Tar (informatika)
tar (zkratka z anglického tape archiver neboli páskový archivovač) je souhrnný název jednak pro souborový formát sloužící k uložení mnoha jednotlivých souborů, jednak pro jednoúčelové programy, které s tímto formátem pracují. Formát samotný vznikl v počátcích Unixu a až později byl standardizován v rámci normy POSIX. Původně pomáhal při archivaci souborů na páskových jednotkách, ale později se jeho užívání rozšířilo a dnes je používán zkrátka tam, kde je vhodné pro účely distribuce či archivace sloučit více souborů do jednoho tak, aby se zachovaly informace o adresářové struktuře, přístupových právech a dalších atributech, které běžně souborový systém obsahuje.
Přípony archivů a způsoby komprese
Obvykle se pro tarové archivy používá přípona '.tar'. Velmi často jsou ovšem tyto soubory po zpracování tarem ještě předány kompresnímu programu, nejčastěji Gzip, Bzip2, compress či LZMA a pak se pro indikaci použitého kompresního programu používá dvojitá přípona, tedy například .tar.gz nebo .tar.bz2. Z doby používání souborového systému FAT16, kdy bylo možné používat jen jednu třípísmennou příponu, navíc přežívají zkrácené přípony, například .tgz. .taz či .tlz.
způsob komprese | plná přípona | zkrácená přípona |
Gzip | .tar.gz | .tgz |
bzip2 | .tar.bz2 | .tbz i .tb2 |
compress | .tar.Z | .taz |
LZMA | .tar.lzma | .tlz |
xz | .tar.xz | .txz |
Běžné verze programu tar (například BSD a GNU) mají přepínače -z
(pro gzip) a -j
(pro bzip2), při jejichž použití program sám provede hned po zabalení kompresi.
CHYBA: {{Wikiknihy}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „kategorie“, „kniha“.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku tar (file format) na anglické Wikipedii.