Přeskočit na obsah

ΦNIX

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ΦNIX
Čistě elektrické letadlo ΦNIX
Čistě elektrické letadlo ΦNIX
Určenílehký sportovní letoun
PůvodČesko
VýrobcePure flight solution
Vyvinuto z typuPhoenix U-15
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ΦNIX je elektrický celokompozitní dolnoplošný dvousedadlový lehký sportovní letoun vyvíjený a vyráběný konsorciem firem s názvem Pure flight solutionČesku, jehož členy jsou společnosti Sport Prop, Phoenix Air, MGM COMPRO a PEG[1]. Pohon tohoto letadla je čistě elektrický.[2][3]

Design a konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj elektrické verze letadla začal v září 2017.[4] Konstrukce letadla vychází z benzínové verze letadla Phoenix a z prvního elektrického dvousedadlového letadla Electra (první let 2011). ΦNIX je navržený dle nových pravidel EASA, tudíž splňuje limit 600 kg vzletové hmotnosti. Letadlo je dolnoplošník se sedadly vedle sebe a konstrukce podvozku je se zadním (ocasním) kolem. Na letadle lze vyměnit konce křídla a tím změnit rozpětí (11 m - 15 m). Kokpit má moderní digitální avioniku a kožené sedačky. Bezpečnost při letu zajišťuje balistický padák. Letadlo je celokompozitní konstrukce s použitím uhlíkových vláken (karbon, kompozit). Letadlo má díky unikátnímu designu výborné letové vlastnosti a dobrou klouzavost až 1:32.[2][3][5][6][7][8][9][10][4][11]

Baterie a nabíječky

[editovat | editovat zdroj]

Do letadla jsou instalovány Li-Ion baterie s celkovou kapacitou 35 kWh. Baterie jsou v letadle umístěny v křídle a pod přední kapotáží letadla místo motoru. ΦNIX bude dodáván se standardní on board nabíječkou Jan (lze zapojit do standardní sítě 230V). Dále budou vyráběny a prodávány nabíječky Andre pro rychlé nabíjení (lze zapojit do sítě 3x400/230V) a také supercharger Nikola, který bude schopen nabít letadlo ΦNIX za 20 minut do 85% kapacity baterie. Nabíječkou Nikola lze nabíjet také elektrické automobily s nabíjecím konektorem normalizovaným dle CHAdeMO nebo CCS2.[2][3][6][7][8][9][4][11]

Původ názvu ΦNIX

[editovat | editovat zdroj]

Φ – je řecké písmeno „“. Název vychází z původní benzínové verze Phoenix a zároveň z fyzikální veličiny elektrického potenciálu.[2][3]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]
ΦNIX

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 1 (pilot)
  • Kapacita: 1 pasažér (nebo druhý pilot)
  • Rozpětí křídel: 11 m nebo 15 m (36 ft 1 in nebo 49 ft 2,5 in)
  • Délka draku: 6,5 m (21 ft 4 in)
  • Maximální vzletová hmotnost: 600 kg (1322 lb)
  • Vrtule: za letu stavitelná, průměr 160 cm (5 ft 3 in)
  • Pohon: čistě elektrický
  • Výkon motoru: 60 kW
  • Baterie: Li-Ion, 35 kWh
  • Výdrž: 2,5 h
  • Nejlepší nabíjecí čas: 20 minut na 85% kapacity
  • Nejvyšší dosažená rychlost: 260 km/h; 162 mph (140 kn)
  • Cestovní rychlost: 160 – 200 km/h; 100 – 125 mph (86 – 108 kn)
  • Pádová rychlost: 65 km/h; 40 mph (35 kn)
  • Nejlepší klouzavost: 1:32 při 130 km/h; 81 mph (70 kn)
  1. PureFlight - About us. pure-flight.eu [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-20. 
  2. a b c d Ze sociálních síti Pure flight solution nebo přímo od Pure flight solution
  3. a b c d Oficiální webové stránky Pure flight solution [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-07. 
  4. a b c BAKER, Jason J. ΦNIX All electric aircraft revealed at AERO 2018 [online]. Seaplanemagazine, 2018-04-21 [cit. 2018-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-07. 
  5. Phoenic air - informace z webu [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. 
  6. a b MGM Compro - informace z webu [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. 
  7. a b PEG - informace z webu [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. 
  8. a b Informace získané na výstavě AERO Friedrischafen 2018 [online]. [cit. 2018-05-01]. Dostupné online. 
  9. a b ČTK - Farnborough. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK - České noviny [cit. 2018-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-11. 
  10. KUBÁTOVÁ, Zuzana. Seznam zprávy - peníze nebo život AERO 2018 [online]. 2018-05-10 [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. 
  11. a b SIGLER, Dean. The Second SmartFlyer Challenge 2018 [online]. Sustainable Skies, 2018-09-17 [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]