Útok na nemocnici v Buďonnovsku
Útok na nemocnic v Buďonnovsku se odehrával od 14. do 19. června 1995, když velká skupina čečenských militantů pod vedením sami Basajeva propadla město Buďonnovsk v Stavropolském kraji na jihu Ruska, obsadila místní nemocnici a zadržovala v ní přes 1500 rukojmí. Při těchto událostech zahynulo podle oficiálních zdrojů minimálně 129 lidí, přes 400 jich bylo zraněno[1].
Pachatelé
Přesný počet teroristů, který se na útoku zúčastnili je diskutabilní, nejnižší odhady hovoří o 80 lidech, pravděpodobnější je však bylo kolem 150, možná až přes 200. Jejich hlavním velitelem a iniciátorem útoku byl Shamil Basajev, mezi dalšími předními účastníky akce byly i povstalecký velitelé Aslambek Abdulchadžiev, Aslambek Ismajli, zda Arbi Barajevo. Kromě Čečenců se na útoku zúčastnilo i několik desítek arabských mudžahedínů velitele Ibn Al-Chattáb (který se však útoku nezúčastnil).
Útok
Většina teroristů v čele s Basajevem pronikla do města Buďonnovsk (vzdáleného od čečenských hranic asi 110 km) na několika nákladních autech, vydávajíce se za ruský vojenský konvoj převážející rakve s padlými vojáky. Přes několik ruské bezpečnostní kontroly prošly i díky úplatkům. Další část teroristů již dříve infiltrovala město v menších skupinách. Po příjezdu do Buďonnovska kolem poledne 14. června ozbrojenci zaútočili nejprve na místní policejní stanici, kde usmrtily většinu policistů. Následně se rozptýlili po městě a napadli několik administrativních a veřejných budov, nad kterými vyvěsili čečenskou vlajku, vzali mnoho lidí v budovách i na ulicích za rukojmí a střílející po náhodných kolemjdoucích se s nimi začali přesouvat k městské nemocnici.
Tu obsadili a zadrželi v ní přes 600 pacientů a 400 nemocničních zaměstnanců, v budově navíc shromáždili i téměř 600 civilistů zajatých ve městě. Krátce po obsazení teroristé vybrali z pomezi rukojmí 6 mužů a na výstrahu ostatním je před hlavní budovou nemocnice popravili. Po celé budově začali rozmisťovat výbušniny.
15. června teroristé předložily své požadavky, mezi které patřilo ukončení první čečenské války a primátů ruské vlády k zahájení přímých jednání s čečenskými představiteli. Kolem osmé večer dal Basajev popravit jednoho rukojmí a když do nemocnice v nim požadovaný čas nepřišli novináři, v ten samý den dal popravit dalších pěti.
17. června kolem 5. hodiny ráno se ruské speciální síly pokusili budovu obsadit, narazili však na silný ozbrojený odpor teroristů, který navíc využívali rukojmí jako lidské štíty, v přestřelkách tak zahynulo mnoho civilistů a několik vojáků. Přesto se ruským silám podařilo osvobodit 61 lidí. Po stažení ruských jednotek došlo k dočasnému zastavení palby a teroristé propustily přes 150 dětí a těhotných žen. O několik hodin později došlo ještě k dalším dvěma ruským pokusem o obsazení budovy, též se však skončily neúspěšně a vyžádaly si dalších mrtvých. Tváří v tvář patové situaci a hrozbě dalšího narůstání obětí se ruská vláda rozhodla přikročit k jednáním s teroristy.
18. června došlo k telefonickým rozhovorům mezi ruským premiérem Viktorem Černomyrdin a Šamil Basajevem, při kterých došlo ke kompromisní dohodě. Rusko pozastavilo ozbrojené akce v Čečensku a přislíbilo zahájení jednání s čečenskými představiteli. Teroristům byl také zaručen bezpečný návrat do Čečenska.
19. června teroristé propustili většinu rukojmích a vyměnili je za 123 dobrovolníků z řad novinářů, příbuzných rukojmí, poslanců Státní dumy, zda oficiálních představitelů města a regionu. Nastoupili s nimi do několika připravených autobusů a přesunuli se do Čečenska, kde je ve vesnici Zandak 20. června všech propustili.
Oběti a následky
Události v Buďonnovsku si podle oficiálních údajů vyžádaly na ruské straně celkově 129 obětí, z toho 18 policistů a 17 vojáků[1] (více neoficiální zdroje uvádějí o něco vyšší počet obětí), minimálně 415 dalších lidí bylo zraněno, zahynulo také nejméně 11 teroristů.
Mnozí odborníci pokládají útok na Buďonnovsk za rozhodující zvrat v událostech první čečenské války. Teroristy vynucené pozastavení ruské ofenzivy, které bylo později po jednáních s čečenskými představiteli prodloužené až do října, dalo oslabeným čečenským povstalcům čas vojensky se vzpamatovat a lépe se připravit na následnou partyzánskou protiofenzívu. Události v Buďonnovsku zároveň šokovaly ruskou veřejnost, vedly k silné kritice ruské vlády pokud zvýšenému odporu vůči čečenské válce. Všechny tyto aspekty nakonec přispěly k odchodu ruských vojsk z Čečenska.
Z dosud málo známého polního velitele sami Basajeva se po událostech v Buďonnovsku stal pro mnohé Čečenců národní hrdina, výrazně narostl jeho vojenský vliv mezi povstalci a později začal být považován za hlavního vůdce radikálního křídla čečenských separatistů. Během druhé čečenské války se stal organizátorem velkého počtu teroristických útoků včetně podobně závažných rukojmí krizí v r. 2002 v Moskvě a v r. 2004 v Beslanu. Basajev byl zabit pravděpodobně jednotkami ruské tajné služby v roce 2006.
30. června 1995 v důsledku ruských neúspěchů v bojích s teroristy odešli do výslužby ruský vicepremiér Nikolaj Jegorov, ředitel FSB Sergej Stapašin, ministr vnitra Viktor JERINOVÁ a gubernátor stavropolský kraj Jevgenij Kuzněcov.
V následujících letech po útoku bylo zabito i více než 30 dalších teroristů, kteří se ho zúčastnili, přes 20 jich bylo zadrženo a Stravľopolským soudem odsouzených na dlouholeté vězení. Mnoho z řadových účastníků teroristické akce se však zadržet nepodařilo nebo nebyly identifikován.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rukojemnícka kríza v Buďonnovsku na slovenské Wikipedii.