Přeskočit na obsah

Wikipedista:Xth-Floor/Pískoviště 7

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Konvař Štěpán (~1500 – 1553, České Budějovice) byl českobudějovický konvář známý mimo jiné výrobou zvonů. Zvony vyráběl nejpozději od roku 1537.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dochovaly se záznamy o přinejmenším 14 Štěpánových zvonech. Vyráběl také cymbály.

Zvony a cymbály[editovat | editovat zdroj]

zvon obec objekt vznik zánik hmotn. průměr tón poznámka
velký cymbál České Budějovice katedrála sv. Mikuláše 1538 - 672 kg 97 cm gis1 Původně odlit pro Hodinovou věž sv. Mikuláše, koncem listopadu 1577 přesunut na Černou věž. 672 kg podle Zeithammera,[1] 732 kg podle Strouhové.[2] Nápis: BEATVS SERVVS QVI CVM DOMINVS VENERIT INVENIT EVM VIGILANTEM + VIGILATE ERGO QVIA NESCITIS DIEM NEQVE HORAM. 1 . 5 . 3 . 8.[2]
Sv. Jan a sv. Prokop České Budějovice kostel sv. Prokopa a Jana Křtitele 1546 - 784 kg 96 cm Výška 96 cm. Nápis: TENTO ZWON SLIT GEST KE CZTI A CHWALE PANV BOHV A SWATEMV JANV SWATEMV PROKOPV 1546. Obraz Panny Marie, sv. Jana a krucifix. Ulit snad s použitím mědi, kterou kotlářský mistr Jiří na svatého Václava roku 1507 odkázal staroměstskému kostelu s přáním ulití zvonu. Výška 74 cm.[3] Podle[4] jen 550 kg.
Jan Křtitel České Budějovice kostel sv. Prokopa a Jana Křtitele 1548 - 240 kg 75 cm [4] Výška 75 cm. Nápis: anno MDXLVIII: da pacem domine in diebus nostris quia non est alius quis pugnet pro nobis nisi tu deus noster alleluia 1548 (česky V roce 1548 – dej pokoj, Pane, za dnů našich, poněvadž není jiný, který by bojoval za nás, leč Ty, Bože náš. Alleluja. Vyobrazení malého krucifixu. Výška 60 cm.[3]
velký zvon Kájov kostel Nanebevzetí Panny Marie 1539 ? Přečkal rekvizice za první světové války.[5]

Dolní Vltavice, Blatná, Světlík, Kaplice, Dolní Slověnice, Křemže, Strunkovice, Mirotice, Nezamyslice, Kostelec, Bavorov

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • dvě houfnice pro město Vodňany

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZEITHAMMER, Leopold Maria. České Budějovice a okolí. České Budějovice: vlastním nákladem, 1904. 274 s. Kapitola XIV. Staré stavitelské a jiné památky v Č. Budějovicích, s. 197. 
  2. a b STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová. s. 66, 92-93, 106-136.
  3. a b děkanství Č. Budějovice. Dějiny staroměstského kostela v Č. Budějovicích. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 25. 10. 1931, roč. 1, čís. 9, s. 3-4. 
  4. a b BOUCHAL, Rostislav. České Budějovice - kostel sv. Václava [online]. boroko.cz, 2012 [cit. 2022-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. děkanství Č. Budějovice. Dějiny staroměstského kostela v Č. Budějovicích. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 05. 05. 1935, roč. 5, čís. 7, s. 105.