Zengő

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zengő
Rozhledna Zengő
Rozhledna Zengő

Vrchol682 m n. m.
Poloha
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
PohoříMecsek
Souřadnice
Zengő
Zengő
Horninavápenec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zengő (chorvatsky Zenka) je hora v župě Baranya na jihu Maďarska. S výškou 682 m n. m. je nejvyšším vrcholem pohoří Mecsek. Na vrcholu hory se nachází betonová rozhledna z roku 1978 a nedaleko ní zřícenina středověkého hradu Zengővár. Hora je populárním turistickým cílem, hlavním východištěm k ní je městečko Pécsvárad. Nachází se zde hojně navštěvovaný hrob cestovatele a popularizátora vědy Pála Rockenbauera, na úpatí leží vesnice Zengővárkony proslavená muzeem kraslic a zámek Püspökszentlászló s arboretem, pojmenovaný podle toho, že sem rád jezdíval na hony král svatý Ladislav.

Původně se hora jmenovala Vashegy (Železná hora), současný název znamená v maďarštině „znějící“. Je odvozen od naříkavých zvuků, které se zde za větrného počasí ozývají. Podle místní legendy se hora každoročně na Květnou neděli otevírá a dají se v ní nabrat poklady. Jedna chudá žena z okolí údajně při vynášení cenností zapomněla uvnitř své dítě a hora se uzavřela, od té doby je sem chodí hledat a bývá slyšet její zoufalý křik.[1]

Hora je součástí chráněné oblasti Východní Mecsek. Je tvořena vápencem z období jury, porostlá dubovým, habrovým a kaštanovníkovým lesem, žije zde orel křiklavý a vrápenec velký, na svazích roste koniklec velkokvětý, vstavač opička, Doronicum hungaricum a vzácný poddruh pivoňky lékařské Paeonia officinalis subsp. banatica. V roce 2004 se objevil návrh postavit na Zengő radarovou základnu NATO, který padl kvůli protestům ochránců přírody i místních obyvatel. V hnutí proti radaru se výrazně angažoval László Sólyom, později zvolený maďarským prezidentem.[2]

Hora je známá díky lidovému zvyku zvanému Bárányles, kdy na Velikonoce vyrážejí muži z nedaleké obce Hosszúhetény na noční pouť na vrchol a rozdělají zde vatru. Tradice je poděkováním místní rodiny Boczů za záchranu svého předka, který zde ve vánici zabloudil a málem umrzl, když potkal Krista s beránkem a ten mu pomohl najít cestu. Na místě události byl pak vztyčen kříž, k němuž se za první světové války chodili muži modlit, aby se vrátili z vojny živí.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mecsek, a legendák földje. Life.hu. www.life.hu [online]. [cit. 2017-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-15. 
  2. Vilmos Heiszler: Maďarsko má „zeleného“ prezidenta. Listy 4/2005
  3. Brauchwiki. www.brauchwiki.de [online]. [cit. 2017-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-07. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]