Přeskočit na obsah

Zaluž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zaluž
Pomník na počest sovětských vojáků – krajanů
Pomník na počest sovětských vojáků – krajanů
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška164 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Zaluž
Zaluž
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha0,4 km²
Počet obyvatel1 268 (2001)
Hustota zalidnění3 070,2 obyv./km²
Správa
PSČ89675
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaluž, česky také Záluž[1] (rusínsky За́луж, ukrajinsky Залу́жжя, maďarsky Beregkisalmás) je ves v mukačevské městské komunitě, v mukačevském okrese Zakarpatské oblasti Ukrajiny.

Obec je známá od roku 1451. V roce 1733 se připomíná dřevěný kostelík Jana Křtitele se třemi zvony. V letech 1909–1912 zde postavili italští řemeslníci zděný kostel.

Do Trianonské smlouvy patřilo sídlo pod názvem Beregkisalmás k Uherskému království, poté k Československu. V roce 1910 zde žilo 727 obyvatel, z toho 515 Rusínů, 111 Maďarů, 100 Němců. Podle víry: 544 řeckokatolíků, 144 židů, 27 římských katolíků.

Za první republiky zde byl obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad,[1] který se v letech 1921 až 1929 nazýval Zaluže.[2] Byla zde rusínská škola (3 třídy) a česká škola (1 třída), jezdil sem státní autobus. V roce 1930 zde žilo 813 obyvatel, z toho 670 Rusínů, 121 Židů, 11 Čechů a Slováků, 6 Maďarů, 3 Němci, 2 cizinci.

V roce 1945 byla Zaluž přičleněna k Ukrajinské sovětské socialistické republice, která byla součástí Sovětského svazu, nakonec od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny. 10. srpna 1946 zde byla otevřena první venkovská nemocnice v kraji, která obsluhovala 12 sousedních obcí.

Dne 22. září 1983 u obce shořel autobus s 29 cestujícími, na památku tragédie je zde od roku 2003 památník.

  • Pavel Cibere (1910–1979), právník, významný podkarpatský rusínský politik a diplomat, pedagog

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Залуж (Мукачовскый район) na rusínské Wikipedii.

  1. a b Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 8. 
  2. VOTOČEK, Emil. Monografie československých zámek: Československá poštovní razítka 1919–1939. Díl XVII, Druhý svazek. Praha: [s.n.], 1988. S. 378. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]