Pivoňka lékařská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPivoňka lékařská
alternativní popis obrázku chybí
Pivoňka lékařská
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleďpivoňkovité (Paeoniaceae)
Rodpivoňka (Paeonia)
Binomické jméno
Paeonia officinalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pivoňka lékařská (Paeonia officinalis) je léčivá rostlina z čeledi pivoňkovitých (Paeoniaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dorůstá výšky 35 – 50 (60) cm. Stonek je v mládí huňatý, později olysává. Listy jsou trojčetné s hluboce dělenými laloky, segmenty eliptické až opakvejčité. Horní strana listu je lysá, spodní strana může být huňatá nebo u některých pěstovaných klonů lysá. Květy (Ø 9–13 cm) bývají obvykle růžové, fialové až purpurově červené, nitky červené, pestíky 2 – 3 (hnědě) plstnaté. Zahradní odrůdy jsou často plnokvěté.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v několika poddruzích v jižním Švýcarsku, Rakousku, Francii, Španělsku a na Istrijském poloostrově, Albánii, Chorvatsku a Itálii.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Pěstovala se jako okrasná a léčivá rostlina ve středověku. Plnokvěté kultivary byly známé již před rokem 1554. Do 19. století, před dovezením plnokvětých pivoněk z Číny, byla získána celá řada zahradních kultivarů. Zachovávají si časné kvetení, rozkvétají asi 14 dní před kultivary P. lactiflora. Tmavě červeně kvetoucí formy byly hojně využívány pro křížení s P. lactiflora (viz str.).

Běžněji se pěstují následující kultivary pivoňky lékařské:

  • 'Alba Plena' plná bílá, v poupěti slabě růžová
  • 'Anemoniflora Rosea' drobnější rostlina s červenými květy, japonská (= P. anemoniflora (Hook.) hort.
  • 'Rosea Plena' růžová, plná
  • 'Rubra Plena' velké, červené plné květy

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Vhodné je pro ni umístění na slunném stanovišti, nejvýše v polostínu. Starší rostliny nesnáší přesazování. Je náročná na živiny v půdě, půda má být lehká, neutrální. Množí se roubováním na kořeny semenáčků či P. lactiflora, odkopky či hřížením. Velká kolekce pivoněk je v Botanické zahradě hl.m. Prahy[1] a v botanické zahradě BU ČAV v Průhonicích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]