Vzdušnicovci: Porovnání verzí
m Editace uživatele 90.176.72.81 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vojtech.dostal |
++== Zastaralost == |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Dýchají [[vzdušnice]]mi (trachejemi), trubicovými chitinovými vchlípeninami pokožky, které se bohatě větví a svými výběžky zasahují do všech tělních orgánů. Nejdůležitějšími skupinami vzdušnicovců jsou [[mnohonožky]], [[stonožky]], [[chvostoskoci]] a [[hmyz]]. |
Dýchají [[vzdušnice]]mi (trachejemi), trubicovými chitinovými vchlípeninami pokožky, které se bohatě větví a svými výběžky zasahují do všech tělních orgánů. Nejdůležitějšími skupinami vzdušnicovců jsou [[mnohonožky]], [[stonožky]], [[chvostoskoci]] a [[hmyz]]. |
||
== Zastaralost == |
|||
Recentní členovci se tradičně člení na 4 velké skupiny, zpravidla označované jako podkmeny – [[klepítkatci|klepítkatce]], [[stonožkovci|stonožkovce]], [[korýši|korýše]] a [[šestinozí|šestinohé]]. Dlouho se usuzovalo na užší příbuznost stonožkovců a šestinohých (společný název ''Tracheata=Atelocerata'' – [[vzdušnicovci]]) a spekulovalo se, zda korýši jsou bližší příbuzní klepítkatců (společný název ''[[Schizoramia]]'') nebo vzdušnicovců (společný název ''[[Mandibulata]]'' – [[kusadlovci]]). V 90. letech 20. století se na základě prvních molekulárních analýz objevily další konkurenční hypotézy – užší příbuznost šestinohých a korýšů (společný název ''[[Pancrustacea]]=[[Tetraconata]]'') a klepítkatců se stonožkovci (společný název ''[[Myriochelata]]=[[Paradoxopoda]]'').<ref name="Zrzavý">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Zrzavý |
|||
| jméno = Jan |
|||
| odkaz na autora = Jan Zrzavý (biolog) |
|||
| titul = Fylogeneze živočišné říše |
|||
| url = http://www.scientia.cz/katalog.asp?idk=&nav=&id=1748 |
|||
| ilustrátoři = Pavel Hošek |
|||
| vydání = 1. |
|||
| vydavatel = Nakladatelství Scientia, spol. s r. o. |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2006 |
|||
| počet stran = 256 |
|||
| edice = Biologie dnes |
|||
| kapitola = 6. Členovci |
|||
| typ kapitoly = Část |
|||
| strany = 147-167 |
|||
| isbn = 80-86960-08-0 |
|||
}}</ref> Konečné rozhodnutí snad přinesla komplexní fylogenetická analýza jaderných genů z r. 2010<ref name="Regier">{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Regier |
|||
| jméno = Jerome C. |
|||
| příjmení2 = Shultz, , |
|||
| jméno2 = Jeffrey W. |
|||
| příjmení3 = Zwick |
|||
| jméno3 = Andreas |
|||
| spoluautoři = April Hussey, Bernard Ball, Regina Wetzer, Joel W. Martin, Clifford W. Cunningham |
|||
| titul = Arthropod relationships revealed by phylogenomic analysis of nuclear protein-coding sequences |
|||
| periodikum = Nature |
|||
| odkaz na periodikum = Nature |
|||
| vydání = online před tiskem |
|||
| rok vydání = 2010 |
|||
| měsíc vydání = únor |
|||
| den vydání = 10 |
|||
| ročník = |
|||
| typ ročníku = svazek |
|||
| číslo = |
|||
| datum přístupu = 2010-02-16 |
|||
| strany = |
|||
| url = http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature08742.html |
|||
| issn = 1476-4687 |
|||
| doi = 10.1038/nature08742 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref>: Byla vyvrácena hypotéza vzdušnicovců a paradoxopodů a potvrzena přirozenost mandibulát a pancrustaceí, korýši v užším slova smyslu byli potvrzeni jako [[parafyletismus|nepřirozená]] skupina, v jejímž rámci došlo k podstatným přeskupením. Závěry studie byly v témž roce podpořeny širokou fylogenetickou studií jaderných genů, mikroRNA i morfologických znaků,<ref name="Rota-Stabelli">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Rota-Stabelli |
|||
| jméno = Omar |
|||
| příjmení2 = Campbell |
|||
| jméno2 = Lahcen |
|||
| spoluautoři = Henner Brinkmann, Gregory D. Edgecombe, Stuart J. Longhorn, Kevin J. Peterson, Davide Pisani, Hervé Philippe, Maximilian J. Telford |
|||
| titul = A congruent solution to arthropod phylogeny: phylogenomics, microRNAs and morphology support monophyletic Mandibulata |
|||
| periodikum = Proceedings of the Royal Society B |
|||
| rok = 2010 |
|||
| měsíc = srpen |
|||
| den = 11 |
|||
| ročník = |
|||
| typ ročníku = svazek |
|||
| číslo = |
|||
| strany = |
|||
| poznámky = online před tiskem |
|||
| url = http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/early/2010/08/05/rspb.2010.0590.full |
