Přeskočit na obsah

Per rollam: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava, reference
m Robot: nahrazení šablony: ZOK
Řádek 1: Řádek 1:
'''''Per rollam''''' ([[Latina|lat.]], česky „oběžníkem“) označuje způsob rozhodování [[Statutární orgán|statutárního]] či jiného orgánu právnické osoby, které neprobíhá jako obvykle na shromáždění jeho členů, ale korespondenčně nebo prostřednictvím technických prostředků. České právo takovou možnost výslovně upravuje v případě [[Valná hromada|valných hromad]] obchodních společností, členských schůzí družstev a u shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek, není ale vyloučena i u dalších [[Právnická osoba|právnických osob]] ({{OZ|158 odst. 2}}).
'''''Per rollam''''' ([[Latina|lat.]], česky „oběžníkem“) označuje způsob rozhodování [[Statutární orgán|statutárního]] či jiného orgánu právnické osoby, které neprobíhá jako obvykle na shromáždění jeho členů, ale korespondenčně nebo prostřednictvím technických prostředků. České právo takovou možnost výslovně upravuje v případě [[Valná hromada|valných hromad]] obchodních společností, členských schůzí družstev a u shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek, není ale vyloučena i u dalších [[Právnická osoba|právnických osob]] ({{OZ|158 odst. 2}}).


Mimo valnou hromadu [[Společnost s ručením omezeným|společnosti s ručením omezeným]] lze tímto způsobem rozhodnout tehdy, jestliže to nevylučuje její společenská smlouva. Osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, zašle všem společníkům spolu s nutnými podklady návrh rozhodnutí a určí jim lhůtu k vyjádření. Nevyjádří-li se společník v dané lhůtě, např. nenavrhne-li jiné rozhodnutí, má se za to, že s návrhem nesouhlasí. Přijaté rozhodnutí je pak všem společníkům bez zbytečného odkladu oznámeno obdobným způsobem ({{ZOK|175–177}}). Podobná pravidla platí také pro rozhodnutí mimo valnou hromadu u [[Akciová společnost|akciové společnosti]], mimo členskou schůzi [[Družstvo|družstva]] a mimo zasedání shromáždění [[Společenství vlastníků jednotek|společenství vlastníků bytových jednotek]], ovšem s tím rozdílem, že rozhodování ''per rollam'' musí jejich stanovy vždy výslovně připouštět. U družstva takto nicméně nelze nikdy postupovat při rozhodování shromáždění delegátů a naopak v případě společenství vlastníků může korespondenční rozhodnutí proběhnout ještě tehdy, když není svolané shromáždění usnášeníschopné ({{ZOK|418–420 a § 652–655}} a {{OZ|1210–1214}}).
Mimo valnou hromadu [[Společnost s ručením omezeným|společnosti s ručením omezeným]] lze tímto způsobem rozhodnout tehdy, jestliže to nevylučuje její společenská smlouva. Osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, zašle všem společníkům spolu s nutnými podklady návrh rozhodnutí a určí jim lhůtu k vyjádření. Nevyjádří-li se společník v dané lhůtě, např. nenavrhne-li jiné rozhodnutí, má se za to, že s návrhem nesouhlasí. Přijaté rozhodnutí je pak všem společníkům bez zbytečného odkladu oznámeno obdobným způsobem ({{
#if: | {{
Citace Sbírky zákonů
|typ=zákon
|číslo=90
|částka=34
|titul=o obchodních společnostech a družstvech
|zkrácený titul=zákon o obchodních korporacích
|odkaz na titul=Zákon o obchodních korporacích
|datum schválení=2012-1-25
|zkratka=„ZOK“
|datum vydání=2012-3-22
|mvčr_zákon=24085
|mvčr_částka=6145
|paragraf=175–177
|odstavec=
|lokace=
|datum_aktualizace=ne
}} | {{
#if: 175–177 |§ 175–177 }}{{
#if: | odst.  }}{{
#if: |, }} [[Zákon o obchodních korporacích|ZOK]]
}}). Podobná pravidla platí také pro rozhodnutí mimo valnou hromadu u [[Akciová společnost|akciové společnosti]], mimo členskou schůzi [[Družstvo|družstva]] a mimo zasedání shromáždění [[Společenství vlastníků jednotek|společenství vlastníků bytových jednotek]], ovšem s tím rozdílem, že rozhodování ''per rollam'' musí jejich stanovy vždy výslovně připouštět. U družstva takto nicméně nelze nikdy postupovat při rozhodování shromáždění delegátů a naopak v případě společenství vlastníků může korespondenční rozhodnutí proběhnout ještě tehdy, když není svolané shromáždění usnášeníschopné ({{
#if: | {{
Citace Sbírky zákonů
|typ=zákon
|číslo=90
|částka=34
|titul=o obchodních společnostech a družstvech
|zkrácený titul=zákon o obchodních korporacích
|odkaz na titul=Zákon o obchodních korporacích
|datum schválení=2012-1-25
|zkratka=„ZOK“
|datum vydání=2012-3-22
|mvčr_zákon=24085
|mvčr_částka=6145
|paragraf=418–420 a § 652–655
|odstavec=
|lokace=
|datum_aktualizace=ne
}} | {{
#if: 418–420 a § 652–655 |§ 418–420 a § 652–655 }}{{
#if: | odst.  }}{{
#if: |, }} [[Zákon o obchodních korporacích|ZOK]]
}} a {{OZ|1210–1214}}).


