Přeskočit na obsah

NGC 1275: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Překlad z Enwiki, portál Astronomie
(Žádný rozdíl)

Verze z 16. 2. 2016, 12:47

NGC 1275
Galaxie NGC 1275 - fotografie z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Galaxie NGC 1275 - fotografie z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typpekuliární galaxie cD,pec,NLRG,Sy2,LEG[1]
ObjevitelHeinrich Louis d'Arrest[2]
Datum objevu1863[2]
Rektascenze03h 19m 48,1s[1]
Deklinace+41°30′42″[1]
Souhvězdísouhvězdí Persea
Zdánlivá magnituda (V)11,8[1]
Úhlová velikost2,2' x 1,7'[1]
Vzdálenost220 ± 32 Mly
(67,2 ± 9,7 Mpc)[1]
Rudý posuv0,017 559 a 0,017 547
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 1275
IRASIRAS 03164+4119 a IRAS F03164+4119
Uppsala General CatalogueUGC 2669
Principal Galaxies CataloguePGC 12429
Jiná označeníPerseus A, UGC 2669, PGC 12429, 3C 84,[1] Caldwell 24
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 1275 (také známá jako Perseus A nebo Caldwell 24) je pekuliární galaxie v souhvězdí Persea vzdálená přibližně 220 milionů světelných let. Nachází se blízko středu Kupy galaxií v Perseovi, kde je umístěn i silný zdroj rádiových vln Perseus A. Je to Seyfertova galaxie typu 1.5, i když je někdy označována jako 1.[3] i 2.[1] typu.

Popis

NGC 1275 se skládá ze dvou galaxií: superobří galaxie typu cD (podle Yerkeské klasifikace galaxií) v centru Kupy galaxií v Perseovi a takzvaný "high velocity system" (HVS), který se nachází o něco blíže směrem k Zemi. HVS se k centrální galaxii pohybuje rychlostí 3 000 km/s[4] a Kupa galaxií v Perseovi jej pravděpodobně pohltí. HVS centrální galaxii nevlivňuje, protože je od ní vzdálen 200 000 světelných let,[5] ale slapové působení ho narušuje a tření způsobené mezihvězdným prostředím z něj strhává plyny a spouští v něm tvorbu hvězd.[6]

Centrální galaxie je obalena rozsáhlou sítí vláken vyzařujících čárové spektrum.[7] Tato vlákna jsou z galaxie vytahována plazmatem proudícím z aktivního galaktického jádra relativistickou rychlostí.[8] Dlouhá vlákna plynu se táhnou až za hranici galaxie, kde pronikají do plynu o teplotě několika milionů stupňů, který vyplňuje kupu a vyzařuje rentgenové záření. Množství plynu obsažené v každém takovém vlákně je přibližně milion . Vlákna jsou často velmi rovná, široká pouze 200 světelných let a dlouhá až 20 000 světelných let.[9]

Přítomnost těchto vláken představuje problém, protože jsou mnohem chladnější než okolní mezihvězdné prostředí. Není jasné, jak tato vlákna vydržela tak dlouho, ani proč se neohřála, nerozplynula nebo nezbortila za vzniku nových hvězd.[10][11] Jednou z možností je, že slabé magnetické pole (o síle desetitisíciny magnetického pole Země) působí dostatečnou silou na ionty ve vláknech a tím je drží pohromadě.[10][11]

NGC 1275 obsahuje ve svém mezihvězdném prostředí molekulární vodík o hmotnosti 13 miliard , který pravděpodobně padá do centra galaxie a tím živí aktivní galaktické jádro[12] a zároveň způsobuje značné množství vznikajicích hvězd.[13]

V centru NGC 1275 se pravděpodobně nachází obří černá díra o hmotnosti 340 milionů .[14]

Supernovy

Během posledních 100 let byly v NGC 1275 pozorovány 2 supernovy: SN 1968A s magnitudou 15,5 a SN 2005mz s magnitudou 18,2.[15]

Galerie obrázků

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 1275 na Wikimedia Commons

  • Širokopásmový snímek NGC 1275
    Širokopásmový snímek NGC 1275
  • NGC 1275 na 1.73′ širokém snímku HST
    NGC 1275 na 1.73′ širokém snímku HST
  • Snímek středu NGC 1275 z HST
    Snímek středu NGC 1275 z HST

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 1275 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h NASA/IPAC Extragalactic Database [online]. [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b The NGC/IC Project [online]. [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ SIMBAD Astronomical Database [online]. [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Minkowski R., 1957, in IAU Symp 4, Radio astronomy, p107
  5. ↑ Gillmon K., Sanders J.S., Fabian A.C., An X-ray absorption analysis of the high-velocity system in NGC 1275, 2004, MNRAS, 348, 159
  6. ↑ GALLAGHER, John S., III; LEE, M.; CANNING, R.; FABIAN, A.; O'CONNELL, R. W.; SANDERS, J.; ZWEIBEL, E. Dusty Gas and New Stars: Disruption of the High Velocity Intruder Galaxy Falling Towards NGC 1275. Bulletin of the American Astronomical Society. 2010, s. 552. DOI 10.1086/523664. Bibcode 2008ApJ...672..252L. arXiv 0712.2979. 
  7. ↑ Lynds R., Improved Photographs of the NGC1275 Phenomenon, 1970, ApJ, 159, L151
  8. ↑ Hatch N.A., Crawford C.S., Johnstone R.M., Fabian A.C.: On the origin and excitation of the extended nebula surrounding NGC1275, 2006, MNRAS, 367, 433
  9. ↑ Hubble Sees Magnetic Monster in Erupting Galaxy Newswise, Retrieved on August 21, 2008.
  10. ↑ a b A. C. Fabian; AND OTHERS; SANDERS; CONSELICE; CRAWFORD; GALLAGHER; ZWEIBEL. Magnetic support of the optical emission line filaments in NGC 1275. Nature. 2008-08-21, s. 968–970. Dostupné online. DOI 10.1038/nature07169. PMID 18719583. Bibcode 2008Natur.454..968F. arXiv 0808.2712. 
  11. ↑ a b CHANG, Kenneth. Hubble Images Solve Galactic Filament Mystery. www.nytimes.com. The New York Times, 2008-08-21. Dostupné online. 
  12. ↑ LIM, Jeremy; AO, Yi Ping; DINH‐V‐TRUNG, Dinh-V-Trung. Radially Inflowing Molecular Gas in NGC 1275 Deposited by an X-Ray Cooling Flow in the Perseus Cluster. The Astrophysical Journal. 2008, s. 252–265. DOI 10.1086/523664. Bibcode 2008ApJ...672..252L. arXiv 0712.2979. 
  13. ↑ O'CONNELL, Robert. Star Formation in the Perseus Cluster Cooling Flow. HST Proposal ID #11207. Cycle 16. 2007, s. 11207. Bibcode 2007hst..prop11207O. 
  14. ↑ WILMAN, R. J,; EDGE, A. C.; JOHNSTONE, R. M. The nature of the molecular gas system in the core of NGC 1275. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2005, s. 755–764. DOI 10.1111/j.1365-2966.2005.08956.x. Bibcode 2005MNRAS.359..755W. arXiv astro-ph/0502537. 
  15. ↑ List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=NGC_1275&oldid=13354529“