Fjodor Rozmyslov

Fjodor Rozmyslov (rusky Фёдор Розмыслов) (18. století^? Ruské impérium - 1771) byl ruský navigátor, mořeplavec a průzkumník, který položil základy ruského výzkumu Nové země.

Životopis

Není známo kdy a kde se narodil. V roce 1740 nastoupil jako kadet na Petrohradskou námořní akademii. V letech 1744-1766 se každoročně plavil v Baltském moři a provedl čtyři plavby z Kronštadtu do Archangelsku a zpět. V roce 1760 získal hodnost navigátora druhého stupně.

V roce 1768 byl pověřen vedením první velké ruské expedice k Nové zemi. Měl prozkoumat úžinu Matočkin Šar, pokud to bude možné proplout jim, přes Karské moře pokračovat k ústí Obu a prozkoumat možnost další plavby až do Severní Ameriky. V červenci 1768 vyplul Rozmyslov na třístěžňovém kočmaru k západnímu ústí průlivu Matočkin Šar. Expedice se zúčastnil kormidelník Jakov Charin (který byl u Matočkin Šaru již v roce 1766), podnavigátor Gubin, dva námořníci 1. třídy a devět námořníků. 15. srpna 1768 doplula loď k průlivu oddělujícím Severní a Jižní ostrov a Rozmyslov začal sestavovat mapu, měřil hloubku vody. Ve východním ústí úžiny - v Tulení zátoce a na Dřevěném mysu byly postaveny dvě chatky, kde expedice, rozdělená do dvou skupin strávila zimu. Během zimy zemřel Jakov Chirakin a 6 dalších členů výpravy.

Na jaře 1769 pokračoval Rozmyslov v geodetických pracích. Na začátku srpna vyrazila výprava do Karského moře, ale projevilo se poškození koženého obložení kočmaru. Pevný led nedovolil lodi dále plout. Expedice byla v mlze zatlačena na sever od východního ústí úžiny. Takto byl objeven záliv, který Rozmyslov pojmenoval Neznámý záliv. Zde zemřel námořník Vasilij Marcev. Většina námořníků strádala na kurděje, loď byla poškozená a Karské moře bylo plné ledu, proto se Rozmyslov rozhodl vrátit zpět do Archangelsku. Na východním pobřeží nechal vztyčit velký měděný kříž, dokazující, že až tam zasahuje ruská moc.

Po návratu do západního ústí Matočkin Šaru se expedice setkala s pomorskou rybářskou lodí. Zanechali poničený kočmar na Nové zemi u ústí řeky Chirakin, pojmenované po zemřelém kormidelníkovi. 9. září 1769 se Rozmyslov se zbytkem své posádky vrátil do Archangelsku. Až do konce roku 1769 v Archangelsku Rozmyslov sepisoval svůj expediční deník, předělával své mapy a sepsal první popis prostředí úžiny - okolní hory, jezera, popsal flóru a faunu. Popsal pozorování počasí, zaznamenal datum zamrznutí a rozbití ledu v průlivu.

Zemřel v roce 1771.

Památka

• Rozmyslovy nunataky ve východní Antarktidě jsou pojmenovány na jeho počest. Nunataky jsou menší hory, který vyčnívají z ledovce nebo sněhového pole.