Zdenka Datheil
| Zdenka Datheil | |
|---|---|
| Rodné jméno | Nelly Zdenka Arnoštová |
| Narození | 26. prosince 1908 Praha |
| Úmrtí | 27. srpna 2000 (ve věku 91 let) Goussonville |
| Povolání | malířka, sochařka, tiskařka, výtvarnice, grafička a překladatelka |
| Manžel(ka) | Raymond Datheil |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Nelly Zdenka Arnoštová, známá jako Zdenka Datheil (26. prosince 1908, Praha, Rakousko-Uhersko – 27. srpna 2000, Goussonville)[1] byla francouzská malířka, umělkyně a fotografka československého původu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Nelly Zdenka Arnoštová začala svou kariéru jako dekoratérka Národního divadla v Praze. V roce 1939 uprchla před válkou a našla útočiště v Bělehradě[2]. Po návratu do Prahy v roce 1945 dorazila do Paříže v následujícím roce, kde své obrazy a rytiny podepisovala dívčím jménem (Nelly Arnoštová), například v knihkupectví Palmes (1950), pak od roku 1961 prostě jako Datheil[3].
Po pobytu ve Španělsku se v roce 1957 provdala za básníka Raymonda Datheila, s nímž se seznámila o pět let dříve, a stala se naturalizovanou Francouzkou[2]. Společně překládali hlavní dílo Josefa Bora, Le Requiem de Terezin (Robert Laffont, 1965). Zdenka Datheil také překládala do francouzštiny slovenské básníky jako Krista Bendová (Gründ, 1966).
V roce 1969 vystavovala v Galerii de l'Université (Paříž), v jejím katalogu předmluvu napsal Max-Pol Fouchet; téhož roku za svou práci získala ocenění Grand Prix des Beaux-Arts města Paříž.[4] V letech 1977 až 1998 pravidelně vystavovala ve Švýcarsku, mimo jiné v Cantonal Museum of Fine Arts v Lausanne (1980). V roce 2000 darovala „fond Raymonda Datheila" literární knihovně Jacquese Douceta.
Je pohřbena po boku svého manžela na hřbitově Saint-Étienne-la-Geneste.[5][6]
Práce[editovat | editovat zdroj]
Grafická tvorba autorky zahrnuje oleje na plátně, akvarely, kresby tuší, dřevoryty, lepty a fotografie. Její témata oscilují mezi abstrakcí a figurací.
Sbírky[editovat | editovat zdroj]
- Beauvais, MUDO - Muzeum Oise
- Kompozice[7], kresba, 1969.
- Paříž, CNAP
- Aquatique[8], olej na plátně, před rokem 1967.
- Paříž, Muzeum moderního umění v Paříži
- Paříž, Národní muzeum moderního umění
Ilustrovaná díla[editovat | editovat zdroj]
- Raymond Datheil, Nouvelles signatures (Nové podpisy), frontispis, José Corti, 1961.
- André Simoncini, Aube impalpable, frontispis, předmluva Raymond Datheil, 1977.
- Vahé Godel, Poussières, frontispis, Saint-Germain-des-Prés, 1977.
- Raymond Datheil, Z. peint, obálka, A.-G. Nizet, 1979.
- Raymond Datheil, Signé sur le sable, ilustrace, Saint-Benoît-sur-Loire, Renaissance de Fleury, 1982.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zdenka Datheil na francouzské Wikipedii.
- ↑ Relevé des fichiers de l'Insee
- ↑ a b (česky) Na Zátorce 671/22, Diplomatický servis, République tchèque.
- ↑ Datheil, Zdenka (1908-1999), Archives et documentation du Centre Pompidou - Bibliothèque Kandinsky.
- ↑ Le Monde, 3. února 1971.
- ↑ Notice de Philippe Landru, in: Cimetières de France et d'ailleurs, srpen 2019.
- ↑ Fichier des décès, INSEE.
- ↑ Composition, base RMN.
- ↑ Aquatique, catalogue du CNAP.
- ↑ Composition II, notice Paris-Musées.
- ↑ Draperie, notice Paris-Musées.
- ↑ Pour une ville inconnue, notice Paris-Musées.
- ↑ Composition sur fond vert notice du catalogue du MNAM.
- ↑ Portrait-de-l'oiseau-qui-n'existe-pas, notice du catalogue du MNAM.
