Dolský mlýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolský mlýn
Dolský mlýn na podzim
Dolský mlýn na podzim
Poloha
AdresaKamenická Stráň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky102346 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolský mlýn (německy Grundmühle)[1] leží v Národním parku České Švýcarsko[2] poblíž soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, asi 1,2 km východně od Kamenické Stráně v okrese Děčín, do jejíhož katastru též přísluší. Zřícenina starobylého mlýna, je chráněná jako kulturní památka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dolský mlýn na kresbě Augusta Frinda

První písemné zmínky o mlýnu pocházejí z roku 1573. Jednalo se o trojkolový mlýn, přičemž dvě kola poháněla mlecí zařízení a třetí pilu. Od konce třicetileté války patřil k bynoveckému panství, v roce 1696 ho odkoupil mlynář Jan Kryštof Pohl. V majetku rodu Pohlů zůstal až do roku 1910.[3] Ti jej několikrát přestavovali, v roce 1727 barokně, později pak ještě v letech 1819 a 1845. Vzhledem k tomu, že Kamenice byla využívána k splavování dřeva, nemohli majitelé v tomto období odvádět vodu do náhonu a tudíž nemohli mlít. Toto bylo majitelům kompenzováno udělením práva k vaření piva a pálení lihu v roce 1888.[3]

Okolí Dolského mlýnu také ožilo turistickým ruchem poté, co byla roku 1881 zahájena přeprava na lodičkách ve Ferdinandově soutěsce mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem. Mlýn, v té době nazývaný Grundmühle, se stal oblíbeným výletním hostincem a turistickou destinací.[3] Mlýn byl po roce 1945 opuštěn a od té doby chátrá. Budova už je jen torzo z obvodových zdí. Po ostatních staveních zbyly už jen základy.

Lokalitě se dostalo ochrany až se vznikem národního parku a teprve v roce 2007 byl mlýn vyhlášen kulturní památkou.[3]

Vodní kolo

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Kdysi v hluboké minulosti prý odešel jediný syn majitelů mlýna do světa na zkušenou. Celkem se mu dařilo a stal se zámožným člověkem. Po mnoha letech se rozhodl, že navštíví své rodiče. Než dojel k mlýnu, zastavil se v místní hospodě, kde vyjevil svůj plán, přijít do mlýna jako neznámý pocestný a nechat se poznat až ráno.

První část plánu vyšla. Mlynář s manželkou neznámého a zarostlého muže ubytovali, aniž poznali, že se jedná o jejich vlastního syna. Protože jim za nocleh nabídl vysoký obnos, pochopili, že mají před sebou bohatého člověka. Touha po jeho penězích jim vnukla myšlenku na zločin, kterou následně zrealizovali. V noci pocestného zavraždili, oloupili a jeho mrtvolu zahrabali. Další den přijel do mlýna sedlák, aby se poptal, jak dopadlo setkání syna s rodiči. Teprve teď oběma došlo, čeho se dopustili. Mlynář se oběsil a jeho žena skončila svůj život ve vodě mlýnského náhonu.[3]

Ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Mlýn je možno ve své funkční podobě spatřit ve filmové pohádce Pyšná princezna z roku 1952, kde je záběr na celé stavení i s náhonem. Později se mlýn už ve velmi zchátralé podobě objevil v řadě dalších filmů jako Peklo s princeznou, Ztracený princ, Čertova nevěsta, Pravý rytíř. Nejnověji se mlýn objevil ve fantasy seriálu Kolo času (2021).[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dolský mlýn; Grundmühle [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  2. Seznam. Národní park České Švýcarsko [online]. mapy.cz [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. 
  3. a b c d e KNORR, Ivan. Mlýn jako z pohádky. Země světa. 3.5.2022, roč. 21, čís. 5, s. 60–61. Dostupné online. 
  4. Filmová místa: Americký seriál Kolo času se natáčel v pohádkovém Dolském mlýně [online]. denik.cz, 2022-01-30 [cit. 2023-02-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[1][editovat | editovat zdroj]

  1. HAINCOVÁ, Jitka; LISÁ, Hana; LUKEŠOVÁ, Hana, a SLÁMOVÁ Lenka. Zírej na ten kraj. 2, Toulky se čtenáři Ústeckým krajem. V Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2022. ISBN 978-80-7055-273-5. S. 8.