Zdravotní péče v Ghaně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Logo Národního systému zdravotního pojištění

Zdravotní péče v Ghaně prošla během historie řadou proměn. V před koloniálním období poskytovali primární péči tradiční vesničtí kněží, duchovní a bylinkářky.[1] I v 21. století přetrvává tradiční léčitelství, a to především ve venkovských oblastech Ghany. V postkoloniálním období vláda podnikla několik intervencí do systému zdravotní péče. Tyto snahy o reformu vyvrcholily přijetím Národního systému zdravotního pojištění (NHIS). Tento systém usiluje o zlepšení přístupu ke zdravotní péči pro všechny Ghaňany a zajišťuje také zdravotní pojištění.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nemocnice v Kumasí se zdravotnickým personálem, 1957

V roce 1874 byla Ghana oficiálně prohlášena britskou kolonií. V Ghaně hrozilo evropským kolonistům vysoké nebezpečí infekčních nemocí. To vedlo Britskou koloniální správu k založení ministerstva zdravotnictví, které mělo v oblasti zavést formální lékařský systém, včetně laboratorního odboru zaměřeného na výzkum, lékařského odboru se sítí nemocnic a klinik a sanitárního odboru pro veřejné zdraví. Zdravotní péče se soustředila do britských měst. Kromě těchto nemocnic a klinik s britským zdravotnickým personálem, byly do těchto měst distribuovány i léky proti malárie, které měly být poskytovány britským kolonistům a prodávány místnímu obyvatelstvu.[3]

První dáma Spojených států amerických Pat Nixonová během své návštěvě v nemocnici v Ghaně, 1972

Světová zdravotnická organizace a Dětský fond OSN poskytovaly další peníze a podporu na poskytování moderní zdravotní péče v Ghaně.[3] Obě organizace nabízeli finanční a technickou pomoc při odstraňování nemocí a zlepšování zdravotních norem.[1] Tyto organizace ani britské instituce neuznávaly postupy tradičního léčitelství a křesťanští misionáři ve venkovských oblastech proti nim vystupovali. Přesto tito tradiční léčitelé i nadále zůstávali důležitými poskytovateli zdravotní péče, zejména právě ve venkovských oblastech, kde se nacházelo málo klinik.[4]

Poté co se Ghana stala v roce 1957 dominiem v rámci Commonwealthu a získala tak částečnou nezávislost, ghanský předseda vlády Kwame Nkrumah prosazoval novou zdravotnickou a vzdělávací politiku, jejímž cílem bylo více zpřístupnit lékařské služby. Přesto zůstávaly kliniky i nadále především městskou záležitostí. V té době působilo 76 % lékařů ve městech, která obývalo pouze 23 % obyvatel Ghany.[3]

Ingredience pro přípravu tradiční medicíny

Zdravotní programy byly financovány výhradně obecnými daněmi, takže kdokoliv mohl bezplatně obdržet lékařské ošetření v kterékoliv z vládních nemocnic. Pracovníci odpovědní za veřejné zdraví měli provádět inspekce na pracovištích s cílem vyhodnotit jejich čistotu, aby tak zajistili, že všichni občané budou žít a pracovat v bezpečném prostředí. Vzhledem k bezplatné veřejné zdravotní péči a dalším velkým vládním výdajům se Ghana dostala do ekonomických potíží. Klesající tržní ceny jejich hlavních vývozních komodit ještě více zatížili ghanskou ekonomiku.[5]

Po odchodu Nkrumaha z úřadu prezidenta v roce 1966 se následující vlády rozhodly seškrtat rozpočet. Aby byl dopad sníženého financování veřejného zdravotnictví menší, byla v roce 1969 zavedena vyhláška o nemocničních poplatcích (Hospital Fees Decree) a v roce 1970 stejnojmenný zákon (Hospital Fees Act). I přes snížení vládních výdajů se ekonomická situace v zemi zhoršovala, stejně jako zdravotní služby. V 80. letech 20. století bylo mnoho sociálních služeb, včetně zdravotní péče, nedostatečné s nemožností poskytovat adekvátní péči a léky navzdory skutečnosti, že zdravotní péče byla v Ghaně prakticky bezplatná.[6]

Nemocnice v Kumasi

V roce 1981 se situace ve zdravotnictví natolik zhoršila, že v nemocnicích chyběly základní zásoby a množství zdravotnického personálu odcházelo do zahraničí.[5] V některých veřejných nemocnicích si pacienti sami museli zajistit jídlo, léky a lůžkoviny a mohli být zadrženi, dokud nezaplatili nemocniční poplatky. Lidé, kteří si nemohli dovolit nemocniční péči byli odsouzeni k samoléčbě. Dne 31. prosince 1981 Jerry Rawlings svrhl Limannovu vládu a prohlásil se za prezidenta.

