Židovský hřbitov v Boskovicích: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 7. 8. 2012, 21:22

Židovský hřbitov v Boskovicích patří mezi tři největší hřbitovy v České republice. Pochází ze 17. století.

Hřbitov se nachází západně od centra Židovského města na severozápadním úpatí hradního vrchu. Na rozloze 14 528 metrů čtverečních se zde rozkládá přibližně 2500 hrobů. Hřbitov je obehnán zdí a v areálu rostou stromy.

Do areálu vedou dvě brány, první je pro veřejnost a druhou, která se nachází o něco výše a je směřována k centru města, vjížděly pohřební vozy. Od první brány vedou schody k obřadní síni, ze které se zachovalo jen postranní zdivo. Nejstarší náhrobky pocházejí z 2. poloviny 17. století.^[1]

Zdejším poutním místem je hrob rabína Samuela Ha-Leviho Kolina, mmj. autora komentářového díla Machacit hašekel. Na místě původní zerodované macevy byla v roce 2000 za finanční pomoci donátorů z USA osazena nová obsahující stručné údaje o Rebem. ^[2]

Reference

↑ Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.
↑ Fiedler, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8

Související články

Externí odkaz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.

[2] Fiedler, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8

[1]

[2]

@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 Do areálu vedou dvě [[brána|brány]], první je pro veřejnost a druhou, která se nachází o něco výše a je směřována k centru města, vjížděly pohřební vozy. Od první brány vedou schody k obřadní síni, ze které se zachovalo jen postranní zdivo. Nejstarší náhrobky pocházejí z 2. poloviny [[17. století]].<ref>Heřman, Jan. ''Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia''. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.</ref>
-Zdejším poutním místem býval [[hrob]] rabína Samuela Ha-Leviho Kolina, autora komentářového díla ''Machacit hašekel''<ref>Fiedler, Jiří. ''Židovské památky v Čechách a na Moravě''. 1. vyd. Praha: Sefer, 1992.  200 s. ISBN 80-900895-1-8</ref>
+Zdejším poutním místem je [[hrob]] rabína Samuela Ha-Leviho Kolina, mmj. autora komentářového díla ''Machacit hašekel''. Na místě původní zerodované macevy byla v roce 2000 za finanční pomoci donátorů z USA osazena nová obsahující stručné údaje o Rebem. <ref>Fiedler, Jiří. ''Židovské památky v Čechách a na Moravě''. 1. vyd. Praha: Sefer, 1992.  200 s. ISBN 80-900895-1-8</ref>
 == Reference ==