Le Chapelierův zákon

Le Chapelierov zákon nebo zákon Le Chapelier (fr. Loi Le Chapelier) byl zákon, kterým se v roce 1791 ve Francii zakázali stávky a vytváření profesionálních svazů.

Od roku 1789 narůstal počet demonstrací dělníků, kterými se dožadovali zlepšení svého postavení. K dosažení svých cílů si dokonce vytvořili odborový svaz a jakýsi druh vzájemného pojištění v nezaměstnanosti. V roce 1791 si dělníci národní manufaktury na gobelíny vynutili, aby ředitelství vydalo nový pracovní řád. Ústavodárné národní shromáždění bylo nuceno řešit tento problém narůstajících nepokojů mezi pracujícími a tak s cílem zastavit jejich zvýšenou aktivitu bez diskuse schválilo dne 14. června 1791 zákon La Chapelierov, nazvaný podle jeho navrhovatele. "Isaac René Guy le Chapelier také známý jako Jean Le Chapelier byl francouzským právníkem a politikem revolučního období." I do tohoto zákona jako pramene pracovního práva, které se řadí mezi specifická odvětví soukromého práva, se promítlo zdůrazňování principů individualismu a liberalismu, které přinesla do francouzského zákonodárství revoluce.

"Mezi nejdůležitější ustanovení La Chapelierovho zákona" patří články 2 a 8. V článku 2 zákon stanovil: "Občané téhož stavu a povolání, podnikatelé, který provádí obchod, dělníci všech řemesel si nemohou na shromážděních jmenovat ani předsedu, ani tajemníka, ani zástupce, ani vést registry, usnášet se a formulovat stanovy ve smyslu svých společných zájmů ". Podle článku 8: "Všechny shromáždění složené z řemeslníků, dělníků, tovaryšů, nádeníků nebo jimi povzbuzovány, které směřují proti svobodnému podnikání ... nebo jsou zaměřeny proti činnosti policie a výkonu rozsudku ... stejně jako proti dražbě ... budou se považovat za buřičské shluknutí a jako takové budou na legální žádost rozhodnuto nositeli veřejné moci. Původci, podněcovatelé a vůdci zmíněných srocení budou potrestáni se vší přísností zákona, stejně jako ti, kteří se dopustí přestupků a násilností. "

Z citovaných ustanovení vyplývá, že zákon zbavuje dělníků svobody sdružování, organizování a shromažďování a to pod záminkou zrušení a úplné likvidace feudálních stavovských institucí. "Zákon odhalil zcela otevřeně skutečných charakter zásad z roku 1789. Obecně byla vyhlášena svoboda, ale jeden ze základních projevů této svobody, svoboda shromažďování, byla vzápětí zákonem potlačena." La Chapelier zákazem sdružování zakázal obnovení bývalých cechů v jakékoli podobě a také znemožnil vytvářet nové vzájemné spolky zaměstnavatelů a zaměstnanců. V případě, že by se založil spolek, který by se, například, snažil ovlivňovat ceny zboží nebo zvýšit výplaty, šlo by o jednání v rozporu ze zákonem.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Le Chapelierov zákon na slovenské Wikipedii.