Řezan pilolistý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
__to se mi zdá dost zvláštní v daném kontextu. Pak tedy upravím takto.
Úpravy a doplnění podle Květeny 8, příspěvek k diskuzi v diskuzi.
Řádek 1: Řádek 1:
{{Taxobox
{{Taxobox
| barva = lightgreen
| barva = lightgreen
| jméno = řezan pilolistý
| jméno = Řezan pilolistý
| obrázek = Water soldier plants.JPG
| obrázek = Water soldier plants.JPG
| popis obrázku = řezan pilolistý (''Stratiotes aloides'')
| popis obrázku = Řezan pilolistý (''Stratiotes aloides'')
| šířka obrázku = 258px
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[jednoděložné]] - (''Liliopsida'')
| třída = [[jednoděložné]] (''Liliopsida'')
| řád = [[žabníkotavré]] - (''Alismatales'')
| řád = [[žabníkotvaré]] (''Alismatales'')
| čeleď = [[voďankovité]] (''Hydrocharitaceae'')
| čeleď = [[voďankovité]] (''Hydrocharitaceae'')
| rod = [[řezan]] (''Stratiotes'')
| rod = '''řezan''' (''Stratiotes'')
| binomické jméno = Stratiotes aloides
| binomické jméno = Stratiotes aloides
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]]
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
}}
}}


'''Řezan pilolistý''' (''Stratiotes aloides'' L.), dříve zvaný '''řezan aloesovitý''', je [[druh (biologie)|druh]] [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin z [[Čeleď|čeledi]] [[voďankovité]] (''Hydrocharitaceae''). Rod '''řezan''' (''Stratiotes'') asi obsahuje pouze druh '''řezan pilolistý''' (''Stratiotes aloides'' L.). Jiná jména v rodě ''Stratiotes'' budou asi synonyma se ''S. aloides'' či taxony pochybné hodnoty nebo se jedná o zastaralé pojetí a dnes se zpravidla tyto druhy řadí do jiných rodů, např. ''Stratiotes alismoides'' L. = ''Ottelia alismoides'' (L.) Pers. aj.
'''Řezan pilolistý''' (''Stratiotes aloides''), dříve zvaný '''řezan aloesovitý''', je [[druh (biologie)|druh]] [[jednoděložné]] rostliny z [[Čeleď|čeledi]] [[voďankovité]] (''Hydrocharitaceae''). Je to jediný druh rodu '''řezan''' (''Stratiotes''). Řezan pilolistý je vodní rostlina, rostoucí ve stojatých vodách. Vyskytuje se v Evropě a Asii. V České republice je původní výskyt na jižní Moravě, druhotně se vyskytuje i v Čechách.


== Popis ==
== Popis ==


Jedná se o vytrvalou vodní rostlinu s výběžky, kořenící ve dně ale za květu se zpravidla uvolňuje a je volně plovoucí. Je to dvoudomá rostlina s jednopohlavnými květy. [[List]]y jsou jednoduché, přisedlé, v husté růžici, mečovitého tvaru, až 40 cm dlouhé, na okraji ostře pilovité (odtud název řezan). [[Květ]]y jsou stopkaté, samčí po 3, samičí jsou jednotlivé. Na bázi květních stopek jsou 2 toulcovité [[listen]]y. [[Květ|Okvětí]] je rozlišeno na [[kalich (část květu)|kalich]] a [[koruna květu|korunu]]. Kališní lístky jsou 3, korunní také 3, korunní lístky jsou bílé, cca 1,5-2,5 cm dlouhé. Tyčinek v samčích květech je 12. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] v samičích květech je složeno ze 6 [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[semeník]] je spodní. [[Plod (botanika)|Plod]] je suchý, jedná se o [[Tobolka (plod)|tobolku]], která je dvouřadě ostnitá.
Řezan pilolistý je vytrvalá vodní rostlina, volně plovoucí nebo kořenující ve dně. Je to dvoudomá rostlina s jednopohlavnými květy. [[List]]y jsou jednoduché, přisedlé, v husté růžici, mečovitého tvaru, 3060 cm dlouhé, na okraji ostře pilovité (odtud název řezan). Samčí [[květ]]y vyrůstají po 3 až 6, jsou dlouze stopkaté a mají 2 až 3 cm v průměru. Samičí květy jsou krátce stopkaté, menší a jednotlivé. Na bázi květních stopek jsou 2 toulcovité [[listen]]y. [[Květ|Okvětí]] je rozlišeno na [[kalich (botanika)|kalich]] a [[koruna (botanika)|korunu]]. Kališní lístky jsou 3, korunní také 3, korunní lístky jsou bílé, cca 1,5-2,5 cm dlouhé. Tyčinek v samčích květech je 12. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] v samičích květech je složeno ze 6 [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[semeník]] je spodní. Kvete od června do září. [[Plod (botanika)|Plodem]] je dvouřadě ostnitá [[Tobolka (plod)|tobolka]], uzavřená v toulci tvořeném 2 vytrvalými listeny. [[Semeno|Semena]] jsou hnědá, 4 až 9 mm velká.<ref name="kv8"/>