Nová vláda byla Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem tlačena k přijetí strukturálních změn, které by vedly ke snížení výdajů. V roce 1985 byla schválena nová regulace nemocničních poplatků s cílem vybírat více peněz, které by umožnily financovat léky a další potřeby zdravotnického systému.[6][7] Nová pravidla tak vyžadovala platit poplatky a podle mnoha empirických studií tak vyloučila značný počet lidí z veřejného zdravotnictví, neboť si nemohli ekonomicky dovolit platit tyto poplatky, což vedlo k nespokojenosti mnoha obyvatel Ghany, kteří patřili k nižším a středním vrstvám.[5][6] Umožnila však Ghaně snížit výdaje na zdravotní péči z 10 % v roce 1983 na 1,3 % v roce 1997 a navzdory veřejnému nesouhlasu přispěly k záchraně ghanské ekonomiky.[7]

V roce 1997 byl zpuštěn Fond zdraví, který měl poskytovat finanční prostředky pro zdravotnictví. Přestože se zlepšovala dostupnost lékařské péče, zůstávaly poplatky velkou bariérou. V prezidentských volbách v roce 2000 zvítězil kandidát Nové vlastenecké strany (NPP) John Kufuor. V roce 2003 byl zaveden Národní systém zdravotního pojištění (NHIS) na základě zákona O národním zdravotním pojištění (National health Insurance Act), který poskytuje univerzální zdravotní péči všem Ghaňanům.[6]

Zdravotní péče v 21. století[editovat | editovat zdroj]

Záchranka Záchranné zdravotní služby Ghany

Většina lékařské péče v Ghaně je poskytována vládními zařízeními a z velké části ji spravuje ministerstvo zdravotnictví Ghany a Ghanská zdravotní služba (Ghana Health Service). Systém zdravotní péče má pět úrovní poskytovatelů: zdravotní místa, zdravotní centra a kliniky, okresní nemocnice, oblastní nemocnice a terciární nemocnice. Jejich nejnižší úroveň, zdravotní místa jsou první úrovní primární péče poskytované ve venkovských oblastech.

Tyto programy jsou financovány vládou Ghany, finančními úvěry, Internally Generated Fund (IGF) a Fondem sdružených dárců pro zdravotnictví.[8] Kromě státních zdravotnických zařízení existují i nemocnice a kliniky provozované Křesťanskou zdravotnickou asociací Ghany. Existují i zařízení, která svou činností generují zisk, ale tato zařízení poskytují méně než 2 % zdravotních služeb.

V roce 2010 bylo na zdravotní péči vynaloženo 5,2 % HDP Ghany a všichni občané Ghany měli přístup k primární zdravotní péči.

Venkovské oblasti[editovat | editovat zdroj]

Úroveň poskytované zdravotní péče se v jednotlivých částech Ghany výrazně liší. V městských oblastech je velmi dobrá dostupnost a nachází se zde většina nemocnic, klinik i lékáren. Ve venkovských oblastech často není moderní zdravotní péče dostupná. Lidé v těchto oblastech buď spoléhají na tradiční africkou medicínu nebo musí za lékařskou péčí urazit velké vzdálenosti.

V roce 2005 utratila Ghana 6,2 % HDP za zdravotnictví. Z toho tvořily přibližně 34 % vládní výdaje. V dubnu 2019 spustila společnost Zipline doručování vakcín, krve, plazmy a léků do odlehlých oblastí pomocí dronů. V plánu je, aby zdravotníci obdržely objednávku do třiceti minut.[9]

Péče o zdraví matek a dětí[editovat | editovat zdroj]

Mateřská zdravotní péče[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 činila úmrtnost matek v Ghaně 319 na 100 000 porodů. V roce 2008 to bylo 409,2 úmrtí na 100 000 porodů a v roce 1990 pak 549.[10] Díky společnému úsilí Ghanské zdravotní služby, ghanské vlády a dalších dosáhla Ghana v roce 2018 snížení úmrtnosti na 128 úmrtí na 100 000 živě narozených dětí. I nadále však úmrtnost nedosahuje globálních cílů v oblasti reprodukčního zdraví, zdraví matek, novorozenců a mladistvých. Jejich cílem je dosáhnout do roku 2030 méně než 70 úmrtí na 100 000 živě narozených dětí.[11] Míra fertility klesla z 3,99 v roce 2000 na 3,28 v roce 2010.

