Šabinská kyselka
| Šabinská kyselka | |
|---|---|
.jpg) Šabinská kyselka v srpnu 2019 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Obec | Šabina |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′43″ s. š., 12°35′3″ v. d. |
| Parametry | |
| Teplota | 9 °C (1974)[1] 9,4 °C (2016)[2] |
| Vydatnost | 1,2 l/min (1974)[1] 1,4 l/min (2016)[2] |
| Mineralizace | 2682 mg/l (1974)[1] |
| Obsah CO2 | 1800 mg/l (1974)[1] 2550 mg/l (2016)[2] |
| Ostatní | |
| Typ | silně mineralizovaná studená kyselka[3] |
| Nadm. výška | 440 m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupná |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šabinská kyselka je volně přístupný minerální pramen v Šabině, v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.
Geografická poloha
[editovat | editovat zdroj]Minerálka vyvěrá jižně od obce Šabina v Sokolovské pánvi při severní hranici se Slavkovským lesem.[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Pramen Šabinské kyselky se nachází v silně podmáčeném olšovém lesíku u břehu nepojmenovaného potoka, pravostranného přítoku Ohře. Vyvěrá v nivních kamenitých až hlinito-kamenitých sedimentech, jejichž skalní podloží tvoří převážně svory krušnohorského krystalinika pokračující pod Sokolovskou pánev.[5] Leží pravděpodobně na poruchovém pásmu jižního okraje Oherského riftu. Pramen je jímán v betonové skruži, zapuštěné do hloubky 1 metru. Skruž je zakryta masivním betonovým poklopem s přepadovou trubkou.[6]
V okolním podmáčeném terénu vyvěrá několik dalších nezachycených pramenů.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pramen je známý od 18. století. Na popud vrchnosti byl proveden první odborný průzkum vody již v roce 1775. Kvalita minerálky byla tehdy přirovnávána k františkolázeňským minerálkám v Chebské pánvi, později na základě chemické analýzy z 20. století spíše ke kyselkám Mattoni a Korunní. V období mezi světovými válkami se kyselka stáčela do láhví a expedovala pod názvem Konradsquelle do okolních obcí, především do Sokolova. Roku 2003 byly provedeny opravy jímání a vybudován dřevěný povalový chodník.[6][7] Ten však později zchátral a musel být odstraněn. Kyselka je využívána pouze sporadicky místními obyvateli.
Vlastnosti a složení
[editovat | editovat zdroj]Teplota pramene mírně kolísá okolo 9 °C, celková mineralizace činí přibližně 2 700 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, dosahuje 2 500 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou chuť. Minerální voda má zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2) v hodnotě 78 mg/litr. Hodnota pH je 5,1–5,5.[1] Poslední rozbor byl proveden v roce 1992 a bylo zjištěno, že minerálka je bakteriologicky nezávadná a obsahuje stopová množství selenu, chromu, niklu, zinku, olova, mědi a kadmia.[8] O léčivých účincích kyselky nejsou žádné zprávy, z balneologicky významných složek je ve zvýšené míře přítomno lithium. Přestože se pod výtokem tvoří železité okry, je obsah železa nízký.[6] Podle rozboru Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem ze dne 22. srpna 2019 obsahuje kyselka 2,7 mg/litr železa.[9]
Přístupnost
[editovat | editovat zdroj]Minerální pramen je volně přístupný a je zakreslený v turistických mapách. Značená cesta k němu však nevede a chybí i směrovky. Najít lokalitu je poměrně složité, neboť pramen je ukrytý v hustém olšovém porostu. Z centra obce vede k prameni polní cesta při levém břehu nepojmenovaného potůčku. Vzdálenost od návsi v Šabině k prameni činí asi 750 m.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Šabina, s. 215–218.
- ↑ a b c Šabina [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 392–395.
- ↑ Šabinská kyselka [online]. Obec Šabina [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. Turistický portál Karlovarského kraje [cit. 2019-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-07.
- ↑ Šabinská kyselka na infopanelu v obci Šabina
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KARELOVÁ, Magdalena. Kam za živou vodou. 1. vyd. Brno: CPress, 2016. 176 s. ISBN 978-80-264-1010-2. S. 84.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šabinská kyselka na Wikimedia Commons - eStudánky.eu
- Šabinská kyselka na stránkách obce
