Zámecká jízdárna Český Krumlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámecká jízdárna Český Krumlov
Denní pohled na Zámeckou jízdárnu
Denní pohled na Zámeckou jízdárnu
Poloha
AdresaČeský Krumlov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky11758/3-874 (PkMISSezObr) (součást památky Český Krumlov)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámecká jízdárna Český Krumlov je barokní stavba nacházející se v blízkosti zámecké zahrady v západní, resp. severozápadní části areálu českokrumlovského zámku.

Stavební dějiny[editovat | editovat zdroj]

Projekty Letní a Zimní jízdárny ("Reitschule") se vztahují do doby předání panství knížeti Adamu Františkovi ze Schwarzenbergu (1680-1732). Obdélníková plocha s lipovou sadbou z poč. 18. stol. se ještě před stavbou Zimní jízdárny používala i pro míčové hry a hru v kuželky[1]. Obě jízdárny jsou zřetelně zachyceny na akvarelech J. Planskera z roku 1750, Letní pod německým označením „Karusell“, Zimní názvem „die Reitschule“. Iniciaci zřízení „Reitschule“ spojujeme se synem Adama Františka, Josefem Adamem ze Schwarzenbergu (1722-1782). Schwarzenberský vladař podnítil i rozšiřování stájí a hlavní práce přenechal architektovi Andreovi Altomonte (1699-1780), pozdějšímu císařskému dvornímu inženýrovi a divadelnímu kresliči. Přípravné práce začínají roku 1743, Kateřina Cichrová dokládá i přesné údaje z archivních pramenů, z korespondence mezi polírem Hawelem a knížecím sekretářem von Escherichem. Rozměry Zimní jízdárny byly stanoveny na délku 28 sáhů (cca 50,2 m), šířku 10 sáhů (cca 17,93 m) a výšku 13 loktů (cca 10,11 m dle použitých vídeňských loktů). Cena stavby se plánovala ve výši 3 282 zlatých a 28 krejcarů (cca 492 342 Kč dnešní měny). Budovu doplnil sochařskou výzdobou žák Vídeňské akademie Johann Anton Zinner (1708-1763) a štukatér Matthias André mezi lety 1748-1752, malířská výzdoba se uvádí do souvislosti s umělci Františkem Jakubem Prokyšem (1713-1791), dva velké jezdecké portréty knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu (1722-1782) a jeho manželky Marie Terezie, rozené z Liechtensteinu (1721-1753), byly dílem malíře Johanna Baptista Cantona. Stavba jízdárny probíhala mezi lety 1744-1746 ve stylu vídeňského rokoka. Řada zámeckých částí byla také v té době přestavěna po vzoru vídeňského císařského dvora[2]. Projekt vypracoval vídeňský architekt Andreas Altomonte, pozdější císařský dvorní inženýr a divadelní kreslič. Štuková výzdoba je dílem sochaře Jana Antonína Zinnera, absolventa vídeňské akademie. V českých zemích jde o ojedinělou historickou budovu.

Jízdárna se opírala i o zázemí představované dalšími hospodářskými budovami. Určitě je důležité upozornit na trakt dřívějších stájí se sýpkou v patře ležící u budovy Nové lékárny, tedy Zámku č. p. 46. V současnosti se tato část označuje jako Sloupová síň, popisným číslem 232. V písemných pramenech najdeme doklady o stájích už roku 1556. Je nutné zmínit rok 1603, kdy jsou připomínány maštale pro celkový počet 50 koní. Dílčí změny na této zámecké partii probíhají jak v 17., tak v 18. století. Naopak o podstatném zásahu se dá mluvit v případě rekonstrukce v roce 1878. Svou funkci stáje s maštalemi pozbývají roku 1938. Přednost dostávají administrativní potřeby a budova prochází další rekonstrukcí. Její součástí se stává i vybudování sloupové síně, jež dala základ pro dnešní pojmenování[3].

Míst pro úschovu postrojů, ale i samotných dopravních prostředků a kusů jezdeckého oděvu bylo patrně několik. Inventář zbraní, nábytku, náčiní a jiných pozoruhodných předmětů, uchovávaných v knížecí zbrojnici z roku 1854 jasně ukazuje na tzv. Románskou komoru, tj. suterénní části v severovýchodním partu Starého paláce, tedy jedné ze stavebních součástí dnešního Horního hradu označovaného číslem popisným 59. Sem byl z eggenberského zámku ve Štýrském Hradci převezen Janem Kristiánem I. z Eggenbergu i římský audienční kočár Jana Antonína I. z Eggenbergu (1610-1649) doplněný o bohatý soubor ozdobných prvků, sametových dek prošívaných zlatem, tapet, závěsů, přehozů, postrojů a mnoha slavnostních oděvů a postrojů. Jedinečnými předměty sbírek Románské komory se staly i karuselové saně. Prostory Románské komory nebyly vyplňovány náhodně, důsledně se dbalo na plánované rozvržení vystavených objektů[4].

