce: prof. RNDr. Antonín Přichystal, CSc.. Dostupné online. 
  3. Şen et al. Aydar, s. 229.
  4. Sarikaya 2009-11, s. 2329.

Související stránky

Literatura

ŞEN, Erdal; KÜRKCÜOĞLU, Biltan; AYDAR, Erkan, et. all. Volcanological evolution of Mount Erciyes stratovolcano and origin of the Valibaba Tepe ignimbrite (Central Anatolia, Turkey). S. 225–246. Journal of volcanology and geothermal research [online]. Amsterdam Elsevier, 2003 [cit. 2021-12-17]. S. 225–246. Dostupné online. ISSN 0377-0273. DOI 10.1016/S0377-0273(03)00110-0. Bibcode 2003JVGR..125..225S. (anglicky) 

SARIKAYA, Mehmet Akif; ZREDA, Marek; ÇINER, Attila. Glaciations and paleoclimate of Mount Erciyes, central Turkey, since the Last Glacial Maximum, inferred from 36Cl cosmogenic dating and glacier modeling. S. 2326–2341. Quaternary Science Reviews [online]. Elsevier Ltd., 2009-11 [cit. 2021-12-17]. S. 2326–2341. Dostupné online. (anglicky) 

PINAR-ERDEM, Nuriye; ILHAN, Emin. Outlines of the Stratigraphy and Tectonics of Turkey, with Notes on the Geology of Cyprus [online]. Boston, MA: Springer, 1977 [cit. 2021-12-17]. (Nairn A.E.M., Kanes W.H., Stehli F.G. (eds) The Ocean Basins and Margins). S. 297. Dostupné online. ISBN 9781468430387. DOI 10.1007/978-1-4684-3036-3_7. 

Externí odkazy