== Rozšíření ve světě ==
== Rozšíření ve světě ==


Řezan pilolistý je rozšířen v [[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]]. V Evropě v současnosti zasahuje na sever po Britské souostroví, jižní Skandinávii a sz. Rusko, jižní hranice přirozeného areálu vede severním podhůřím Alp, severní Itálií, Rumunskem a v. Bulharskem. Na východ zasahuje areál přes Ukrajinu a evropskou část Ruska po západní a střední Sibiř. Rozsah původního areálu není přesně znám.<ref name="kv8">{{Citace monografie
Řezan pilolistý je rozšířen [[Evropa|Evropě]] a v západní [[Asie|Asii]].
| příjmení = Štěpánková
| jméno = Jitka (editor)
| titul = Květena České republiky 8
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2011
| isbn = 978-80-200-1824-3
| kapitola =
| strany =
| jazyk = cs
}}</ref>


== Rozšíření v ČR ==
== Rozšíření v ČR ==

V [[Česko|ČR]] je původní jen na jižní [[Morava|Moravě]], ale v minulosti zdomácněl i v [[Čechy|Čechách]] nebo na severní Moravě. Na jižní Moravě byl ještě před 20 lety zcela vyhynulý, ale od 90. let 20. století proběhla úspěšná reintrodukce. Patří mezi silně ohrožené rostliny (C2). Roste jen v teplejších oblastech, hlavně v [[nížina|nížinách]], v [[říční niva|nivách]] větších řek. Najdeme ho v [[mrtvé rameno|mrtvých ramenech]] a tůních.
Za původní výskyt jsou v rámci České republiky považovány pouze jihomoravské populace, soustředěné téměř výhradně v dolním Podyjí a dolním Pomoraví. Ostatní výskyty jsou druhotné. Řezan byl nezřídka uměle vysazován do okrasných bazénů, zahradních jezírek i do přirozených stojatých vod. V Čechách roste zejména ve východním Polabí a dolním Poorličí, několik lokalit je známo ve středním Polabí a podél Vltavy v okolí Českých Budějovic.<ref name="kv8"/>


Rostl v tůni zvané ''Jezírko'' na louce louce Felčárka u [[Jedlina (Synkov-Slemeno)|Jedliny]] ([[okres Rychnov nad Kněžnou]]).<ref name="hrobar1">{{Citace monografie
Rostl v tůni zvané ''Jezírko'' na louce louce Felčárka u [[Jedlina (Synkov-Slemeno)|Jedliny]] ([[okres Rychnov nad Kněžnou]]).<ref name="hrobar1">{{Citace monografie
Řádek 52: Řádek 64:
| isbn = 80-86064-65-4
| isbn = 80-86064-65-4
}}</ref> Předpokládá se, že sem se rostlina dostala z akvaristických kultur.<ref name="chujc"/> Na konci [[1970–1979|70. let]] však téměř vyhynula, reintrodukována byla z další jihočeské lokality, z rušeného rybníčku u [[Ostrolovský Újezd|Ostrolovského Újezda]].<ref name="chujc"/> Ještě v [[1970–1979|70. letech]] byl uváděn porost ve [[Vrbenská tůň|Vrbenské tůni]], která se z tohoto důvodu stal [[Přírodní památka|přírodní památkou]] - později zde vyhynul.<ref name="chujc"/>
}}</ref> Předpokládá se, že sem se rostlina dostala z akvaristických kultur.<ref name="chujc"/> Na konci [[1970–1979|70. let]] však téměř vyhynula, reintrodukována byla z další jihočeské lokality, z rušeného rybníčku u [[Ostrolovský Újezd|Ostrolovského Újezda]].<ref name="chujc"/> Ještě v [[1970–1979|70. letech]] byl uváděn porost ve [[Vrbenská tůň|Vrbenské tůni]], která se z tohoto důvodu stal [[Přírodní památka|přírodní památkou]] - později zde vyhynul.<ref name="chujc"/>

