Wilhelm Gustloff (loď): Porovnání verzí
online |
oprava dle dodaného zdroje, odstranění POV, kolegu Thomas62 vyzývám, aby needitoval články o historii, neboť co editace, to perla (např. že cílem Říjnové revoluce bylo svrhnout vládu Mikuláše II.!!!) |
||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
== Potopení == |
== Potopení == |
||
Neštěstí lodi spočívalo v přebytku kapitánů, kteří byli hned čtyři, ve špatně vybrané trase, která vedla skrze ponorkové trasy, v nevyhovujícím záchranném vybavení a v nedostatečném doprovodu sestávajícím se pouze z jedné lodi: |
Neštěstí lodi spočívalo v přebytku kapitánů, kteří byli hned čtyři, ve špatně vybrané trase, která vedla skrze ponorkové trasy, v nevyhovujícím záchranném vybavení a v nedostatečném doprovodu sestávajícím se pouze z jedné lodi: torpédovky [[Löwe]]. Loď nekřižovala a plula osvětlena. Loď dostala celkem tři zásahy (příď, strojovna, prostor lodního bazénu) krátce po 21. hodině. Spousta lidí byla zabita přímo torpédy (ze 373 ženských pomocnic ubytovaných v místě jednoho zásahu se zachránily jen tři) či se utopila po uzavření příďových přepážek. Loď se okamžitě začala potápět a na palubě propukla panika. Jeden záchranný člun byl spuštěn poloprázdný, jednomu se přetrhlo lano, takže svou posádku vysypal do moře, třetí se rozbil o bok lodi. Ačkoliv měly přednost ženy a děti, většinu zachráněných tvořili muži. Přežili i všichni čtyři kapitáni. Byl velmi chladný den s teplotami v rozmezí -10 až -18 °C. Teplota vody nebyla vyšší než 4 °C. Mnoho lidi umrzlo nebo zemřelo následkem teplotního šoku. Necelých padesát minut po zásahu se loď potopila do hloubky 45 metrů. Okamžitě k vraku vyrazily záchranné lodě. |
||
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0665, Oslo, "Wilhelm Gustloff".jpg|thumb|Záď lodi]] |
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0665, Oslo, "Wilhelm Gustloff".jpg|thumb|Záď lodi]] |
||
Řádek 60: | Řádek 60: | ||
* [[Torpédový člun]] T 36: 563 zachráněných |
* [[Torpédový člun]] T 36: 563 zachráněných |
||
* |
* Torpédový člun Löwe: 472 zachráněných |
||
* Minolovka M 387: 98 zachráněných |
* Minolovka M 387: 98 zachráněných |
||
* Minolovka M 375: 43 zachráněných |
* Minolovka M 375: 43 zachráněných |
||
Řádek 69: | Řádek 69: | ||
* Hlídková loď 1703: 1 zachráněný (kojenec, poslední zachráněný) |
* Hlídková loď 1703: 1 zachráněný (kojenec, poslední zachráněný) |
||
Kapitán Henigst se svým křižníkem [[Admiral Hipper (1935)|Admiral Hipper]] (1500 uprchlíků) zpočátku pomalu projížděl mezi záchrannými čluny a vyzvedával co nejvíce ztroskotanců, ale kvůli hrozícímu ponorkovému nebezpečí po chvíli zvýšil rychlost a nabral původní směr. Vlna z jeho lodi převrátila část záchranných člunů. Na místě ponechal svůj doprovod, torpédovku [[T 36]].<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Bruttar |
| příjmení = Bruttar |
||
| jméno = Prit |
| jméno = Prit |
Verze z 17. 6. 2014, 11:41
MV Wilhelm Gustloff byla německá osobní loď, patřící nacistické organizaci Kraft durch Freude, pojmenovaná podle švýcarského nacistického politika Wilhelma Gustloffa. 30. ledna 1945 byla torpédována sovětskou ponorkou S-13 (kapitán Alexander Marinesko), když byla přeplněna uprchlíky z východního Pruska. O život při tom přišlo přibližně 9000 cestujících a členů posádky.[1] Jednalo se tak o největší počet obětí potopení jedné lodi v historii mořeplavby. Výzkumem okolo lodi se zabývá německý historik Heinz Schön.