Rakovina prsu[editovat | editovat zdroj]

Karcinom prsu je v Ghaně hlavním maligním rakovinným onemocněním. V roce 2007 představovala rakovina prsu 15,4 % případů maligní rakoviny a toto číslo se každoročně zvyšuje.[12] Zhruba 70 % žen kterým je v Ghaně diagnostikována rakovina prsu je v pokročilém stádiu onemocnění.[13] Studie navíc ukázala, že ghanské ženy mají větší pravděpodobnost být diagnostikování s nádorem vysokého stupně, které jsou negativní na expresi estrogenového receptoru, progesteronového receptoru a HER/2 neu markeru. Takové nádory jsou agresivnější a vedou k vyšší úmrtnosti.[14]

Na počátku 21. století začaly mezinárodní delegace a nevládní organizace reagovat na rostoucí problém karcinomu prsu v zemi. Zejména Breast Health Global Initiative a Susan G. Komen for the Cure pomáhají se včasnou detekcí a snížením úmrtnosti na rakovinu prsu. Prostřednictvím veřejného vzdělávání, informovanosti, školení a zejména podporou postupů včasné diagnostiky pomáhají tyto skupiny zlepšit situaci v Ghaně.[15].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Healthcare in Ghana na anglické Wikipedii.

  1. a b Ghana : a country study. Library of Congress, Washington, D.C. 20540 USA [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  2. About Us. www.nhis.gov.gh [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  3. a b c Twumasi, Patrick (1981-04-01). "Colonialism and international health: A study in social change in Ghana". Social Science & Medicine. Part B: Medical Anthropology. 15 (2): 147–151. doi:10.1016/0160-7987(81)90037-5. ISSN 0160-7987. PMID 7244686.
  4. Ghana - HEALTH AND WELFARE. countrystudies.us [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  5. a b c WAHAB, Hassan. The Politics of State Welfare Expansion in Africa: Emergence of National Health Insurance in Ghana, 1993-2004. Africa Today. 2019, roč. 65, čís. 3, s. 91–112. Dostupné online [cit. 2021-08-09]. ISSN 0001-9887. DOI 10.2979/africatoday.65.3.06. 
  6. a b c d Carbone, Giovanni (2011). "Democratic demands and social policies: The politics of health reform in Ghana". The Journal of Modern African Studies. 49 (3): 381–408. doi:10.1017/S0022278X11000255. JSTOR 23018898.
  7. a b AGYEI-MENSAH, Samuel; DE-GRAFT AIKINS, Ama. Epidemiological Transition and the Double Burden of Disease in Accra, Ghana. Journal of Urban Health : Bulletin of the New York Academy of Medicine. 2010-9, roč. 87, čís. 5, s. 879–897. PMID: 20803094 PMCID: PMC2937133. Dostupné online [cit. 2021-08-09]. ISSN 1099-3460. DOI 10.1007/s11524-010-9492-y. PMID 20803094. 
  8. Canagarajah, Sudharshan; Ye, Xiao (April 2001). Public Health and Education Spending in Ghana in 1992-98 (PDF). World Bank Publication. s. 21. Dostupné online
  9. Become an FT subscriber to read | Financial Times. www.ft.com [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  10. Ghana - The World Factbook. www.cia.gov [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  11. Ghana records first lowest maternal mortality rate [online]. 2019-06-27 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. CLEGG-LAMPTEY, JNA; HODASI, WM. A Study of Breast Cancer in Korle Bu Teaching Hospital: Assessing the Impact of Health Education. Ghana Medical Journal. 2007-6, roč. 41, čís. 2, s. 72–77. PMID: 17925846 PMCID: PMC2002569. Dostupné online [cit. 2021-08-09]. ISSN 0016-9560. PMID 17925846. 
  13. Kirby, A (2005). "Early Detection of Breast Cancer in Ghana, West Africa". Journal of Investigative Medicine. 53: S80.5–S80. doi:10.2310/6650.2005.00005.15.
  14. STARK, Azadeh; KLEER, Celina G.; MARTIN, Iman. African Ancestry and Higher Prevalence of Triple-Negative Breast Cancer. Cancer. 2010-11-01, roč. 116, čís. 21, s. 4926–4932. PMID: 20629078 PMCID: PMC3138711. Dostupné online [cit. 2021-08-09]. ISSN 0008-543X. DOI 10.1002/cncr.25276. PMID 20629078. 
  15. afrol News - BHGI and Ghana combat breast cancer together. www.afrol.com [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]