Zemětřesení v Calaiské úžině 1382
| Datum | 21. května 1382 |
|---|---|
| Síla | 5,8–6 Ms |
| Hloubka | 25-30 km |
| Epicentrum | 51°20′24″ s. š., 2° v. d. |
| Zasažené země | Kent, Anglie Belgie |
| Max. intenzita | VII–VIII |
| Oběti | neznámé |
 | |
Zemětřesení v Calaiské úžině nastalo 21. května 1382 v 15:00 místního času. Bylo o síle 6 stupňů magnitudy a jeho intenzita se pohybovala mezi stupni 7-8 Mercalliho stupnice. Podle záznamů škod bylo epicentrum přímo v Calaiské úžině. Zemětřesení zanechalo škody především na jihovýchodě Anglie a v oblasti Nizozemí. Zemětřesení přerušilo synodu v Londýně, která se částečně sešla, aby prozkoumala náboženské spisy Johna Viklefa, která se stala známou jako Zemětřesná synoda.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Geologické struktuře východní části Lamanšského průlivu dominuje trendová hranice mezi horninami, deformovanými variskou orogenezí a stabilnějším londýnsko-brabantským masivem, známým jako Severní variská tahová fronta. Londýnsko-brabantský masiv byl navrhovaným místem pro několik historických zemětřesení, včetně události v roce 1382.
Škody[editovat | editovat zdroj]
V Anglii byly zaznamenány rozsáhlé škody v Canterbury, především na Opatství v Canterbury a Canterburské katedrále, kde spadla celá kostelní věž. V Kentu, ve městě Hollingbourne, byl poničen zámek a kostel. V Londýně byla poničena Stará katedrála sv. Pavla a Westminsterské opatství.
V Nizozemí byla poničena města Ypry, Bruggy, Lutych a Gent.
Záznamy o zraněných a obětech žádné neexistují.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1382 Dover Straits earthquake na anglické Wikipedii.