William Prout

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
William Prout
Prout William painting.jpg
Narození 15. ledna 1785
Horton, Gloucestershire
Úmrtí 9. dubna 1850 (ve věku 65 let)
Londýn
Alma mater Univerzita v Edinburghu
Ocenění Copleyho medaile (1827)
člen Královské společnosti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Prout (15. ledna 17859. dubna 1850) byl anglický chemik, lékař a přírodní teolog. Proslavil se především vyslovením Proutovy hypotézy.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Prout se narodil v Hortonu v hrabství Gloucestershire v roce 1785. V 17 letech věku získal kněžské vzdělání, následně studoval na Redland Academy v Bristolu a Edinburské univerzitě, kde v roce 1811 získal magistra medicíny.[1] Profesní život strávil jako praktický lékař v Londýně, ale také se zabýval chemickým výzkumem. Byl aktivní v biologické chemii a prováděl mnoho analýz sekretů živých organismů, které, jak věřil, byly vyrobeny odbouráváním tělesných tkání. V roce 1823 on zjistil, že žaludeční šťávy obsahují kyselinu chlorovodíkovou, která může být separována z žaludečních šťáv pomocí destilace. V roce 1827 navrhl klasifikaci látek v potravinách na cukry a škroby, mastná tělesa, a bílkoviny, později se tato klasifikace stala známý jako sacharidy, tuky a bílkoviny.

Různé druhy močových kamenů popsané Williamem Proutem[2]

Prout je ale také známý díky svým výzkumům ve fyzikální chemii. V roce 1815 na základě tabulek atomových hmotností dostupných v té době, předpokládal, že atomová hmotnost každého prvku je celočíselným násobkem atomu vodíku, což naznačuje, že atom vodíku je jedinou skutečně elementární částicí, kterou nazval protyle, a že atomy dalších prvků jsou vyrobeny ze skupin různých počtů atomu vodíku. Zatímco Proutova hypotéza nebyla potvrzena, když byly pozdějšími měřeními upraveny hodnoty atomových hmotností dalších prvků, jeho vhled do základní struktury hmoty byl poměrně přesný. Proto, když Ernest Rutherford v roce 1920 vybíral název pro nově objevenou jadernou částici, zvolil název proton, na počest Williama Prouta.

Prout přispěl ke zlepšení barometru, a Královská společnost přijala jeho návrh jako národní standard.

V roce 1819 byl zvolen členem Královské Společnosti.[3] V roce 1831 přednesl v rámci Královské lékařské koleje přednášku o použití chemie v medicíně.[1]

Prout napsal osmý díl pojednání Bridgewater Treatise týkající se chemie, meteorologie a funkcí trávení s ohledem na přírodní teologii. V této práci navrhl termín "konvekce" k popsání typu přenosu energie.[4][5]

V roce 1814 se Prout oženil s Agnes Adamovou, s níž měl šest dětí.[6] Zemřel v Londýně v roce 1850, pohřben byl v Kensal Green Cemetery.

Po Williamu Proutovi je pojmenována jednotka jaderné vazebné energie Prout, odpovídající 1/12 vazebné energie deuteronu, neboli 185.5 keV

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Další literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Prout na anglické Wikipedii.

  1. a b "William Prout – Philosopher-Physician".
  2. Prout, William (1825).
  3. "Lists of Royal Society Fellows 1660–2007".
  4. Burr, A. C. (1934).
  5. Brock, W. H. (1970).
  6. Brock, W. H. (1963).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]