Pivoňka lékařská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPivoňka lékařská
alternativní popis obrázku chybí
Pivoňka lékařská
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď pivoňkovité (Paeoniaceae)
Rod pivoňka (Paeonia)
Binomické jméno
Paeonia officinalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pivoňka lékařská (Paeonia officinalis L.) je léčivá rostlina z čeledi pivoňkovitých (Paeoniaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dorůstá výšky 35 – 50 (60) cm. Stonek je v mládí huňatý, později olysává. Listy jsou trojčetné s hluboce dělenými laloky, segmenty eliptické až opakvejčité. Horní strana listu je lysá, spodní strana může být huňatá nebo u některých pěstovaných klonů lysá. Květy (Ø 9–13 cm) bývají obvykle růžové, fialové až purpurově červené, nitky červené, pestíky 2 – 3 (hnědě) plstnaté. Zahradní odrůdy jsou často plnokvěté.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v několika poddruzích v jižním Švýcarsku, Rakousku, Francii, Španělsku a na Istrijském poloostrově, Albánii, Chorvatsku a Itálii.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Pěstovala se jako okrasná a léčivá rostlina ve středověku. Plnokvěté kultivary byly známé již před rokem 1554. Do 19. století, před dovezením plnokvětých pivoněk z Číny, byla získána celá řada zahradních kultivarů. Zachovávají si časné kvetení, rozkvétají asi 14 dní před kultivary P. lactiflora. Tmavě červeně kvetoucí formy byly hojně využívány pro křížení s P. lactiflora (viz str.).

Běžněji se pěstují následující kultivary pivoňky lékařské:

  • 'Alba Plena' plná bílá, v poupěti slabě růžová
  • 'Anemoniflora Rosea' drobnější rostlina s červenými květy, japonská (= P. anemoniflora (Hook.) hort.
  • 'Rosea Plena' růžová, plná
  • 'Rubra Plena' velké, červené plné květy

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Vhodné je pro ni umístění na slunném stanovišti, nejvýše v polostínu. Starší rostliny nesnáší přesazování. Je náročná na živiny v půdě, půda má být lehká, neutrální. Množí se roubováním na kořeny semenáčků či P. lactiflora, odkopky či hřížením. Velká kolekce pivoněk je v Botanické zahradě hl.m. Prahy[1] a v botanické zahradě BU ČAV v Průhonicích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]