== Ekologie ==

Řezan roste ve vodách bohatých na živiny, nejčastěji v mrtvých či odstavených říčních ramenech, řidčeji ve starých pískovnách, lučních tůních, rybnících a podobně. Koření v hlubších jemných usazeninách v hloubce do 120 cm. Dobře snáší kolísání vodní hladiny a snese krátkodobě i úplné opadnutí vody. Je to charakteristický druh svazu ''Hydrocharition'', vzácně se vyskytuje i ve společenstvech svazu ''Nymphaeion albae''.<ref name="kv8"/>

Rostlina má v hlubších vodách přirozený růstový rytmus. Na zimu rostliny klesají ke dnu, na jaře vystupují k hladině a zakořeňují, přes léto kvetou a tvoří výběžky s dceřinými růžicemi.<ref name="kv8"/>

== Taxonomie ==

V minulosti byly popsány i další druhy rodu řezan, které byly později buď přeřazeny do jiných rodů (např. ''Stratiotes alismoides'' L. = ''Ottelia alismoides'' (L.) Pers.) nebo se jedná o synonyma řezanu pilolistého.<ref name="pll">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The Plant List
| url = http://www.theplantlist.org/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = en
}}</ref>
Podle kladogramů molekulárních studií tvoří řezan pilolistý bazální větev čeledi [[voďankovité]].
<ref name="evobiol">{{Citace periodika
| příjmení = Chen
| jméno = Ling-Yun et al
| titul = Generic phylogeny, historical biogeography and character evolution of the cosmopolitan aquatic plant family Hydrocharitaceae
| periodikum = BMC Evolutionary Biology
| rok = 2012
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 12
| strany =
| url = http://www.biomedcentral.com/1471-2148/12/30
| issn =
}}</ref>


== Pěstování ==
== Pěstování ==
Řádek 61: Řádek 109:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.
* ''Květena ČR: 8. díl'', Štěpánková J. (ed.), Academia, Praha
* ''Klíč ke Květeně České republiky'', Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
* ''Klíč ke Květeně České republiky'', Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
* ''Nová Květena ČSSR, vol. 2'', Dostál J. (1989), Academia, Praha
* ''Nová Květena ČSSR, vol. 2'', Dostál J. (1989), Academia, Praha

Verze z 17. 1. 2015, 13:50

Jak číst taxoboxŘezan pilolistý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádžabníkotvaré (Alismatales)
Čeleďvoďankovité (Hydrocharitaceae)
Rodřezan (Stratiotes)
Binomické jméno
Stratiotes aloides
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řezan pilolistý (Stratiotes aloides), dříve zvaný řezan aloesovitý, je druh jednoděložné rostliny z čeledi voďankovité (Hydrocharitaceae). Je to jediný druh rodu řezan (Stratiotes). Řezan pilolistý je vodní rostlina, rostoucí ve stojatých vodách. Vyskytuje se v Evropě a Asii. V České republice je původní výskyt na jižní Moravě, druhotně se vyskytuje i v Čechách.

Popis

Řezan pilolistý je vytrvalá vodní rostlina, volně plovoucí nebo kořenující ve dně. Je to dvoudomá rostlina s jednopohlavnými květy. Listy jsou jednoduché, přisedlé, v husté růžici, mečovitého tvaru, 30 až 60 cm dlouhé, na okraji ostře pilovité (odtud název řezan). Samčí květy vyrůstají po 3 až 6, jsou dlouze stopkaté a mají 2 až 3 cm v průměru. Samičí květy jsou krátce stopkaté, menší a jednotlivé. Na bázi květních stopek jsou 2 toulcovité listeny. Okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Kališní lístky jsou 3, korunní také 3, korunní lístky jsou bílé, cca 1,5-2,5 cm dlouhé. Tyčinek v samčích květech je 12. Gyneceum v samičích květech je složeno ze 6 plodolistů, je synkarpní, semeník je spodní. Kvete od června do září. Plodem je dvouřadě ostnitá tobolka, uzavřená v toulci tvořeném 2 vytrvalými listeny. Semena jsou hnědá, 4 až 9 mm velká.[2]