|||
| datum přístupu = 2010-08-16 |
|||
| issn = 1471-2954 |
|||
| doi =10.1098/rspb.2010.0590 |
|||
| pmid = 20702459 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> i studií z roku 2011, která již konstatovala prokázání dostatečné robustnoti fylogenetického stromu.<ref name="Regier2">{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Regier |
|||
| jméno = Jerome C. |
|||
| příjmení2 = Zwick |
|||
| jméno2 = Andreas |
|||
| titul = Sources of Signal in 62 Protein-Coding Nuclear Genes for |
|||
Higher-Level Phylogenetics of Arthropods |
|||
| periodikum = PLoS ONE |
|||
| rok vydání = 2011 |
|||
| měsíc vydání = srpen |
|||
| den vydání = 4 |
|||
| ročník = 6 |
|||
| typ ročníku = svazek |
|||
| číslo = 8 |
|||
| lokace = e23408 |
|||
| strany = 1-21 |
|||
| url = http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0023408 |
|||
| dostupnost2 = PDF |
|||
| url2 = http://www.plosone.org/article/fetchObjectAttachment.action?uri=info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0023408&representation=PDF |
|||
| issn = 1932-6203 |
|||
| doi = 10.1371/journal.pone.0023408 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 7. 11. 2013, 05:35
Vzdušnicovci (Tracheata, Atelocerata) jsou bývalý podkmen členovců, k němuž se dříve řadily zástupci dnešních podkmenů šestinozí (Hexapoda) a stonožkovci (Myriapoda).[1]
Dýchají vzdušnicemi (trachejemi), trubicovými chitinovými vchlípeninami pokožky, které se bohatě větví a svými výběžky zasahují do všech tělních orgánů. Nejdůležitějšími skupinami vzdušnicovců jsou mnohonožky, stonožky, chvostoskoci a hmyz.
Zastaralost
Recentní členovci se tradičně člení na 4 velké skupiny, zpravidla označované jako podkmeny – klepítkatce, stonožkovce, korýše a šestinohé. Dlouho se usuzovalo na užší příbuznost stonožkovců a šestinohých (společný název Tracheata=Atelocerata – vzdušnicovci) a spekulovalo se, zda korýši jsou bližší příbuzní klepítkatců (společný název Schizoramia) nebo vzdušnicovců (společný název Mandibulata – kusadlovci). V 90. letech 20. století se na základě prvních molekulárních analýz objevily další konkurenční hypotézy – užší příbuznost šestinohých a korýšů (společný název Pancrustacea=Tetraconata) a klepítkatců se stonožkovci (společný název Myriochelata=Paradoxopoda).[2] Konečné rozhodnutí snad přinesla komplexní fylogenetická analýza jaderných genů z r. 2010[3]: Byla vyvrácena hypotéza vzdušnicovců a paradoxopodů a potvrzena přirozenost mandibulát a pancrustaceí, korýši v užším slova smyslu byli potvrzeni jako nepřirozená skupina, v jejímž rámci došlo k podstatným přeskupením. Závěry studie byly v témž roce podpořeny širokou fylogenetickou studií jaderných genů, mikroRNA i morfologických znaků,[4] i studií z roku 2011, která již konstatovala prokázání dostatečné robustnoti fylogenetického stromu.[5]
Reference
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id152532/
- ↑ ZRZAVÝ, Jan. Fylogeneze živočišné říše. Ilustrace Pavel Hošek. 1.. vyd. Praha: Nakladatelství Scientia, spol. s r. o., 2006. 256 s. (Biologie dnes). Dostupné online. ISBN 80-86960-08-0. Část 6. Členovci, s. 147-167.
- ↑ REGIER, Jerome C.; SHULTZ, ,, Jeffrey W.; ZWICK, Andreas, April Hussey, Bernard Ball, Regina Wetzer, Joel W. Martin, Clifford W. Cunningham. Arthropod relationships revealed by phylogenomic analysis of nuclear protein-coding sequences. Nature [online]. 10. únor 2010 [cit. 2010-02-16]. Dostupné online. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature08742. (anglicky)
- ↑ ROTA-STABELLI, Omar; CAMPBELL, Lahcen, Henner Brinkmann, Gregory D. Edgecombe, Stuart J. Longhorn, Kevin J. Peterson, Davide Pisani, Hervé Philippe, Maximilian J. Telford. A congruent solution to arthropod phylogeny: phylogenomics, microRNAs and morphology support monophyletic Mandibulata. Proceedings of the Royal Society B. 11. srpen 2010. Online před tiskem. Dostupné online [cit. 2010-08-16]. ISSN 1471-2954. DOI 10.1098/rspb.2010.0590. PMID 20702459. (anglicky)
- ↑ REGIER, Jerome C.; ZWICK, Andreas. Sources of Signal in 62 Protein-Coding Nuclear Genes for Higher-Level Phylogenetics of Arthropods. S. 1-21, e23408. PLoS ONE [online]. 4. srpen 2011. Svazek 6, čís. 8, s. 1-21. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0023408. (anglicky)
