Úřední kniha

Úřední kniha je typ diplomatického materiálu označující knihy vedené v úřadech či kancelářích. Výraz vznikl v 19. století pro vymezení tohoto materiálu vůči listinám a aktům (spisům). Úřední knihy jsou zkoumány zpravidla diplomatikou („neúředními“ knihami se zabývá kodikologie, ovšem zájmy obou disciplín se mohou protínat).

Z hlediska užívání knih je lze rozdělit na ty používané pro vnitřní potřebu a pro vnější potřebu. Pro vnější potřebu mají svoji důležitost, protože poměrně záhy zápis do nich získává jistou důkazní hodnotu, u kanceláří znající římské právo potom zápis (intabulace) má plně dispozitivní funkci jako listina.

Forma

Zejména nejstarší knihy mohou mít formu rotulů (svitků), v průběhu se prosazuje forma kodexů. Zároveň se v novověku objevovala i praxe psát knihu na volné listy, s tím, že se počítalo s budoucím svázáním (k čemuž ale z různých důvodů nemuselo dojít, proto mohou mít úřední knihy podobu nijak se neodlišující od aktů).

Typologie

Podle instituce

• soudní kniha
• městská kniha
• cechovní kniha

Podle užití

• kniha měšťanských práv – městská kniha pro evidenci udělení práv měšťanovi
• smolná kniha – kniha pro záznam výpovědí na útrpném právu
• pozemková kniha
• kopiář (podobný případ je i tradiční kniha)
• lenní kniha
• matrika – veřejný seznam, nejčastěji jmen
• nekrologium – seznam zemřelých
• protokol
• kniha testamentů
• urbář – soupis poddanských povinností
• registra – seznam vydaných listin

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amtsbuch na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Úřední kniha v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
• Téma Úřední kniha v Polytematickém strukturovaném hesláři Národní technické knihovny

Autoritní data	NKC: ph128375 PSH: 5088 TDKIV: 000002186