Před katastrofou
Před Válkou sloužil Gustloff jako beztřídní rekreační loď (vyjma kapitánské kajuty a kajuty pro Roberta Leye se na palubě nacházely jen kajuty jedné třídy) pro organizaci Kraft durch Freude, kdy se s ní pořádaly levné výlety do Norska či Švédska. Kapacita cca 1400 výletníků. Při referendu o anšlusu Rakouska loď posloužila jako plovoucí volební místnost pro Rakušany žijící v Anglii. Čtyři dny před válkou byla převelena k transportu vojska, následně sloužila jako plovoucí lazaret. Od listopadu 1940 zakotvila v Gdaňsku ve funkci plovoucích kasáren 2. školní ponorkové divize (2. Unterseeboot-Lehrdivision). Ke konci války, těsně před svou katastrofou, byla určena k transportu vojska a zároveň pruských uprchlíků. Vyplouvala z polského přístavu Gdyně a mířila do Kielu. Při zápisu k plavbě bylo registrováno 6050 pasažérů, po několika prvních dnech však došel papír k další registraci. Konečné číslo dle historika Heinze Schöna bylo stanoveno na 10 582 lidí.
Z toho:
- 8956 válečných uprchlíků
- 173 členů posádky
- 918 vojáků 2. Unterseeboot-Lehrdivision
- 373 vojenských pomocnic
- 162 zraněných vojáků
Potopení
Neštěstí lodi spočívalo v přebytku kapitánů, kteří byli hned čtyři, ve špatně vybrané trase, která vedla skrze ponorkové trasy, v nevyhovujícím záchranném vybavení a v nedostatečném doprovodu sestávajícím se pouze z jedné lodi: torpédovky Löwe. Loď nekřižovala a plula osvětlena. Loď dostala celkem tři zásahy (příď, strojovna, prostor lodního bazénu) krátce po 21. hodině. Spousta lidí byla zabita přímo torpédy (ze 373 ženských pomocnic ubytovaných v místě jednoho zásahu se zachránily jen tři) či se utopila po uzavření příďových přepážek. Loď se okamžitě začala potápět a na palubě propukla panika. Jeden záchranný člun byl spuštěn poloprázdný, jednomu se přetrhlo lano, takže svou posádku vysypal do moře, třetí se rozbil o bok lodi. Ačkoliv měly přednost ženy a děti, většinu zachráněných tvořili muži. Přežili i všichni čtyři kapitáni. Byl velmi chladný den s teplotami v rozmezí -10 až -18 °C. Teplota vody nebyla vyšší než 4 °C. Mnoho lidi umrzlo nebo zemřelo následkem teplotního šoku. Necelých padesát minut po zásahu se loď potopila do hloubky 45 metrů. Okamžitě k vraku vyrazily záchranné lodě.
Přibližná bilance zachráněných:
- Torpédový člun T 36: 563 zachráněných
- Torpédový člun Löwe: 472 zachráněných
- Minolovka M 387: 98 zachráněných
- Minolovka M 375: 43 zachráněných
- Minolovka M 341: 37 zachráněných
- Parník Gottingen: 28 zachráněných
- Torpedofangboot TF 19: 7 zachráněných
- Fregata Gotland: 2 zachránění
- Hlídková loď 1703: 1 zachráněný (kojenec, poslední zachráněný)
Kapitán Henigst se svým křižníkem Admiral Hipper (1500 uprchlíků) zpočátku pomalu projížděl mezi záchrannými čluny a vyzvedával co nejvíce ztroskotanců, ale kvůli hrozícímu ponorkovému nebezpečí po chvíli zvýšil rychlost a nabral původní směr. Vlna z jeho lodi převrátila část záchranných člunů. Na místě ponechal svůj doprovod, torpédovku T 36.[2]
Rozpory
Potopení lodi provází rozpory: na jednu stranu se jedná o jeden z největších masakrů civilního obyvatelstva (odhaduje se až 3000 mrtvých dětí), na stranu druhou se na palubě nalézala i ponorková posádka přepravovaná na místo bojového určení. Loď měla navíc status válečného plavidla a dokonce byla vyzbrojena protiletadlovými kanóny (byť se tvrdí, že byly nefunkční). Dlouhou dobu se o této události nesmělo mluvit, nebo byly odmítány debaty na toto téma, takže téma katastrofy zneužili pravicoví extrémisté.
Zpracování
- 1959 – Frank Wisbar natočil film Nacht fiel über Gotenhafen
- 2002 – německý prozaik Günter Grass (držitel Nobelovy ceny za literaturu) otevřel po zveřejnění svého románu Jako rak (nebo Račí pochod) veřejnou diskuzi
- 2008 – německý režisér Joseph Vilsmaier natočil televizní film Zkáza lodi Gustloff
Reference
- ↑ Poslední plavba lodi Wilhelm Gustloff
- ↑ BRUTTAR, Prit. Battleground Prussia: The Assault on Germany's Eastern Front 1944-45. Oxford: Osprey Publishing, 2010. 484 s. Dostupné online. ISBN 978 1 78096 465 2. Kapitola Hannibal - The Baltic Evacuation Begins, s. 227. (anglicky)
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- (anglicky) Fotogalerie, poloha vraku
- (rusky) fotografie lodi na novinovém výstřižku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Gustloff na Wikimedia Commons