William Hamilton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
William Hamilton
Rodné jménoWilliam Hamilton
Narození8. března 1788
Glasgow
Úmrtí6. května 1856 (ve věku 68 let)
Edinburgh
Alma materBalliolova kolej
Povoláníphilosopher of mind, spisovatel, vysokoškolský učitel, metaphysician, editor a logik
ZaměstnavatelEdinburská univerzita
Oceněníspolečník Americké akademie umění a věd
ChoťJanet Marshall (od 1829)[1]
DětiElizabeth Hamilton[2]
Sir William Stirling-Hamilton of Preston, 10th Bt.[2]
Hubert Hamilton[2]
Thomas Hamilton[2]
RodičeWilliam Hamilton[2] a Elizabeth Stirling[2]
PodpisWilliam Hamilton – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
William Hamilton

Sir William Hamilton (8. března 1788 Glasgow, Skotsko6. května 1856 Edinburgh) byl skotský metafyzik.

Život[editovat | editovat zdroj]

William Hamilton se narodil ve skotském Glasgowě do lékařské rodiny. Jeho otec, profesor William Hamilton sice zemřel už ve 32 letech, ale dosáhl určitého věhlasu. Williama a jeho bratra Thomase potom vychovávala matka. Thomas se stal vojákem a spisovatelem.

Chodil na střední školu Glasgow Grammar School a dva roky na soukromou školu v Kentu. Posléze nastoupil na univerzitu v Glasgow, odkud díky stipendiu Snell Exhibition odešel studovat na Oxford. Studoval práva a magisterský titul získal v roce 1814, ale více ho zajímala literatura. Na Oxfordu získal mnoho přátel, mezi nimi Johna Gibsona Lockharta (1794-1854), se kterým ho spojoval i zájem o renesančního učence Julia Caesara Scaligera (1484-1558). Na univerzitě se také věnoval genealogii a díky tomu zjistil, že po jeho vzdáleném příbuzném siru Robertu Hamiltonovi z Prestnu (1650-1701) nikdo nezdědil šlechtický titul, tak jej získal pro sebe a stal se devátým baronetem.

Jeho největším zájmem po absolvování univerzity byla němčina a německá filozofie, která ho velice ovlivnila. Velice toužil po funkci profesora morální filozofie na univerzitě v Edinburghu, ale díky svým známostem získal místo John Wilson (1785-1854). Hamilton získal místo profesora občanských dějin, ve kterých přednášel dějiny Evropy a literatury.

V roce 1827 Hamiltonovi zemřela matka, která se o něj starala a se kterou měli velmi blízký vztah. Hamilton měl velmi přísnou pracovní morálku a matka mu zajišťovala všechno ostatní pro život. Její pozici zaujala Hamiltonova sestřenice Janet Marshall a s tou se krátce poté oženil. Měli spolu čtyři děti: Elizabeth, která zůstala neprovdána a zemřela roku 1882, Williama (1830-1913), Huberta (1834-1901) a Thomase (1843-1918).[3] Bydleli spolu v Edinburghu na Manor Place č. 11.

Svou kariéru započal esejí z roku 1829, ve které kritizoval přístupy Victora Cousina. Své filozofické texty psal pro časopis Edinburgh Review, souborně byly vydány roku 1852 v práci Discussions on Philosophy, Literature and Education. Poznání chápal jako odhalování podmínek existence poznávaného předmětu. Na univerzitě v Edinburghu se stal také profesorem historie, metafyziky a logiky.[4] Na univerzitě v Leidenu získal v roce 1840 čestný doktorát teologie Doctor of Divinity, což bylo velmi neobvyklé u osob bez teologického zaměření, Hamilton bývá dokonce považován za ateistu.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Discussions in Philosphy, Literature and Education (1852-1853)
  • Lectures on Metaphysics and Logic (Oxford, 1860)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Hamilton na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. William, Sir Hamilton and Janet Marshall. www-leeper.ch.cam.ac.uk [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. 
  4. Sir William Hamilton, 9th Baronet | Scottish philosopher and educator. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-12]. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • John Veitch, Halimton, Edinburgh 1882.