Rozhodování ''per rollam'' může kromě písemné korespondence probíhat např. [[e-mail]]em nebo prostřednictvím [[videokonference]], způsob vždy záleží na konkrétním zakladatelském právním jednání dané právnické osoby.<ref>Lavický, P. a kol. ''Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, str. 814.</ref> Jestliže je ale nutné, aby rozhodnutí jejího statutárního orgánu bylo osvědčeno [[Veřejná listina|veřejnou listinou]], např. [[Notářský zápis|notářským zápisem]], musí být i vyjádření každého jeho člena podáno ve formě veřejné listiny (u společníka společností s ručením omezeným postačí [[úředně ověřený podpis]]<ref>Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 7 Cmo 455/2014, publikováno v časopise Obchodněprávní revue č. 5/2015, str. 146.</ref>).
Rozhodování ''per rollam'' může kromě písemné korespondence probíhat např. [[e-mail]]em nebo prostřednictvím [[videokonference]], způsob vždy záleží na konkrétním zakladatelském právním jednání dané právnické osoby.<ref>Lavický, P. a kol. ''Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, str. 814.</ref> Jestliže je ale nutné, aby rozhodnutí jejího statutárního orgánu bylo osvědčeno [[Veřejná listina|veřejnou listinou]], např. [[Notářský zápis|notářským zápisem]], musí být i vyjádření každého jeho člena podáno ve formě veřejné listiny (u společníka společností s ručením omezeným postačí [[úředně ověřený podpis]]<ref>Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 7 Cmo 455/2014, publikováno v časopise Obchodněprávní revue č. 5/2015, str. 146.</ref>).

Verze z 20. 4. 2017, 16:12

Per rollam (lat., česky „oběžníkem“) označuje způsob rozhodování statutárního či jiného orgánu právnické osoby, které neprobíhá jako obvykle na shromáždění jeho členů, ale korespondenčně nebo prostřednictvím technických prostředků. České právo takovou možnost výslovně upravuje v případě valných hromad obchodních společností, členských schůzí družstev a u shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek, není ale vyloučena i u dalších právnických osob (§ 158 odst. 2 OZ).

Mimo valnou hromadu společnosti s ručením omezeným lze tímto způsobem rozhodnout tehdy, jestliže to nevylučuje její společenská smlouva. Osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, zašle všem společníkům spolu s nutnými podklady návrh rozhodnutí a určí jim lhůtu k vyjádření. Nevyjádří-li se společník v dané lhůtě, např. nenavrhne-li jiné rozhodnutí, má se za to, že s návrhem nesouhlasí. Přijaté rozhodnutí je pak všem společníkům bez zbytečného odkladu oznámeno obdobným způsobem (§ 175–177 ZOK). Podobná pravidla platí také pro rozhodnutí mimo valnou hromadu u akciové společnosti, mimo členskou schůzi družstva a mimo zasedání shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek, ovšem s tím rozdílem, že rozhodování per rollam musí jejich stanovy vždy výslovně připouštět. U družstva takto nicméně nelze nikdy postupovat při rozhodování shromáždění delegátů a naopak v případě společenství vlastníků může korespondenční rozhodnutí proběhnout ještě tehdy, když není svolané shromáždění usnášeníschopné (§ 418–420 a § 652–655 ZOK a § 1210–1214 OZ).

Rozhodování per rollam může kromě písemné korespondence probíhat např. e-mailem nebo prostřednictvím videokonference, způsob vždy záleží na konkrétním zakladatelském právním jednání dané právnické osoby.[1] Jestliže je ale nutné, aby rozhodnutí jejího statutárního orgánu bylo osvědčeno veřejnou listinou, např. notářským zápisem, musí být i vyjádření každého jeho člena podáno ve formě veřejné listiny (u společníka společností s ručením omezeným postačí úředně ověřený podpis[2]).

Reference

  1. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, str. 814.
  2. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 7 Cmo 455/2014, publikováno v časopise Obchodněprávní revue č. 5/2015, str. 146.