Renesanční dům (Zámek č. p. 177) má ještě starší kořeny. Opírá se totiž o pozůstatky opevnění, jež lze časově zařadit do středověku. Přízemí bylo do dnešní dispozice přebudováno zřejmě později, jednak architektem Antoniem Ericerem (znám i jako Antonín Vlach) v době kolem roku 1570, a také schwarzenberským dvorním stavitelem Františkem Jakubem Fortinem/Fortinim (1680-1763). Jeho úpravy Renesančního domu jsou kladeny do let 1750-1752, v roce 1765 dochází k úpravám prvního patra. Krov domu byl upraven najednou spolu průchodem Plášťovým mostem a zmiňovaný dům získává totožnou fasádu jako zámecké divadlo[5]. Tato partie zámku sloužila i knížecím sedlářům a v přízemí se nacházela knížecí konírna. Zde byli ustájeni vrchnostenští koně, hlavně polokrevníci. Ve vnitřních prostorách konírny jsou zachovány valené klenby a jedinečný soubor 22 výklenků s tesanými kamennými žlaby spolu s bohatě profilovanou vodní nádrží. I zde byly často uloženy koňské pokrývky, sedla, ohlávky udidla a čabraky i samotné dopravní prostředky[6]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době jsou Zámecká jízdárna se všemi výše uváděnými objekty využívány jako multifunkční prostor, ve kterém se pořádají nejrůznější společenské akce. Zámecká jízdárna je také jedním z prostorů, v němž se již od roku 1991 pravidelně konají koncerty Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Sál Zámecké jízdárny je vhodný zejména pro větší akce – koncerty, konference, plesy, svatební hostiny, rauty, výstavy ad. Kapacita je 700 osob v divadelním uspořádání, 400 osob ve školním uspořádání, 600 osob při rautu a 280 osob při banketu. Sál lze propojit s foyer, respiriem nebo s přilehlými částmi zámecké zahrady. K dispozici je klimatizace, základní ozvučení a osvětlení i možnost bezbariérového přístupu. Po dohodě je možné vytvořit i bezbariérový přístup.

Objekt Jízdárny dále zahrnuje foyer s barem, respirium, šatny pro veřejnost i účinkující, zázemí pro catering a k dispozici návštěvníkům je také prostorné parkoviště.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Popis zámeckého areálu - Český Krumlov. [online]. Dostupné z: https://www.zamek-ceskykrumlov.cz/cs/o-hradu/ popis-zameckeho-arealu.
  2. Výborný popis včetně obrazové dokumentace poskytuje Kateřina Cichrová, Mobilita nobilty: schwarzenberská sbírka historických dopravních prostředků, České Budějovice 2015, zmiňující i archivní prameny – akvarely ze sbírek SHZ Český Krumlov a SOA Třeboň, pobočka Český Krumlov, ÚP, sig. 188. K osobám Zinnera, Prokyše a André diplomová práce Martiny Rešlové Malířská a sochařská výzdoba zámecké kaple sv. Jiří v Českém Krumlově, Brno 2011, dále František Jakub Prokyš [online]. Copyright © 2006 [cit. 30.12.2020]. Dostupné z: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/osobno_frjapr.xml, Jan Antonín Zinner [online]. Copyright © 2006 [cit. 30.12.2020]. Dostupné z: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/osobno_ jaanzi.xml a Andreas Altamonte [online]. Copyright © 2006 [cit. 30.12.2020]. Dostupné z: http:// www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/osobno_andalt.xml.
  3. Viz Popis zámeckého areálu - Český Krumlov. [online]. Dostupné z: https://www.zamek-ceskykrumlov.cz/cs/o-hradu/popis-zameckeho-arealu a Mapa. [online]. Dostupné z: http://www.castle.ckrumlov.cz/php/ismap/?map=cz_3900b_jpg.
  4. Viz Kateřina Cichrová, Mobilita, České Budějovice 2015, s. 7; informace uvedené na Zlatý kočár [online]. Copyright © 2006 [cit. 30.12.2020]. Dostupné z: http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_3nadvori_ kocar.xml je nutné považovat za velmi nepřesné. Odkazují se na informace z roku 2007, tzn. 8 let před vydáním monografie Kateřiny Cichrové. I Horní hrad je zachcen v Mapa. [online]. Dostupné z: http://www. castle.ckrumlov.cz/php/ismap/?map=cz_3900b_jpg.
  5. Popis zámeckého areálu - Český Krumlov. [online][cit. 30.12.2020]. Dostupné z: https://www.zamek-ceskykrumlov.cz/cs/o-hradu/popis-zameckeho-arealu; Konírna a sedlárna - Český Krumlov. [online][cit. 30.12.2020]. Dostupné z: https://www.zamek-ceskykrumlov.cz/cs/informace-pro-navstevniky/prohlidkove-okruhy/1079-konirna-a-sedlarna; Mapa. [online][cit. 30.12.2020]. Dostupné z: http://www.castle.ckrumlov.cz/php/ismap/?map=cz_3900b_jpg. K postavě architekta Antonia Ericera např. Pavel Vlček: Antonio Ericer, in: Pavel Vlček (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 159, o Františku Jakubu Fortinovi dále František Fortin, Stavitelský rod Fortinů. Rodopisná revue online 12, 2010, č. 9-10.
  6. Konírna a sedlárna - Český Krumlov. [online]. Dostupné z: https://www.zamek-ceskykrumlov.cz/cs/informace-pro-navstevniky/prohlidkove-okruhy/1079-konirna-a-sedlarna.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]