Přeskočit na obsah

Zadní hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zadní hory
Zadné hory
Velký Polom, nejvyšší vrchol Zadních hor
Velký Polom, nejvyšší vrchol Zadních hor

Nejvyšší bod1067 m n. m. (Velký Polom)

Nadřazená jednotkaLysohorská hornatina
Sousední
jednotky
Ropická rozsocha, Lysohorská rozsocha

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zadní hory (slovensky Zadné hory) je geomorfologický okrsek Lysohorské hornatiny nacházející se v jihovýchodních partiích Moravskoslezských Beskyd u hranic se Slovenskem a částečně zasahující i na jeho území. Zadní hory jsou hornatina až vrchovina, budovaná z flyšových hornin, charakterizovaná souvislou hřbetnicí s nadmořskými výškami kolem 1000 m n. m. ležící na hranici. Hojně se tu vyskytují sesuvy.

Na severu sousedí s okrskem Ropická rozsocha, na severovýchodě se prudce svažuje do Jablunkovské brázdy, na jihovýchodě sousedí s Jablunkovským mezihořím, na jihu sousedí česká i slovenská část s Turzovskou vrchovinou, na jihozápadě ji Černá Ostravice odděluje od podcelku Klokočovská hornatina, na západě řeka Ostravice od Radhošťské hornatiny a na severozápadě navazuje okrsek Lysohorská rozsocha. Nejvyšším vrcholem je Velký Polom (1067 m n. m.), který leží přímo na statní hranici. Dalšími významnými vrcholy jsou Malý Polom (1060 m n. m.), Kozí hřbet (985 m n. m.), Sulov (942 m n. m.) a Skalka (931 m n. m.).[1]

Zadní hory jsou jediný okrsek Moravskoslezských Beskyd, který zasahuje i na území Slovenska, podle slovenského geomorfologického členění tvoří samostatný podcelek.[2]

  1. HRUBAN, Robert. Lysohorská hornatina [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  2. KOČICKÝ, Dušan; IVANIČ, Boris. Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Štátny geologický ústav Dionýza Štúra [cit. 2019-10-06]. Dostupné online.