Rozšíření ve světě

Řezan pilolistý je rozšířen v Evropě a Asii. V Evropě v současnosti zasahuje na sever po Britské souostroví, jižní Skandinávii a sz. Rusko, jižní hranice přirozeného areálu vede severním podhůřím Alp, severní Itálií, Rumunskem a v. Bulharskem. Na východ zasahuje areál přes Ukrajinu a evropskou část Ruska po západní a střední Sibiř. Rozsah původního areálu není přesně znám.[2]

Rozšíření v ČR

Za původní výskyt jsou v rámci České republiky považovány pouze jihomoravské populace, soustředěné téměř výhradně v dolním Podyjí a dolním Pomoraví. Ostatní výskyty jsou druhotné. Řezan byl nezřídka uměle vysazován do okrasných bazénů, zahradních jezírek i do přirozených stojatých vod. V Čechách roste zejména ve východním Polabí a dolním Poorličí, několik lokalit je známo ve středním Polabí a podél Vltavy v okolí Českých Budějovic.[2]

Rostl v tůni zvané Jezírko na louce louce Felčárka u Jedliny (okres Rychnov nad Kněžnou).[3] Tato lokalita byla chráněna výnosem ministerstva školství a národní osvěty v Praze ze dne 31. prosince 1933 číslo 143.547-V o ochraně přírodních památek.[3] Řezan sem byl přenesen z jižní Moravy (už roku 1940 však byl vyhynulý).[3] Velmi bohaté porosty byly v 60. letech 20. století známé z Tůní u Špačků v Českých Budějovicích.[4] Předpokládá se, že sem se rostlina dostala z akvaristických kultur.[4] Na konci 70. let však téměř vyhynula, reintrodukována byla z další jihočeské lokality, z rušeného rybníčku u Ostrolovského Újezda.[4] Ještě v 70. letech byl uváděn porost ve Vrbenské tůni, která se z tohoto důvodu stal přírodní památkou - později zde vyhynul.[4]

Ekologie

Řezan roste ve vodách bohatých na živiny, nejčastěji v mrtvých či odstavených říčních ramenech, řidčeji ve starých pískovnách, lučních tůních, rybnících a podobně. Koření v hlubších jemných usazeninách v hloubce do 120 cm. Dobře snáší kolísání vodní hladiny a snese krátkodobě i úplné opadnutí vody. Je to charakteristický druh svazu Hydrocharition, vzácně se vyskytuje i ve společenstvech svazu Nymphaeion albae.[2]

Rostlina má v hlubších vodách přirozený růstový rytmus. Na zimu rostliny klesají ke dnu, na jaře vystupují k hladině a zakořeňují, přes léto kvetou a tvoří výběžky s dceřinými růžicemi.[2]

Taxonomie

V minulosti byly popsány i další druhy rodu řezan, které byly později buď přeřazeny do jiných rodů (např. Stratiotes alismoides L. = Ottelia alismoides (L.) Pers.) nebo se jedná o synonyma řezanu pilolistého.[5] Podle kladogramů molekulárních studií tvoří řezan pilolistý bazální větev čeledi voďankovité. [6]

Pěstování

Slunná stanoviště, eutrofizované vodní nádrže. Množení semeny, nebo vegetativně. Z adventivních pupenů na krčku a stonku vyrůstají nové výhony, které vytvářejí kořeny, což umožňuje snadné množení dělením trsů.

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. a b c d e ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 8. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1824-3. 
  3. a b c HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola Slemeno, s. 80-84. 
  4. a b c d ALBRECHT, Josef. Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko. Praha: AOPK ČR, 2003. 808 s. ISBN 80-86064-65-4. S. 138, 143. 
  5. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CHEN, Ling-Yun et al. Generic phylogeny, historical biogeography and character evolution of the cosmopolitan aquatic plant family Hydrocharitaceae. BMC Evolutionary Biology. 2012, čís. 12. Dostupné online. 

Literatura

  • Květena ČR: 8. díl, Štěpánková J. (ed.), Academia, Praha
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy