Slovenské komorné divadlo

Slovenské komorné divadlo v Martině je jednou z profesionálních činoherních scén v středoslovenském regionu.

Historie

Po roce 1918 zesílily úvahy o potřebě vytvoření profesionální divadelní scény na Slovensku. Původně se počítalo s transformací Slovenských spevokolu na profesionální těleso, nakonec však dostalo přednost založení Slovenského národního divadla v Bratislavě v roce 1921.

Až v roce 1944 dostali úvahy o vzniku profesionálního divadla v Martině reálnou podobu. Díky iniciativě lidí, jakými byli místopředseda Slovenského svazu ochotníků Jozef Marták, redaktor časopisu Naše divadlo Ivan Thurzo, správce Matice slovenské Jozef Cíger-Hronský, Gabriel Rapoš a herec a režisér Andrej Bagar se začala transformace Slovenského spevokolu a vzniká Slovenské komorní divadlo, sídlící v Národním domě.

První premiéra nově založeného divadla se uskutečnila 22. ledna 1944. Divadlo uvedlo Verhaerenovho Filipa II. v režii Andreje Bagara. Inscenace pro její protitotalitný a protiklerikálny charakter vyvolala skandál. Inscenace byla okamžitě zakázána a existence divadla byla vážně ohrožena. Státní subvence divadlu byly zastaveny a divadlo přežilo jen díky finanční podpoře Matice slovenské, tiskárně Neografia a jiných martinských firem. Během SNP se pod vedením Andreje Bagara formuje z divadla Frontové divadlo, které svou zájezdových činností a pestrým programem snažilo podpořit a posílit odvahu povstalců.

V druhé polovině 40. let divadlo naplno obnovuje svou činnost a jako interní režiséři zde začínají působit Ivan Kusý a Martin Hollý st.. V roce 1948 do divadla nastupuje i legenda slovenského herectví Jozef Kroner. Dne 29. srpna 1950 se vedení divadla rozhodlo o změně názvu divadla na Divadlo Slovenského národního povstání. Martinské divadlo však neslo tento název jen deset měsíců. Divadlo bylo přeneseno pod armádní správu a při příležitosti oslav dne Československé lidové armády, bylo roku 1951 přejmenováno na Armádní divadlo. V tomto období si v Martině mnozí herci odsluhovali povinnou základní vojenskou službu, mezi nimi např. i Karol Machata a jiní.

V 70. letech zde působil inscenační tandem - režisér Ľubomír Vajdička a scénograf Jozef Ciller, který společně vytvořili řadu inscenaci her slovenské a ruské klasiky . V 80. letech zde působil dramaturg Martin Porubjak, v 90. letech režisér Dodo Gombár.

1. srpna 1960 divadlo opět přešlo pod civilní správu a vrátilo se k názvu Divadlo Slovenského národního povstání, který divadlu zůstal až do sezony 2003/2004, když se vedení divadla rozhodlo při příležitosti 60 . výročí založení divadla vrátit k prapůvodního názvu Slovensku komorní divadlo.

V roce 1994 byla otevřena budova Studia, jako alternativní scény pro 178 diváků. Avšak během rozsáhlé rekonstrukce Národního domu je Studio jediným herním prostorem divadla.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovenské komorné divadlo na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Slovenské komorní divadlo v Martině; oficiální stránka